Kdy syrové potraviny naopak zdraví škodí aneb koncept raw food pod pokličkou

Okolo stravování raw food a jeho benefitů na zdraví bylo všude kolem povyku hodně. Nyní, jak se zdá, situace se uklidnila a raw food se zařadilo mezi ostatní alternativní směry stravování. Právě kvůli nutričním hodnotám rostlinných potravin byla raw strava tak vyzdvihována. To, zda je či není 100 % raw strava pro zdraví dobrá či nikoli, je však otázkou.

Základním principem raw stravy je nezničit tepelnou přípravou vitamíny a enzymy, které rostliny obsahují. Nicméně, není tomu tak, že všechny potraviny jsou zdraví prospěšné, jsou-li jedeny syrové. U některých potravin je zkrátka nezbytné, aby byly předem tepelně upraveny.

Některé rostliny jsou zdraví prospěšnější tepelně upravené

Některé druhy tepelně upravené zeleniny jsou navíc pro zdraví vhodnější, než když je jíte syrové, třebaže si jimi nijak neublížíte, budete-li je v syrovém stavu jíst. Uvařené však mají prokazatelně lepší účinky na zdraví. Vezměte si takový chřest. Chřest má po tepelné úpravě jednou tolik protirakovinových antioxidantů než syrový. Nebo tím, že uvaříte rajčata, tělo absorbuje více lykopenu a houby tak budou mít více biologicky dostupného draslíku. Betakaroten z mrkví tělo lépe absorbuje a z vařeného špenátu získá tělo více železa, vápníku a hořčíku.

Které druhy zeleniny raději tepelně neupravovat a jíst syrové?

Bezesporu existují některé druhy zeleniny, z nichž nejvíce benefitů pro tělo získáte, budete-li je jíst syrové. Je to například brokolice a řeřicha. Jsou-li tyto brukvovité zeleniny zahřáty nad 47°C, dochází k poškození a radikálnímu úbytku velmi důležitého enzymu, který obsahuje protirakovinové sloučeniny, které se nazývají glukosinoláty. Stejně tak z česneku dostanete jen velmi málo prospěšného, budete-li jej tepelně upravovat. Tepelná úprava v česneku totiž snižuje množství zdraví prospěšného alicinu. Nejlepší je proto přidávat česnek do pokrmů těsně před koncem vaření.

3 recepty na jídla ze syrové stravy. Připravte raw food menu

Otázka trávicích enzymů v syrové stravě

Ke ztrátě enzymů v potravinách dochází již při teplotách nad 47°C. Raw strava se opírá o své tvrzení, které však nebylo dosud žádnými vědeckými studiemi podpořeno, že čím méně enzymů ze stravy do sebe dostaneme, tím více trávicích enzymů bude muset naše tělo vyrábět, aby naše těla zvládla přijatou potravu využít a strávit. V konečném důsledku může dojít k úplnému vyčerpání těchto enzymů. Dle odborníků je však hlavním úkolem enzymů v rostlinách zajistit si dostatečný přísun živin, které potřebují k růstu. Lidské tělo si navíc vytváří samo trávicí enzymy, a proto odborníci nepředpokládají, že by trávení potravin mělo vést k nedostatku některých enzymů.

7 potravin, které by se neměly jíst syrové

Vypadají zdravě, jsou zdravé, ale ne za všech okolností jsou pro nás v syrovém stavu zdravé nebo nejvhodnější. Které potraviny to jsou?

Syrové brambory

Syrové brambory obsahují škroby, které jsou odolné vůči trávení, a proto mohou způsobovat nadýmání. Pokud navíc necháte brambory po delší dobu v teplém a vlhkém prostředí, zezelenají a vytvoří se v nich toxin, který se nazývá solanin. Syrové brambory patří společně s rajčaty, lilkem, paprikou a tabákem do rodiny lilkovité. A všechny tyto plodiny jsou známy tím, že se snaží samy sebe ochránit toxickými alkaloidy – solaninem a chaconinem, které jsou pro člověka nebezpečné.

75 procent lidí nakonec pověsí vegetariánství na hřebík. Proč tomu tak je?

Běžné brambory obsahují jen velmi malé množství těchto toxických alkaloidů, nicméně naklíčené či zelené brambory obsahují nezvykle vysoké množství solaninu, který způsobuje průjem, nevolnost, bolesti břicha, bolesti hlavy a v extrémních případech selhání orgánů až smrt. Zelené brambory byste neměli jíst jak syrové, tak ani uvařené.

Yucca

Člověk by byl od kořene, z jehož výtažků se dělají vitamíny určené k detoxikaci, čekal, že bude extra zdravý. Nicméně, není tomu úplně tak. Tato jihoamerická potravina je sice plná vitamínů a minerálů, ale také obsahuje kyanid. Přesněji především listy a v menší míře i kořeny yuccy obsahují kyanogenní glykosidy, chemikálie, které při konzumaci uvolňují kyanid. Vysoké množství tohoto toxinu chrání právě listy yuccy od napadení hmyzem či zvířaty. Pochopitelně, že je yucca jedlá, ale musíte ji co nejdříve po sklizni pořádně umýt, oloupat a uvařit.

Červené fazole

Další potravinou, která je velmi zdravá, ale v syrovém stavu vám moc dobře neudělá, jsou červené fazole. Červené fazole jsou plné bílkovin, vlákniny a antioxidantů, sníte-li je ovšem syrové, způsobí vám žaludeční problémy. Neuvařené fazole obsahují toxin fytohemaglutinin, který způsobuje nepříjemné gastrointestinální pocity a příznaky podobné potravinové otravě.

Třebaže mnoho dalších druhů fazol fytohemaglutinin obsahuje, právě největší koncentrace tohoto toxinu obsahují červené fazole. Toxicita fytohemaglutininu se měří v hemaglutinačních jednotkách, nebo také hau. Syrové červené fazole tak obsahují 70.000 hau, zatímco vařené pouhých 400 hau. Mimochodem, ani nemusíte sníst hodně červených fazolí, abyste na sobě poznali příznaky. Stačí již 5 syrových nebo nedovařených červených fazolí.

Syrové mléko

Syrové mléko od jakéhokoli zvířete, které nebylo pasterizováno, může obsahovat škodlivé bakterie E.coli a salmonelu. Nákazu může člověk dostat z mnoha potravin, ale mléko je jedno z nejrizikovějších vůbec. Někteří lidé dokonce nepasterizované mléko pijí záměrně, protože věří, že bude mít naopak blahodárný vliv na jejich zdraví. Opak bývá však pravdou a tito lidé, včetně jejich milovaných, často až na několik týdnů právě kvůli infekci způsobené bakteriemi ze syrového mléka, končí v nemocnici.

Raw food: Objevte kouzlo syrové stravy

Nákaza bakteriemi z mléka se projevuje průjmy, bolestí žaludku a zvracením. Někteří lidé mohou krom toho onemocnět život ohrožujícími nemocemi, jako je například Guillain-Barré syndrom, který může způsobit paralýzu nebo hemolyticko-uremický syndrom, který může mít za následek selhání ledvin, mrtvici a dokonce i smrt.

Klíčky

Vždyť jsou přeci tak hrozně zdravé! Co s nimi může být v nepořádku? Ano, klíčky jsou ty malinké a tenké zeleninové výrůstky, které jsou plné živin. Klíčky mohou jednak nebývale přispět k vašemu zdraví, ale také vás mohou přiotrávit, zvláště pak jsou-li konzumovány syrové nebo jen mírně tepelně upravené. Jak to? Klíčky mohou totiž obsahovat škodlivé bakterie E. coli, salmonelu a listérie.

Klíčky se pěstují na teplých a vlhkých místech, kde se bakteriím daří. Právě z tohoto důvodu byste měli kupovat co možná nejčerstvější klíčky, které je potřeba poté omýt a tepelně opracovat. Nákaza se projeví příznaky, jako jsou průjem, horečka a bolesti břicha, během 12 až 72 hodin po infekci. Bohužel ani podle pachu nebo vzhledu nepoznáte, zda jsou klíčky bakteriemi infikované. Správnou tepelnou úpravou však veškeré bakterie účinně zničíte.

Hořké mandle

Mandle, které známe a které milujeme, jsou sladké mandle a skutečně existuje množství zdravotních benefitů, kvůli kterým stojí je za to jíst. Hořké mandle jsou ale něco jiného. Jsou něco jako ďábelské sestry těch sladkých. Třebaže oba druhy mandlí mají téměř stejné složení, liší se v množství amygdalinu, který způsobuje hořkost. Při konzumaci většího množství mandlí jsou ty hořké mandle škodlivé, jelikož v okamžiku, kdy se začne amygdalin rozkládat, vzniká kyanovodík.

Zatímco sladké mandle obsahují pouze 0,1 %  amygdalinu, ty hořké jej obsahují 5 %. V porovnání je to hodně a z toho také plyne, že dospělému člověku k otravě stačí už 10 hořkých mandlí. Nemusíte se však bát, že byste si sladké mandle omylem nějak zaměnili s těmi hořkými. Hořké mandle jsou opravdu, ale opravdu hořké.

Lilek

Stejně tak jako brambory, i lilek obsahuje solanin. Třebaže byste museli sníst hodně lilku, aby váš zažívací trakt postihly gastrointestinální potíže v důsledku otravy solaninem, je vždy lepší lilek před konzumací upravit, přičemž nejvíce toxické bývají mladé lilky. Krom toho někteří lidé jsou dokonce alergičtí již na malé množství syrového lilku.