Kapraď samec: Dříve lék, dnes okrasná rostlina. Co obnáší její pěstování?
Michaela Šilháčková
24. 8. 2022
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) je rozšířená vytrvalá kapradina, která se dříve používala k léčebným účelům. Dnes už jako lék neslouží, můžeme ji však pěstovat jako okrasnou rostlinu. Kde se kapraď samec vyskytuje ve volné přírodě, jak ji odlišit od papratky samičí a co obnáší její pěstování?
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
Kapraď samec patří mezi široce rozšířené rostliny, přesněji vytrvalé kapradiny. Ve volné přírodě se vyskytuje v Severní Americe, Evropě i Asii a je velmi jednoduché ji pěstovat také na zahradě. Listy jsou pevné, dvojitě zpeřené, na vrchní straně tmavě zelené a vespod o něco světlejší. Zpočátku jsou stočené do spirálek, kterým se lidově říká biskupské berly, později se rozvinou a dorostou do délky mezi 0,5 až 1,3 metru.
Jedná se o nekvetoucí rostlinu, která preferuje stín a polostín. Kapraď samec se vyskytuje především v jehličnatých a smíšených lesích s humózní, propustnou a minerálně bohatou půdou. Rovněž roste na kamenitých půdách. Stanoviště musí být stinné, přímé sluneční paprsky jí nesvědčí. Nedaří se jí ani v příliš mokrých, nebo naopak suchých půdách.
Kapraď samec je prudce jedovatá, což je nutné brát v potaz při jejím pěstování. Otrava touto kapradinou se léčí dlouhodobě a jedním z jejích následků může být trvalá ztráta zraku.
Mezi příznaky otravy kapradí samec patří:
- dýchací obtíže
- nevolnost
- průjem
- závrať
- bolest hlavy
- křeče
- svalová slabost
- poruchy vidění
Postupně může dojít k selhání srdce či plic, kómatu a následné smrti.
Kouzelná svatojánská noc. Nasbírejte si svatojánské byliny a přivolejte osudovou lásku!
Jak poznat kapraď samec?
Kapraď samec má poměrně specifický vzhled, přičemž hlavním poznávacím znakem jsou dlouhé, dvojitě zpeřené listy, které jsou v mládí svinuté a pokryté hnědými šupinkami. Jsou uspořádané do růžice, jež vyrůstá z oddenku porostlého rezavými chloupky. Každá čepel listu má má kolem dvou desítek střídavých lístků se zubatými okraji a může dorůst do délky až 1,3 metru. Výška rostliny může být až 1 metr. Záměna je možná například s kapradí rezavou nebo papratkou samičí, která je vzhledově podobná.
V čem se liší kapraď samec a papratka samičí?
Papratka samičí (Athyrium filix-femina) je hojně rozšířená kapradina, která se kapradi samec do značné míry podobá. V minulosti byla považována za samičí rostlinu druhu kapraď samec, nicméně později se přišlo na to, že tomu tak není.
Od kapradi samec se papratka samičí liší především menším vzrůstem (kapraď samec dorůstá do téměř dvojnásobné velikosti) a barvou listů – zatímco listy kapradi samec jsou na horní straně tmavě zelené a vespod světlé, listy papratky samičí jsou celé světlejší.
Jak kapraď samec, tak papratku samičí lze pěstovat na zahradě jako okrasnou kapradinu. Obě jsou nenáročné na péči a působí velmi dekorativním dojmem.
Asparágus: pokojovka i chutná zelenina, která prospívá našemu zdraví
Jak využít kapraď samec?
Kapraď samec, respektive výluh z ní, se v minulosti používal v bylinkářství pro léčbu střevních parazitů, především tasemnic. Vzhledem k tomu, že je jedovatá nejen pro parazity, ale i pro člověka, se od tohoto způsobu léčby již upustilo. V současnosti se kapraď samec pěstuje jako nenáročná okrasná rostlina.
Jak pěstovat kapraď samec?
Kapraď samec lze pěstovat samostatně i v kombinaci s jinými zahradními rostlinami se stejnými nároky na pěstování. Velmi pěkně bude působit v blízkosti jiných kapradin i vytrvalých kvetoucích rostlin. Na péči je velmi nenáročná a poroste v podstatě v jakékoliv zahradě. Důležité je pouze zajistit dostatečně humózní, propustnou a výživnou půdu a stinné stanoviště.
Světlo a teplota
Kapraď samec vysazujte do stínu, případně do polostínu. Krátkodobě slunce sice snese, je však lepší ji umístit mimo přímé sluneční paprsky. Obecně platí, že čím slunnější stanoviště, tím vlhčí půdu bude kapraď potřebovat. Kapradiny preferují také poměrně vysokou vzdušnou vlhkost, kterou lze zajistit například tak, že rostlinu umístíme do blízkosti zahradního jezírka.
Nenáročné pokojové rostliny. Které čistí vzduch a udělají parádu?
Ideální teplota ovzduší je mezi 20 a 25 °C, nicméně obvykle bez problému zvládne i zazimování. Před příchodem prvních mrazů je potřeba kapraď zalít a poté zálivku omezit. Přes zimu kapradinám dopřáváme závlahu pouze v dny, kdy nemrzne.
Zálivka a hnojení
Kapradiny mají zvýšené nároky na vlhkost, proto je během suchých měsíců potřeba pamatovat na pravidelnou zálivku. Substrát by neměl nikdy úplně vyschnout, i když krátkodobé sucho kapraď samec zpravidla přečká bez újmy. Přílišná vlhkost rostlině rovněž nesvědčí.
Hnojení není bezpodmínečně nutné. Pokud však chcete kapradi přilepšit, můžete ji přihnojit jednou za dva týdny. V zimním období se doporučuje hnojení omezit.
Půda
Půda by měla být bohatá na minerály, humózní a dostatečně propustná. Nejdůležitější je po zasazení kapradi nezapomínat na mírnou, avšak pravidelnou zálivku, aby půda nevysychala. Vlhkost lze případně lépe zachovat s pomocí mulčovací vrstvy.
Stříhání
V tom, zda kapradiny stříhat, či nikoliv, se zahrádkáři příliš neshodují. Někteří kapraď pravidelně zkracují, jiní ji nechávají žít svým vlastním životem. Možné je oboje a záleží jen na vás, pro kterou variantu se rozhodnete. Nicméně budete-li chtít rostlinu zkrátit, učiňte tak ideálně na podzim. Pokud ji naopak necháte růst, průběžně odstraňujte alespoň uschlé či jinak poškozené listy.
Škůdci a choroby
Kapraď samec je odolná vůči běžným škůdcům rostlin, jako jsou například třásněnky nebo mšice. Pokud však roste v hustých trsech bez přístupu vzduchu, může se objevit skvrnitost listů. Té se poměrně snadno zbavíte tím, že poškozené listy odstraníte. Na podzim je případně možné kapraď prostříhat, zjara opět obrazí.
Další problém může nastat v případě přelití, jehož častým následkem bývá hniloba kořenů. Proto kapraď samec zalívejte spíše mírně a častěji – ideální je kapkové zavlažování, které rostlině dodá optimální množství vody a zároveň ušetří práci.
Zdroje: wikipedia.org, plantcaretoday.com, webmd.com