Klystýr si můžete udělat i doma. Co byste o něm měli vědět?

Klystýr (odborně klyzma) je jednoduše nálev, který se pomocí irigátoru vpraví do tlustého střeva. Nejčastěji se používá na léčbu průjmu, na předporodní přípravu rodičky, ale i na očistu střev za účelem análního sexu či detoxu. Použít se může obyčejný slaný roztok, ale existují i různé trendy, jako třeba kávový klystýr. Jak se klystýr provádí a jak si jej udělat doma? A co na něj použít a čemu se raději vyhnout?

Klystýr pro krále i šamany

Klystýr není žádnou novinkou a jeho používání je dosvědčeno už ve starověku, a to po celém světě. U Egypťanů, v Asii, v antickém Řecku, a dokonce i u středoamerických Olméků. Už tehdy se většinou jednalo o lékařské využití klystýru – o tom píše již slavný lékař Hippokrates. Soranus z Efezu jej dokonce předepisoval i na potrat. Výjimkou ale nebyly ani náboženské a rituální účely klyzmatu, kdy se třeba klystýrem přijímaly posvátné halucinogeny.

V rámci novověké Evropy byl klystýr znovuobjeven v 17. století, kdy byl speciální léčbou především pro šlechtu a buržoazii. Zvlášť oblíbené prý byl na francouzském dvoře okázalého „Krále Slunce“, Ludvíka XIV. K širším vrstvám se pak klystýr dostal až k 19. a 20. století. Možná si vzpomenete na slavnou scénu ze Švejka, kde se simulantům v době Velké války předepisuje každodenní klystýr, což může být dost dobře založeno na pravdě.

Co vás čeká na kolonoskopii a jak se na ni připravit?

Moderní využití klystýrů

Snad nejčastější lékařské využití má dnes klystýr při léčbě zácpy u dětí i dospělých. Velice vzácně se klystýr používá k rychlému chlazení přehřátého těla. Vedle toho se může použít před některými typy vyšetření i zákroků. Dříve se používal především před vyšetřením tlustého střeva (kolonoskopie), které musí být při hledání případných polypů a nádorů absolutně čisté, avšak dnes už se k tomuto účelu většinou používá jen speciální projímadlo a úprava diety.

V Česku se klystýr stále ještě aplikuje ženám jako příprava na porod, ačkoli se od něj i u nás začíná pomalu ustupovat. Jeho skutečná užitečnost v porodnictví je totiž předmětem dlouhodobých diskusí a výzkumů. V Británii se například od této předporodní praktiky (holení + klystýr) upustilo již zaátkem 70. let, ačkoli celá dvě desetiletí předtím to byla takřka nevyhnutelná praxe u každé rodičky.

Pozor na pochybné či kontroverzní „detoxy“

Další velkou skupinou využití jsou různé postupy alternativní medicíny, pročišťování a detoxů. Některé z nich mohou být z medicínského hlediska poněkud kontroverzní, jako například kávový klystýr, ke kterému se ještě dostaneme. Rizikem dlouhodobých a pravidelných klystýrů, nehledě už na výběr roztoku, je pak také narušení střevní mikroflóry a elektrolytová nerovnováha. Navíc může na klystýru vzniknout závislost v tom smyslu, že se kvůli ochabnutí svalů sami nevyprázdníte. Proto by se to s klystýry rozhodně nemělo přehánět.

Některé klystýry mohou být i velice nebezpečné. Jak například informoval britský deník Metro, jistá facebooková skupina zaměřená na „alternativní medicínu“ doporučovala před lety klystýr bělidlem (!) jakožto léčbu autismu. Jeden šestiletý britský chlapec to pak odnesl s kompletní transplantací tlustého střeva a jeho matka s policejním vyšetřováním.

Crohnova choroba: život s ní nekončí

Klystýr před análním sexem i jako samostatná praktika

Nejen u homosexuálů se často používá očistný klystýr před análním sexem. Ne vždy je sice nezbytný, ale mnohým lidem poskytuje pocit jistoty. Speciální kategorií použití v sexuální oblasti jsou pak praktiky BDSM, kdy může být klystýr použit jako trest. Existuje však naopak i tzv. klyzmafílie – sexuální potěšení z klystýru/klyzmatu – která se řadí do dlouhého seznamu parafilií, jako je voyeurství, fetišismus či frotérismus.

Jak na klystýr doma – postup

Klystýrová souprava se nazývá irigátor a je běžně k dostání v lékárnách (nesplést s gynekologickým irigátorem). Ceny začínají někde u dvou set korun a jedná se v podstatě o napouštěcí umělohmotný vak s dlouhou hadičkou, kohoutkem a zaváděcí trubicí (tryskou). Většinou má objem dva litry, ale používají se i klystýry o menším objemu (mikroklystýr), určené především pro děti. K výrobku bude pravděpodobně přidružen i návod, ale pro představu si zde uvádíme postup klystýru:

1. Umyjeme si ruce – kvůli možnému zanesení infekce je třeba celou dobu dodržovat hygienická pravidla.
2. Vak naplníme teplým roztokem (o těch až za chvíli) a pověsíme ho vedle vany či sprchového kouta, tak aby byl pohodlně přístupný.
3. Nejideálnější polohou při klystýru je ležení na levém boku, kolena přikrčená k tělu.
4. Koncová trubice určená do konečníku se namaže lubrikantem, vazelínou, či obyčejným olejem a zavede 6-8 cm hluboko, ne však více jak 10 cm.
5. Spustí se kohoutek irigátoru a roztok se nechá pozvolna proudit, dokud se téměř celý vak nevyprázdní. To může trvat zhruba 5-10 minut. V případě nepříjemného tlaku můžete vak upouštět pomocí kohoutku i přerušovaně, nebo lehce měnit svou polohu. Zhluboka dýcháme.
6. Jakmile je vak irigátoru téměř prázdný, zavře se kohoutek a koncová trubice se opatrně vysune z konečníku.
7. Nyní si buď připravíte podložní mísu, nebo se opatrně přesunete na toaletu. A jak dlouho jej v sobě udržet? To záleží na konkrétním roztoku a účelu klystýru. Většinou však platí, že se klystýr v těle udržuje tak dlouho, jak je to jen možné.
8. Irigátory se většinou nevyrábí jako jednorázové a po sterilizaci trysky ho lze znovu použít. Ta by se měla omýt horkou vodou s mýdlem a následně alespoň 5 minut vyvařit.

Jak poznat heřmánek a znáte všechny jeho účinky?

Používané druhy klystýru a roztoků

Různé druhy klystýrů jsou dostupné i v lékárně a máte u nich jistotu nezávadnosti. Klystýr si lze však připravit i doma. Základem je čistá voda, která by kvůli případné infekci měla být buď převařená nebo destilovaná. Tato voda pak už může být samotným klystýrem. Pro podpoření žádaného efektu (například vyléčení zácpy) se pak eventuálně přidávají některé další ingredience.

1) Slaný roztok (salinické klysma)

Asi nejklasičtější klystýr, který je běžně dostupný i v lékárnách. Do střev se díky soli natáhne voda, která změkčí stolici a uleví tak především při zácpě. Recept: V hrnci se na pár minut povaří 2 litry vody se dvěma lžícemi soli a po vychladnutí na teplotu těla lze použít. Alternativou je použití destilované vody, kterou nemusíte převařovat.

2) Mýdlo (kastilské mýdlo)

Na průjem i na pročištění střev se používají také mýdlové klystýry. Buď se používá kastilské mýdlo (jedná se čistě jen o hydroxid sodný s olivovým olejem), případně nějaké obyčejné jemné mýdlo bez nadbytečných přísad a parfemací. Recept spočívá v přidání 4 až 8 lžic vybraného mýdla do dvou litrů převařené či destilované vody.

3) Bylinný výluh

Do slaného roztoku či obyčejné převařené vody se často přidávají i různé byliny, které se vylouhují a přecedí. Jedná se především o heřmánek (2 lžíce na dva litry vody), který má především uklidňující účinky pro mysl i podrážděná střeva. Řebříček (2 lžíce) se používá na zmírnění břišních křečí, průjem a záněty. Mezi další používané byliny pak patří i jetel, šanta kočičí, česnek a mnoho dalších.

Šanta kočičí. Co začne dělat vaše kočka, když si k ní přičichne?

4) Glycerin (glycerol)

Podobně jako slaný roztok vede i glycerol ke změkčení stolice, a navíc stimuluje pohyb střev. V lékárnách dostupné klystýry pro děti často osahují většinou právě glycerol, ačkoli ty jsou pak spíše ve formě takzvaných mikroklystýrů.

5) Fosfáty (Fosforečnan sodný)

Opět se někdy nachází v lékárenských klystýrech, pomáhá na zácpu. Rozhodně by se však neměl používat příliš často a vůbec by se neměl používat při problémech s ledvinami.

Je libo kávu nebo citronovou šťávu?

Ano, kávový klystýr je skutečná věc, která je v rámci alternativní medicíny docela i populární – údajně má nabudit imunitu, zvýšit energii, zneškodnit parazity a přemnožené kvasinky a podle některých dokonce i léčit rakovinu. Lékaři však před touto až zázračnou procedurou důrazně varují, neboť může způsobit elektrolytovou nerovnováhu, zánět střeva i konečníku a další zdravotní problémy. Problémem je jak vysoká kyselost kávy, tak i hrozba předávkování se kofeinem (bušení srdce, úzkosti), který se přes střevo snadno vstřebává. Z podobných důvodů se kvůli vysoké aciditě nedoporučují ani žádné ovocné šťávy, octy a další látky s kyselým pH.

Zdroje: webmd.com, healthline.com, medicalnewstoday.com, verywellhealth.com, rehabilitace.info, en.wikipedia.org, wikiskripta.eu, metro.co.uk