Kakost není plevel, ale okrasná květina s léčivými účinky

Kakost je nejvíce známý jako luční květina s modro-fialovým květem. Ačkoli je často považován za pouhý plevel, některé druhy mají zdravotní benefity. Od jisté doby se začaly kakosty dokonce šlechtit, aby se mohly vysazovat na zahradě. Vzdáleně jsou příbuzné muškátům a někdy se jim pro podobnost a snadné pěstování přezdívá „odolné muškáty“. Někdy se kakost dokonce používá i jako náhrada za trávník. Jak si jej vypěstovat doma?

Druhy kakostů a jejich charakteristika

Kakost může být buď jednoletka či trvalka, záleží na odrůdě. Většina kakostů se vyskytuje především v mírném pásu a liší se svou teplomilností, která určuje jejich další nároky. Teplomilné mají rády propustné půdy a slunná místa, naopak stínomilné preferují těžší půdy s dostatečnou vlhkostí. V Česku roste volně v přírodě asi 20 druhů a žádný z nich není jedovatý.

Kakosty jsou více odolné než příbuzné pelargonie (muškáty). Také se více hodí kromě truhlíků i na okrasné záhony a skalky, kde už se pelargonii většinou příliš nedaří .

Jedná se o bylinu, která má kromě okrasné funkce také léčivé účinky. Jde hlavně o kakost smrdutý a kakost luční. Nejhojněji využívaný zahrádkáři je zase kakost krvavý a kakost oddenkatý. Oblíbený je však i kakost půdopokryvný, jenž se využívá jako květinový trávník, tzv. půdopokryvná trvalka.

Kakost luční – nenáročná fialová kráska

Je trvalá bylina, která nejčastěji roste na hraničních místech a na stanovištích, kde se koncentruje více vlhkosti, tedy u potoků a v horských oblastech. Lidově se mu říká čapí nůsek. Jeho odstíny se pohybují mezi růžovou, fialovou a modrou. Jsou velmi nenáročné na pěstování, nevadí jim stín ani přímé slunce, pokud pro ně půda bude dostatečně vlhká. Navíc vám pokvetou celé měsíce. Nebude mu vadit žádná z půd až na vyloženě bahenní.

Můžete jej pěstovat nejen jako okrasnou květinu, ale i jako léčivou bylinu. Osvědčila se při průjmech, úplavici a jiných střevních potížích. Je totiž vysokým zdrojem antioxidantů a podporuje tak odolnost proti bakteriálním a houbovým chorobám. Pozitivně působí na krvetvorbu, jeho kořen navíc obsahuje vysoké množství tříslovin, které působí adstringentním účinkem na kůži a tedy výborně hojí rány. Na zdravé kůži pak účinkuje zjemňujícím efektem.

Kakost smrdutý – účinná léčivka na krvácení, záněty i plodnost

Pěstuje se především jako léčivá bylina, nebo se také sbírá ve volné přírodě, kde roste na vlhkých stanovištích jako jsou křoviny a při březích potoků. V zahradách je většinou považován za plevel. Pod lidovým názvem je známý jako čapí nos (smrdutý). Jak název napovídá, většině lidí spíše smrdí, ale to se jedná spíše o čerstvě rozmačkané květy. Sušením se tento zápach eliminuje, byť jeho chuť zůstává hořká. K léčivým účinkům se využívá hlavně nať a v době květenství i květ. Při sběru je vhodné používat rukavice, neboť může způsobovat puchýře na kůži.

Z prospěšných látek obsahuje třísloviny, vlákninu, organické kyseliny a geranin. Používá se pro své astringentní a protizánětlivé účinky. Terapeuticky působí na sliznice ústní dutiny a trávicí ústrojí. Zmírňuje průjmy a trávicí potíže, pročišťuje organismus. Má hemostatické účinky, které jsou cenné při zastavení krvácení – jak vnějšího, tak vnitřního – ale výborně také hojí rány. Využívá se jako močopudná látka a díky tomu příznivě ovlivňuje funkci ledvin a celých močových cest – obsahuje látky, které rozpouští ledvinové kameny. Kakost smrdutý podporuje plodnost, jak u žen tak u mužů a využívá se též v její léčbě. Nedoporučuje se však používat v těhotenství a při kojení. Při používání se často kombinuje se zlatobýlem, který pozitivně ovlivňuje plodnost a močové cesty.

Kakost krvavý – nesmrtelná skalnička

Je oblíbený pro své široké rozpětí adaptability – vydrží totiž horká léta i tuhé zimy a navíc je to trvalka. Jsou to také vhodné květiny pro začátečnické zahrádkáře či pro někoho, kdo chce sice rozkvetlou zahradu, ale nemá čas se o ni precizně starat. Původním stanovištěm je pro něj otevřený les, písečné duny, pastviny a skalnaté svahy – už to napovídá, že jde o vskutku nenáročnou květinu. Využívá se především na skalky, lemovky a jako půdokryvné rostliny. Neztratí se však ani v truhlících a květináčích. Jeho nároky na pěstování nejsou velké – vyžaduje jen nevysychavou půdu. Stanoviště se doporučuje polostinné, ale vyčká i přímé slunce, pokud bude zemina dostatečně vlhká.

Kakost lesní – mrazuvzdorná trvalka do stínu i modré barvivo

Jedná se o trvalku, která může dorůst až do výšky jednoho metru a má tmavě růžovou barvu. Je mrazuvzdorný, vyskytuje se dokonce i na jihu Grónska a kvete od června do července. Nejvíce se používá jako okrasná rostlina na polostinná stanoviště. Je vhodné jej zasadit do lehké písčité hlíny, ale snese i půdu hlinitou či těžce jílovitou. Hodně se přizpůsobí svým podmínkám. Tím že se jedná o lesní rostlinu, bude vám růst i v plném stínu. Co však preferuje je vlhká půda. Dříve se kakost lesní používal jako modré barvivo, takže kreativní povahy s ním mohou barvit i látky.

Jak vysadit kakost a následně o něj pečovat

Sazenice kakostů vysazujeme do nakypřené půdy obohacené o kompost. V zemině vyhloubíme jamku a kakost do ní položíme. Půdu shrneme ke každé nasazené květině a řádně ji zalijeme. Pokud sázíte sazenice do květináčů, měly by být ve stejné hloubce jako ty nasazené na záhonek.

Zálivka je u kakostů běžná, v období sucha je třeba ji zvýšit, aby byla půda kolem nich vlhká. Hnojte hlavně kakost v květináčích a truhlících v době květu, na záhonku není hnojení nutné, pokud jste je zasadili do obohacené půdy.

Po odkvětu listy a odumřelé květy odřízněte, podpoříte tak zhuštění rostliny a často se objeví i obnovené květenství. Zimy a mrazy kakostům nevadí, při tužších mrazech je můžete zakrýt netkanou textilií či mulčí.

Množit kakosty můžete pomocí kořenových řízků od počátku do poloviny jara, popřípadě dělením jednotlivých trsů rostliny.

Možní škůdci a choroby kakostů

Kakost není nijak zvláště citlivý na choroby a škůdce. Mezi běžný hmyz napadající kakost patří lalokonosec rýhovaný, ploštice kapsidová, pilatka a klopuška.

Lalokonosec rýhovaný byliny okusuje a kořeny poškozují jeho larvy. Na prevenci proti nim můžete do přidaného kompostu zamíchat granulované přípravky. Při napadení se používají insekticidy.

Ploštice kapsidová – ta poškozuje listy vysáváním mízy. Na listech se tvoří malé hnědé skvrny, které se později mění na díry. Mladé výhonky pak mohou být zdeformované. Prevence bohužel neexistuje, pokud však kakost napadnou, použijte insekticid.

Co se týče onemocnění, potenciální choroby jsou pro kakost padlí a plíseň révy (peronospora).

Zdroje: gardenersworld.com, dvojka.rozhlas.cz,bylinkyprovsechny.cz, otehotneni.cz, pfaf.org, zahradaapriroda.cz, lovethegarden.com, rhs.org.uk