Komu vděčíme za vynález pojištění? Historie byla solidární i vypočítavá

Uvažovali jste někdy nad tím, kdo v dějinách vlastně začal s placením pojistného? Je to vlastně celkem zvláštní koncept… a v podstatě ještě více abstraktní a vykonstruovaný než peníze samotné! Historie pojišťovnictví pochopitelně zní jako suché učivo z ekonomie. To, jak fungovaly finance našich předků, však poskytuje cenný vhled do jejich života. Podívejte se s námi na pár faktů z dějin – třeba vám to i pomůže připomenout si důležitost finančních „zadních vrátek“.

Druhy pojištění, jaké známe dnes

Dnes už se s pojištěním automaticky počítá. Mnoho zemí civilizovaného světa je má v nějaké základní formě zavedené povinně a jeho realizace souvisí s daněmi. Hle, jak rozmanitý systém lidé dokázali vymyslet!

V naší zemi se například povinně platí sociální a zdravotní pojištění. Historii této praxe můžeme u nás sledovat v nějakých formách do středověku, ale uzákonění se dočkala v 17. století. Tehdy vyšel patent, že žebrat smí jen osoby neschopné práce. O žebráky a seniory se starala církev, ale později se toto stalo povinností obce. Pojišťovací logika byla tedy taková, že lidé budou pracovat a fungovat, jak jen to jde, ale kdyby náhodou měli těžký úraz, obec se postará. V moderní době se pak z „pracovat a fungovat“ stalo „odvést daň z výdělku“ a povinnost péče přešla z jednotlivých obcí na státní orgány.

Kromě toho existují různá komerční pojištění. I ta mají předchůdce v dávných dobách. To, že je uzavíráme dobrovolně a na základě rozhodnutí, jim na významu neubírá. Kdo má pár korun nazbyt, platí si za klidné spaní. Máte možnost vybrat si společnost, která se vám nejvíce zamlouvá. Patří sem pojistky na majetek, o který nechceme přijít, ale také pokrytí odpovědnosti pro případ, že bychom něco zavinili (to musí některé profese jako lékaři či architekti platit povinně).

Velmi novým výdobytkem je pojišťování různých věcí se sentimentální hodnotou. Celebrity si dokonce pojišťují prý i části těla pro případ, že by přestaly být tak krásné… Tak daleko jít určitě nemusíte, ale myslete na zadní vrátka alespoň v rizikových situacích. Cestovní pojištění pokrývající úrazy i ztráty majetku je například naprosto nezbytný standard, když člověk někam jede. Neponechte nic náhodě!

Historie životního pojištění sahá k pyramidám

Životním pojištěním se rozumí pojištění osob. Řadíme sem například pokrytí rizika, že by po něčí smrti neměl kdo živit jeho rodinu nebo klasickou zdravotní pojistku, která řeší úrazy. Doklady něčeho podobného našli archeologové v Egyptě. Už v době před 4500 lety existovala sdružení kameníků s dohodou řešící případ smrti. Nejednalo se o zabezpečení rodiny zesnulého, ale zaplacení jeho pohřbu (což v jejich společnosti byla samozřejmě velmi důležitá věc).

Další velmi rané zprávy o něčem jako životní, zdravotní či sociální pojištění historie přináší z Řecka. Okolo roku 600 př. n. l. tam měly fungovat spolky, které nabízely hmotnou pomoc rodinám zemřelých členů. Profesní sounáležitost je pro rané pojišťování typická – byly to často dohody v uzavřených spolcích, které stály na solidaritě ke kolegům. Dá se to aplikovat i na cechy ve středověku.

Ani uzákoněná pojištění však nejsou pouze novověký vynález. Dochovaly se například texty o praxi v 5.–4. století př. n. l., kdy mělo jít o odškodnění vojáků zmrzačených v bitvách. Jistá mírná forma sociálního zabezpečení byly i římské „chléb a hry“ – tedy ten chléb. Pečivo a obilí chudému lidu poskytoval stát. Bohužel to zde však byl spíše způsob, jak zastřít ne úplně ideální politickou situaci.

Středověká pojištění každopádně stála hlavně na dobrovolnosti a na svaté povinnosti církve, než nastalo výše zmiňované zavedení obecní péče o chudé. V 19. století evropskému pojišťovnictví významně přispěl Otto von Bismarck, který zavedl nemocenské, úrazové i invalidní pojištění.

I pojištění majetku je staré jako sama civilizace

Lidé před tisíci let měli své smlouvy a dohody i na ztrátu majetku. Historické prameny dokonce ukazují, že některé jsou stejně staré jako koncept pojistky na životní náklady. Vezměme si například věhlasný Chammurapiho zákoník z roku cca 1750 př. n. l., který obsahoval mnoho zákonů o všem možném. Pokrývá také půjčky, přepravu zboží a obchod. Kdo druhému něco dlužil nebo poškodil cizí majetek, musel jej vykompenzovat (ale existovaly výjimky pro případ nešťastné události). Jinými slovy, Chammurapi ustanovil koncept ručení za majetek a pojistil majitelům, že s velkou pravděpodobností za ztrátu majetku dostanou kompenzaci.

Navazují na to námořní pojištění, která už dnes fungují o dost jinak. Právní smlouva stejného typu se nezávisle na sobě vyskytla v dobách před Kristem u obchodníků v Indii i v antickém Řecku. Zkrátka šlo o pojistku nákladu převáženého na lodi. Majitel lodi si ji vzal navíc k platbě za zboží, aby pokryla případné poškození či potopení lodi. Když se takové neštěstí stalo, mohl si ji nechat, v některých kulturách ji v opačném případě vracel. Na takovém základě se později rozvinuly sofistikovanější námořní pojistky a zákony, které byly velmi relevantní hlavně v 15. století, kdy bylo velmi populární mořeplavectví.

Cestovní pojištění historie přinesla teprve nedávno

Modernímu pojišťovnictví přispěl také požár Londýna v roce 1666, po kterém se začala objevovat veřejně dostupná pojištění proti požárům. Pořádný boom nastal… Kdy jindy mohl nastat než za průmyslové revoluce, kdy se trh rozvinul závratnou rychlostí? Tehdy se pojištění přesunulo ze solidární úrovně na úroveň firem a stejně jako spolu soutěžily různé podniky, vznikla i oblast trhu s pojištěním.

Anglie měla první pojišťovny už v raném 18. století a dvě z nich fungují v Británii dodnes. Spojené státy nezůstaly pozadu – první pojišťovací firma tam měla vzniknout v roce 1752 pod taktovkou Benjamina Franklina. Schéma komerčních pojišťovacích služeb se od té doby značně vytříbilo a rozrostlo se nejen po Evropě a Severní Americe, ale nakonec i po celém světě.

Průmyslová revoluce nám dala spoustu věcí včetně negativních. Máme však možnost obklopovat se pěknými novými věcmi či cestovat po celém světě a obdivovat zvyklosti těch kultur, o kterých tak rádi čteme. Pro každého, kdo se chystá rozšířit si obzory, je tu cestovní pojistka. Vzhledem k tomu, jaký stres je pohybovat se po světě, byste si ji však rozhodně měli před dovolenou zařídit. Zkuste například tu od společnosti AXA – je k dostání rychle, online a v několika podobách, ze kterých si snadno vyberete tu svou. Šťastnou a bezstarostnou cestu!