Klinická smrt, zážitky OBE a NDE. Stalo se to i vám?

Snad od doby, kdy napsal Raymond Moody svou první knihu o posmrtném životě, se začalo mezi lidmi více hovořit o zážitcích mimo tělo (Out Body Experience, zkráceně OBE) a o – až podivně se shodujících – prožitcích osob, které prožily klinickou smrt. Co je to vlastně klinická smrt a zážitek blízký smrti (Near Death Experience, zkráceně NDE)? Kdy mohou nastat a co všechno lidé obvykle prožívají? Zaznamenaných výpovědí není málo a možná máte podobné zkušenosti i vy…

Co je klinická smrt a co se při ní děje

Pojmem klinická smrt se označuje stav, kdy u člověka dojde k zástavě dechu a srdeční činnosti, a to přibližně po dobu pěti až šesti minut. Tehdy ale ještě stále zůstává aktivní mozek a centrální nervová soustava. Během této doby člověk není považován za mrtvého a většinou dochází k jeho následnému oživení. U spousty osob, které prožily klinickou smrt, se zřejmě i vlivem nedostatku kyslíku, objevily mimořádné mystické zážitky, které ovlivnily celý jejich další život.

Při klinické smrti, která může nastat například při vážné nehodě nebo přímo na operačním sále, člověk překonává vlastní strach ze smrti, nastává uklidnění a uvolnění těla a přijetí toho, co se s jeho tělem odehrává. Pak dochází k pocitu odloučení duše od těla, což je spojeno s mimořádnými prožitky mimo tělo. Po resuscitaci si člověk někdy tyto prožitky vybavuje, ale jsou i případy, kdy dotyčný o ničem neví, což nepotvrzuje, že by fenomén NDE neprožil, ale spíše to, že své zážitky zapomněl.

Jak se připravit na smrt a co prožívá umírající člověk?

Co je NDE a co lze při zážitcích mimo tělo prožít

NDE je zážitek blízký smrti. Mnohé osoby, které prožily klinickou smrt vypověděly, že opustily své tělo, vznášely se a mohly pozorovat dění v místnosti. Často velmi dopodrobna popsaly to, co se například událo na operačním sále a podobně. Shodně také popisují zářivé světlo, pohyb tunelem nebo radostné setkání s blízkými zemřelými osobami. Konkrétněji se při fenoménu NDE objevují tyto shodné znaky:

• opuštění těla
• stavy blaženosti
• pocit vnímání rajské zahrady nebo andělů a nebe, nádherné vizuální vjemy, rajská hudba a zpěv andělů
• přehrání vlastního života jako filmu a uvědomění si souvislostí z jiného pohledu
• cesta tunelem k bráně, za kterou je zářivé světlo
• cesta tunelem může být rychlá (pocit velmi rychlého letu nebo rotace, pohybu ve víru)
• setkání se zemřelými příbuznými a telepatická komunikace s nimi
• intenzivní přitahování ke světlu, ke zdroji, k Bohu
• setkání se světelnou bytostí a telepatická komunikace s ní
• silné emoční prožitky
• mystické zážitky, může dojít i k setkání s Bohem nebo Ježíšem apod.
• silné smyslové vnímání (zrak, sluch, eventuálně také čich, …)
• většinou se člověk dozví, že ještě nepřišel jeho čas a že se má vrátit, i když se leckdy ani moc vrátit nechce fascinován tím, co prožívá
• po návratu si člověk tyto zážitky vybaví a navždy to změní jeho další život, většinou to posílí jeho duchovní stránku a vztah k náboženství
• dochází ke změně postoji ke smrti jako takové a zbavení se strachu z ní
• člověk také mnohdy mění svůj život k lepšímu, snaží se pomáhat druhým a uvědomuje si více morální hodnoty
• v některých případech může dojít i k negativní zkušenosti s představou nikoli nebe, ale naopak pekla a s přítomností hororových zážitků

Jak vědecky vysvětlit NDE

Vědci a skeptikové samozřejmě těmto prožitkům nevěří nebo jim nepřikládají velkou váhu. Považují je v podstatě za halucinace, které produkuje mozek, jenž není ještě mrtvý. Svůj vliv samozřejmě může mít také nedostatek kyslíku a neprokrvení orgánů. Tyto prožitky je možné i vyvolat konkrétní stimulací mozkových center, podle vědců nejde o skutečné oddělení těla od duše a o důkaz samostatné xistence duše, ale o pouhou iluzi tohoto jevu, kterou způsobuje dosud živý mozek.

Britští vědci jsou na stopě zastavení stárnutí či nesmrtelnosti

Kdo se zabýval fenoménem klinické smrti a mimotělních zážitků

Fenoménem NDE i OBE se seriózně zabývala spousta vědců, zejména psychologů, filozofů, psychiatrů a neurologů, kteří celoživotně sbírali zážitky lidí, jež prožili klinickou smrt. Na základě pozorování vznikla spousta zajímavých vědeckých prací, ale i popisů samotných mystických zážitků a vytvoření jakési koncepce představy života po smrti. Jedním z průkopníků v této oblasti se stal lékař Raymond Moody, který publikoval 11 knih s tématikou zážitků blízkých smrti a mimo tělo, posmrtného života a reinkarnace. Jeho práce vznikly na základě dokumentování podobných zážitků různých osob.

Dalšími známými autory a sběrateli mimotělních zážitků jsou například doktorka Susan Blackmoreová, zakladatel transpersonální psychologie psychiatr Stanislav Grof, Moodyho spolupracovník a spoluautor Paul Perry, tvůrce studie AWARE, která testuje vědomí při zástavě srdce, lékař Sam Parnia nebo onkolog Jeffrey Long, který sesbíral prožitky 613 osob a založil Nadaci na výzkum prožitků blízko smrti. Výzkumníkem v oblasti NDE byl také Dr. Kenneth Ring, který ve své knize Život ve smrti shrnul následující poznatky:

• náboženství téměř nehraje žádnou roli při zážitcích mimo tělo, protože k nim ještě spíše častěji dochází u naprostých ateistů
• rekapitulaci života jako filmu mívají častěji lidé, kteří prožili klinickou smrt po náhle nehodě, než po nemoci
• ženy mívají častěji NDE při nemoci, muži třeba následkem sebevražedného pokusu
• lidé náchylní k nemocem mají sklon prožít hlubší stupeň NDE, oběti nehod nebo sebevrazi nikoli

Co je OBE a kdy k tomuto fenoménu dochází

Souhrnně se zážitky mimo tělo označují jako OBE a dochází k nim nejen v případech klinické smrti, ale například také ve spánku a v souvislosti se spánkovou paralýzou, lucidním sněním a astrálním cestováním, nebo jako následek užití některých drog. Celoživotním výzkumem mimotělních zážitků, lucidním sněním a astrálním cestováním se zabývali například psycholožka Celia Green nebo Robert A. Monroe (1915 – 1995), zakladatel Monroeova institutu a autor několika knih.

7 rad, jak dítěti ulehčit smrt blízkého člověka

Zkušenosti lidí, kteří prožili klinickou smrt

Klinickou smrt zažil například švýcarský geolog Albert Heim (1849 – 1937), který po pádu v Alpách prožil klinickou smrt a následně sesbíral prožitky mnoha lidí, které se shodovaly s jeho vlastními zážitky. Neurochirurg Eben Alexander zase své vlastní prožitky popsal v knize Jaký je život po životě. Také psycholožka Margot Greyová se začala o NDE zajímat poté, co sama v roce 1976 na svých cestách po Indii při nemoci tento zážitek měla.

Minulé životy a reinkarnace. Věříte, že existuje život po smrti?

Představa pekla a negativní prožitky NDE

Dr. Greyová i kardiolog Michael Rawlings popsali zkušenosti se svými pacienty, kteří vypovídali o negativních zážitcích NDE. V podstatě šlo o jakýsi očistec či hrůznou představu pekla. Těžkou soudit, jaké prožitky kdo bude mít, ale oba vědci se shodovali na tom, že popsaných negativních případů se více objevilo u pacientů, kteří se pokusili o sebevraždu, anebo se předávkovali léky. Spisovatel D. Scott Rogo zase tvrdí, že tyto negativní zážitky mohly vyvolat drastické oživovací metody. V souvislosti s pokusem o sebevraždu existují domněnky, že negativně smýšlející lidé s pocity viny nebo zoufalství vlastně ani jiné než negativní prožitky NDE mít nemohou.

Na druhou stranu si zase spousta lidí žádné prožitky NDE při prožití klinické smrti nevybavuje, a pokud jde o představu pekla nebo o vyloženě negativní prožitky, lidé o nich obvykle nechtějí mluvit nebo jsou automaticky rychle vytěsněny.

Některé informace byly použity z knihy Posmrtný život od kolektivu autorů (1992).