Kalifornské žížaly: Jak kompostovat doma a proč to pomáhá přírodě

Máte-li u domu zahrádku, pak jistě znáte výhody kompostu. Je kam vyhodit bioodpad, který tak nezabírá místo v koši, a také tím získáváte hnojivo. Hnojení kompostem znamená pro půdu více živin, ale také ochranu před vodní erozí. Kompostovat však můžeme i v bytě a snížit tak svou ekologickou stopu. Jak to celé funguje?

Kompost: Co do něj patří a proč ho mít doma

Co dát na kompost? Trávu, listí, slupky i mrtvé rostliny. Kompost vzniká přirozenými hnilobnými procesy, díky kterým se z mrtvého bioodpadu stává živná půda pro nové rostliny i mikroby a houby, které rostlinám pomáhají. Kompost obvykle obsahuje takzvanou „zelenou” část, což jsou například rostlinné natě, a „hnědou” dřevnatou část. Aby se odpad rozkládal, je třeba větrání a voda. Pro rostliny je kompost velmi cenné hnojivo, které si navíc vyrobíte zadarmo – je totiž v ceně zeleniny, kterou doma jíte. Přičíst je třeba jen počáteční výdaje za založení kompostu.

I když nepěstujete rostliny, kterým kompost prospívá, kompostováním uděláte mnoho pro přírodu i pro sebe. Zaprvé: nebudete muset tak často vynášet odpad, protože se koš bude plnit pomaleji. Ale hlavně zadruhé: dáte bioodpadu šanci se přirozeně rozložit a nezatěžovat tak životní prostředí.

Lidstvo totiž denně produkuje megatuny odpadu, a ten je samozřejmě třeba někam ukládat. Organické zbytky z kuchyně končí ve směsném odpadu, který se ukládá na skládce. Tam jsou však zavaleny spoustou jiného odpadu, kvůli kterému nemají přísun potřebného kyslíku a vody – proto nehnijí a zabírají místo.

5 tipů, jak se zbavit slimáků jednou provždy

Kalifornské žížaly: Začněte s kompostováním v bytě!

Lidem může bránit v založení kompostu smrad. Zápach však není u kompostování všudypřítomný, jak byste si mohli myslet. Proto není nic těžkého na založení kompostu přímo ve vašem bytě. Důležité je zvolit tu správnou nádobu a sehnat žížaly. Ty jsou velice důležitým rozkladačem bioodpadu. Žížalí kompost je bohatší na živiny než kompost bez nich.

Nádoba, ve které odpad rozkládají žížaly, se nazývá vermikompostér. Žížaly můžete nachytat venku, ale mnohem efektivnější jsou cizokrajné žížaly kalifornské (Eisenia andrei), které dokáží bioodpad zpracovávat až dvakrát rychleji. Vermikompostér je skladný, nepáchne, funguje celoročně a zbaví vás spousty zbytků potravin.

Ztraceno v překladu: Častá mylná představa o žížalím čaji

Vermikompostér je uzavřená, zato naprosto nutně prodyšná nádoba s několika patry. V horních vrstvách vzniká kompost, vrstva úplně dole slouží k zachycení zbytkové tekutiny. Té se u nás často říká „žížalí čaj” a je mylně pokládána za nejcennější část kompostu. Těžko říct, jak k tomuto omylu došlo, ale propagují ho i přední české ekologické weby.

Na zahraničních webech o vermikompostování se dozvíte, že je to jen průsaková voda, která dokonce může obsahovat škodliviny. Pravý žížalí výměšek neboli hovorově „žížalí čaj” je z většiny obsažen v samotném kompostu a získáváme ho vyluhováním porézního pytlíku s kompostem ve vodě.

Jak žít bez odpadu. Objevte životní styl Zero waste a půvab minimalismu

Domácí vermikompostér: Návod pro kutily

Jak vyrobit vermikompostér do bytu? Pokud jste kreativní osoba, která nechce kupovat to, co si může vyrobit, jistě to pro vás nebude žádný problém. Úplně jednoduše uděláte kompostér svépomocí například ze tří plastových kbelíků.

Potřebujete k tomu vrtačku, jedno víko a tři kbelíky. Měly by být takové velikosti, aby do sebe zapadly a tudíž se nemusely na sebe nijak složitě připevňovat. Do dna dvou kbelíků je třeba vyvrtat mnoho malých dírek o velikosti cca 0,4 cm. Pár děr vyvrtejte také do víka, aby se zajistila dobrá cirkulace vzduchu. Pak vermikompostér poskládejte: dolů patří kbelík bez děr, na něj zbylé dva a to celé zakryjte víkem.

Prostředí pro kalifornské žížaly – teplota a vlhkost

Když máme nádobu na kompostování doma, je čas do ní nasadit žížaly. O vzduch už je postaráno tím, že kompostér má ve víku otvory k větrání. Nemusíte se bát, že by jimi žížaly utekly – i kdyby tam nahoru dosáhly, nebudou mít důvod nádobu opouštět, pokud uvnitř bude ta správná vlhkost. Někdy se žížaly pokusí utéct čerstvě po nasazení do nádoby, ale tomu by mělo zabránit světlo svítící nad víkem.

Vlhkost uvnitř by měla být taková, aby materiál uvnitř byl mokrý, ale zároveň aby se tam nehromadila voda. Za deště žížaly totiž nevylézají ze země proto, že by se chtěly kochat vodou, ale aby se v hlíně neutopily. Přesněji řečeno, vlhkost v kompostéru by měla být cca 80%. Teplota může být pokojová, žížalám se daří v rozmezí 10–30°C.

Jak se rozmnožují kalifornské žížaly a co s nimi pak dělat?

Kalifornské žížaly seženete u specializovaných chovatelů nebo od jiných nadšenců, kterým se žížaly doma rozmnožily. Násady se většinou prodávají v kvantitě, která by se měla pohodlně vejít do průměrného vermikompostu. Žížala je hermafrodit a vajíčka oplodněná spermiemi od druhého jedince ukládá do kokonu vytvořeného opaskem na svém těle. Z toho se pak líhnou žížalky.

Pokud vaše kalifornské žížaly množení přeženou, můžete některé poslat dál nebo s nimi nakrmit slepice. Nevypouštějte je však do přírody! Zaprvé nejsou vůbec zvyklé na hlínu jako takovou a zadruhé se dopouštíte porušení zákona o invazivních živočišných druzích – žížaly, které nějakou náhodou přežijí, mohou narušit náš ekosystém.

Hortenzie na zahradě i v květináči: Jak je pěstovat a na co si dát pozor?

Jak založit vermikompost a jak kompostovat v kompostéru

Po umístění kompostéru do bytu naplníme jeho vrstvy, kromě té dolní odtokové, natrhaným papírem, kokosovými vlákny a jiným rostlinným materiálem. Ideální je koupit si trochu hotového vermikompostu, díky kterému můžete kompost efektivněji nastartovat. Ten vypadá jako hlína, ale o žádnou hlínu se nejedná. Hlína ve vermikompostéru nemá co dělat. Podestýlku navlhčete a umístěte do ní žížaly.

Pak můžete dávat do kompostu skořápky od vajec, vyčesané vlasy, odstřižky bavlněných a lněných tkanin, a samozřejmě hlavně zbytky ovoce a zeleniny. V žádném případě nekrmte žížaly masem či mléčnými výrobky. Ne že by si s nimi neporadily, ale takový rozklad produkuje mnohem větší zápach. Také je nesmíte překrmovat, jinak kompost začne plesnivět. Bioodpad můžete schraňovat v lednici a přidávat na kompost postupně.

V dnešní době existují i kompostovatelné materiály na rostlinné bázi, které slouží jako náhražka plastu. Ty by měly být označeny slovem „kompostovatelné”/„compostable”. Nepatří však do domácího vermikompostéru, který na takový rozklad nemá podmínky.

Bokashi: Kompost v bytě bez žížal

Kompostování doma je možné i bez žížal. Pokud máte odpor k červům a žížalám, přes který se nedokážete přenést, vyzkoušejte metodu bokashi. Díky tomuto kompostéru se budou zbytky rozkládat způsobem, který znamená horší zápach. Je to však fermentace bez přísunu vzduchu, což znamená, že nádoba je vzduchotěsně uzavřena a neucítíte nic.

Speciální bokashi kompostér se dá pořídit rovnou se směsí bakterií, které tuto anaerobní fermentaci umožňují. Když se u vás nasbírá dost bioodpadu, navrstvíte ho do nádoby a vrstvy proložíte vrstvami bakterií. Obsah nádoby se pak stlačí a kompostér se na dva týdny uzavře. Vznikne kvalitní hnojivo.