Kokršpaněl je veselý a akční pes, který vyžaduje důslednou výchovu

Kokršpaněl je staré anglické psí plemeno, které bylo vyšlechtěno k lovu. Dnes je považován především za psa vhodného k aktivním lidem, jimž bude dělat milou a veselou společnost na výletech a dlouhých procházkách. Co všechno obnáší výchova kokršpaněla a péče o něj? Podívejte se, zda se jedná o psa vhodného právě pro vás.

Základní informace o plemeni

Anglický kokršpaněl je velmi inteligentní a přátelský pes, který miluje celodenní společnost. Vzhledem k tomu, že se dokáže bez problému přizpůsobit, je vhodný jak do městského bytu, tak i na venkov.

Hned úvodem je třeba zmínit, že péče o toto plemeno je poněkud náročnější. Srst kokršpaněla se musí každý den vyčesávat, jinak se bude zacuchávat a tvořit dredy. Dále je třeba mít na paměti, že se jedná o velmi aktivního, loveckého psa, jenž potřebuje dostatek pohybu.

Nevýhodou je poměrně vysoká náchylnost k různým chorobám. Proto je doporučováno koupit štěně kokršpaněla v prověřené chovatelské stanici. Jedině tak bude mít nový majitel jistotu, že psovi nehrozí geneticky podmíněná onemocnění.

Anglický kokršpaněl – základní informace:

• Původ: Anglie
• Velikost: střední
• Výška v kohoutku: 41–43 cm (samci), 38–41 cm (samice)
• Hmotnost: 11.5–15.5 kg
• Srst: delší, kadeřavá s tendencí k zacuchávání
• Zbarvení srsti: jednobarevné i vícebarevné; černá, červená, zlatá, játrová, černobílá, zlatobílá, hnědobílá
• Délka života: 12–14 let
• Povaha: přátelský, veselý, hravý, temperamentní, učenlivý, vyrovnaný, energický
• Vhodný pro alergiky: ne
• Náročnost na chov: vyšší

Povahu kokršpanělů lze stručně popsat jako energickou, akční, přátelskou a láskyplnou. Skvěle se proto hodí k aktivním lidem, kteří jim dopřejí velké množství pohybu. Pokud hledáte psa, kterého můžete brát s sebou na pěší i cyklistické výlety, může pro vás být kokršpaněl tím pravým společníkem.

Kokršpaněl je rovněž psem vhodným k dětem. Rozumět si bude i s dalšími domácími mazlíčky, a to nejen psy, ale i kočkami. Problém by mohl nastat v případě, že se v domácnosti chová zvíře menšího vzrůstu, například morče nebo králík. Jak již bylo řečeno, kokršpaněl byl vyšlechtěn k lovu, a lovecký instinkt často zvítězí nad poslušností.

Morče je ideální mazlíček nejen pro děti. Jak na to, aby bylo spokojené?

Druhy kokršpanělů

U kokršpanělů druhy obvykle nerozlišujeme. Existují však dvě samostatná plemena – anglický kokršpaněl a americký kokršpaněl, který byl vyšlechtěn z anglické varianty v 19. století.

Skupina příbuzných plemen pak zahrnuje například také špringeršpaněly, velššpringršpaněly nebo kavalír King Charles španěly.

Jak vychovat kokršpaněla?

Kokršpaněl je poměrně náročný pes, který vyžaduje dostatek pozornosti. Potřebuje velké množství pohybu, pravidelnou a důslednou péči o srst a také nastavení jasných pravidel.

Jedná se o plemeno s přehršlí energie, kterou je zkrátka potřeba vybít. Kokršpanělům je nutné denně dopřát alespoň hodinu a půl dlouhou procházku, jejíž součástí bude běhání a hraní. Další dvě nebo tři kratší procházky během dne jsou samozřejmostí.

Pokud již teď víte, že byste kvůli nedostatku času nebyli schopni kokršpanělovi dopřát to, co potřebuje, poohlédněte se po jiném plemeni. Ideální pro vás bude pes, který nepotřebuje dlouhé procházky. Rovněž nezapomeňte na to, že se kokršpanělé řadí mezi velmi společenská plemena. Pokud jste tedy od rána do večera v práci, pes by značně strádal. Nešťastný, úzkostný a znuděný kokršpaněl by se s velkou pravděpodobností snažil zabavit sám – například žvýkáním a okusováním vašeho nábytku a dalších věcí.

Správně socializovaný anglický kokršpaněl bude přátelský k ostatním lidem i psům. Kokršpanělé jsou inteligentní, učenliví a rádi svým páníčkům dělají radost, proto je lze poměrně snadno cvičit a učit různé povely. Velmi dobří jsou zejména v aportování a díky mrštnosti se jim daří také v agility.

Malá psí plemena. Jaké si vybrat, když si nemůžete dovolit velkého psa

Mějte na paměti, že kokršpanělé si nežádoucí návyky osvojují stejně rychle jako ty žádoucí. Jejich výchova tak musí být skutečně důsledná. Pokud zatím s výcvikem psa nemáte zkušenosti, není od věci pravidelně navštěvovat výcvikové kurzy.

Kokršpanělé mají tendence štěkat, což je třeba vzít v potaz zejména tehdy, když bydlíte v bytě. Míra hlučnosti vždy závisí na individuální povaze každého psa.

Péče o zuby, uši, drápky a srst kokršpaněla

Srst kokršpaněla vyžaduje zvláštní péči, jelikož je velmi jemná a může se zacuchávat. Hned odmala je proto nutné kokršpaněla každý den, maximálně obden česat. Rychlé pročesání srsti je však doporučeno po každé procházce, aby se případně odstranily zachycené kousky větviček, tráva apod.

O kokršpanělech je známé, že milují vodu. Každý budoucí majitel tohoto plemene by se proto měl připravit také na příležitostné koupele v blátivých loužích. Po každém takovém povyražení bude samozřejmě nutné psa osprchovat a srst dobře umýt šetrným psím šamponem.

Nezbytné je pravidelné zastřihování srsti. Anglický kokršpaněl by měl být ostříhán zhruba každé dva až tři měsíce. Psa je možné stříhat vlastnoručně doma, nebo ho vzít do salonu.

Kokršpanělovi je také potřeba čistit zuby, zastřihovat drápky a pravidelně kontrolovat uši. Uvnitř zvukovodu se mohou zachytávat různé nečistoty, které jsou posléze zdrojem infekce. Důležité jsou také pravidelné kontroly u veterináře, aby se zavčasu odhalil případný zdravotní problém.

Výživa

Kvalitní strava v kombinaci s dostatkem pohybu je klíčem ke zdraví každého kokršpaněla. Dostatek bílkovin a dalších důležitých živin zajistí krmivo s vysokým obsahem masa. Vhodná jsou jak kvalitní krmiva pro psy, tak BARF (přirozená strava, jež sestává hlavně ze syrového masa, kostí a zeleniny). Existují také granule vyvinuté speciálně pro kokršpaněly. Nejlépe s vhodným způsobem krmení poradí veterinární lékař.

U kokršpanělů je potřeba hlídat váhu, protože mají sklony k přibírání. S tím souvisí také potřeba dbát na dostatečné množství pohybu, který přispívá k udržení optimální hmotnosti.

Nejlínější psí plemena. Jakého psa vybrat, pokud nemáte rádi dlouhé procházky

Běžné zdravotní problémy kokršpanělů

Kokršpanělé mají sklony k různým dědičným zdravotním problémům. I z tohoto důvodu je více než vhodné koupit štěně kokršpaněla u prověřeného chovatele, který bude znát zdravotní stav rodičů a dalších předků.

Nejčastěji se u kokršpanělů vyskytují tyto zdravotní potíže:

• alergie
• šedý zákal
• nezhoubné nádory
• progresivní retinální atrofie
• ušní infekce
• ztráta sluchu
• hypotyreóza
• luxace pately

Stručná historie anglických kokršpanělů

Anglický kokršpaněl byl vyšlechtěn v 18. století ve Velké Británii jako lovecký pes. Jeho úkolem byl především lov ptáků a vodních zvířat, slídění a přinášení předmětů z vody.

Historie španělů, kteří byli vždy považováni za spolehlivé a věrné společníky, sahá zřejmě až do 16. století. Původně platilo, že z každého vrhu se mohli narodit jak kokršpanělé, tak špringršpanělé, což je další staré anglické psí plemeno. V minulosti se tato dvě plemena rozlišovala pouze na základě velikosti. Až koncem 19. století byli kokršpanělé a špringršpanělé rozlišeni jako dvě samostatná plemena, která byla dále šlechtěna nezávisle na sobě.

Pomeranian: Hravý a inteligentní pes vhodný i pro cestovatele

Ve Spojených státech se stala populární především menší a chlupatější verze kokršpaněla, která byla vyšlechtěna v průběhu 20. století a jíž dnes známe pod označením americký kokršpaněl. Od anglického kokršpaněla se odlišuje především vzhledem. Má kratší čumák, kulatější hlavu, delší srst a je celkově menší než jeho anglický předek. Povahově se tato dvě plemena nijak zásadně neliší.

Zdroje: pdsa.org.uk, thesprucepets.com, easyspanieltraining.com