Kopřivku většinou způsobuje alergen, ne vždy je však příčina zřejmá
Petr Gorás
12. 5. 2022
Při kopřivce (odborně urtikárie) vypadá kůže jako požahaná kopřivou – zarudlá a vystouplá. Podle odhadů se s ní za život setká zhruba každý pátý člověk a nejčastější příčinou je nějaký typ alergie. Příčin však existuje mnohem víc. Jak kopřivku poznat a nesplést si ji s podobnými vyrážkami? A jak se léčí?
Příznaky kopřivky
Kopřivka se vyznačuje svědivým otokem na kůži, který je velice podobný otoku po píchnutí komárem nebo požahání se o kopřivu. Může mít třeba jen 1 cm, ale také může zasahovat mnohem větší plochu o velikosti talíře. Kopřivku většinou doprovází i zarudnutí kůže, ale není to nutně pravidlem. Při máčknutí kopřivkového otoku by měla zarudlá kůže zbělat.
Délka trvání kopřivky může být klidně i půlhodina, avšak v chronické podobě přetrvává klidně i týdny. Kopřivka se může vyskytnout prakticky kdekoli na těle. O vážný stav vyžadující pohotovost se jedná tehdy, pokud kopřivka zasáhne oblast rtů, jazyka či krku a ztěžuje dýchání.
Histaminová intolerance trápí hlavně ženy a děti. Kterým potravinám se vyhnout?
Kopřivka způsobená alergenem
Kopřivka je nejčastěji způsobována nějakým alergenem. Nemusí se přitom jednat jen o látky, které přišly do přímého kontaktu s postiženým místem, může se jednat klidně i o některé potraviny, ingredience v kosmetice, pyl, zvířecí srst či třeba některé typy léčiv. Na vině je hormon histamin, který je za normálních okolností důležitou součástí našeho imunitního systému. Pokud však tělo chybně vyhodnotí cizorodou látku (alergen) jako škodlivou, uvolní najednou velké množství histaminu a výsledkem může být mimo jiné právě kopřivka. Při dlouhotrvající chronické kopřivce (déle než 6 týdnů) se pak může jednat i o tzv. histaminovou intoleranci. U ní se v rámci eliminační diety vyhýbá všem potravinám bohatým na histamin.
Kopřivka jako příznak jiné nemoci
Tak jako bývá kopřivka jedním možných z příznaků alergické reakce, může se jednat i o příznak nějakého zdravotního problému. Typicky jsou to autoimunitní onemocnění, včetně celiakie (nesnášenlivost lepku) a cukrovky 1. typu
Nakonec může jít i o méně časté příznaky některých bakteriálních či virových infekcí, včetně aktuálního koronaviru. Kopřivková vyrážka se může objevit již v prvních fázích infekce, ale i delší dobu po prodělání covidu v rámci post-covidového syndromu.
Zarudlá a šupinatá kůže. Jak poznat seboreu a nesplést si ji s ekzémem
Kopřivka z tepla, cvičení či otírání
Kopřivka se může vyskytnout i v případech, kdy na kůži působí extrémní podmínky. V prvé řadě to může být vysoká tělesná teplota při cvičení, horké sprše, práci v horkém prostředí nebo třeba slunění. Při opalování může být navíc problém i s UV zářením, a to včetně solárií. Příčinou může být i náhlá změna teplot. Vedle toho se může jednat i o mechanické namáhání kůže, například při silném otírání, škrábání či těsném oblečení.
Kopřivka ze stresu
Nepříjemnosti v práci, dlouhodobý spánkový deficit, neustálé napětí… není divu, že stres napomáhá k rozvoji mnoha zdravotních potíží. Stres sice nejspíš není samotnou příčinou kopřivky, nicméně může výrazně přispět k jejímu propuknutí nebo zhoršení již existující kopřivky. Stres totiž může z dlouhodobého hlediska způsobovat hormonální změny, zvyšovat náš příjem kávy a alkoholu, zhoršovat životosprávu (vyvážená strava, pravidelné cvičení) a celkově oslabovat imunitu. Dříve nebo později se to někde fyzicky projeví, třeba i zvýšenou citlivostí těla na nějaký netušený alergen.
Kopřivka u dětí
Kopřivka se může vyskytnout už u velmi malých dětí a batolat. U nich se většinou jedná o alergickou reakci na nějakou potravinu, kousnutí hmyzem či látky v kosmetice. Také to u nich může být projev bakteriální či virové infekce. Opět platí, že v případě výskytu kopřivky v oblasti úst a krku je na místě pohotovost, kvůli hrozbě udušení. Také pozor na záměnu kopřivky s jinými typy kožních problémů, především s potničkami.
Kožní onemocnění podobné kopřivce
Existuje pár podobných kožních onemocnění, s kterými může laik kopřivku zaměnit. U kojenců a velmi malých dětí jsou to potničky, které se stejně jako kopřivka mohou vyskytnout kdekoli na těle. Vznikají vlivem vysokého zahřívání a zapaření kůže, například v místech pod těsnou plenkou. Postižená plocha kůže je posázená pupínky, které však na rozdíl od kopřivky mají tendenci praskat, olupovat se a případně i vypouštět čirý hnis.
U větších dětí i dospělých je pak kopřivce podobný atopický ekzém. Ten také způsobuje svědivé zarudnutí a zanícení kůže, také se může vyskytnout takřka kdekoli po těle, a i jeho příčina bývá často neznámého původu. Nicméně na rozdíl od kopřivky bývá spíše pupínkový či puchýřkovitý. Obdobně vypadá i kontaktní dermatitida, která je způsobována přímým kontaktem kůže s nějakou dráždivou látkou či alergenem. Pokud se vám tedy například svědivé zarudnutí a pupínky objeví na rukách po manipulaci s nějakou nebezpečnou či alergenní látkou, nejspíš bude jednat o tento problém.
Léčba kopřivky
V mnoha případech kopřivka zmizí sama od sebe, například po odeznění alergické reakce na určitý alergen. Pokuste se rozpomenout, jestli jste nepřišli do kontaktu s nějakým alergenem, se kterým se jinak běžně nesetkáváte (zvířecí chlupy, užité léky, nová kosmetika, nový prací prášek, ovoce, syrová zelenina, ryby, korýši…). Pokud není příčina akutní kopřivky známa, doporučuje se dieta vylučující nejčastější potravinové alergeny: ryby, ořechy, zrající a plísňové sýry, tropické ovoce a džusy, některé druhy zeleniny (celer, paprika, rajče), kávu, alkohol, a především všechny příliš zpracované, doslazované a dochucované potraviny a nápoje.
Domácí úlevu od svědění může poskytnout chlazení mokrou utěrkou. Babské rady doporučují i obklad ze studeného mléka či vlažnou ovesnou koupel. Také se vyhněte příliš těsnému oblečení a snažte se pohybovat i spát v chladné místnosti.
Antihistaminika přinesou rychlou úlevu od kopřivky
Pokud s kopřivkou zajdete za lékařem, pravděpodobně vám předepíše antihistaminika, která mírní alergické příznaky. Některá z nich jsou i volně prodejná v lékárnách. Mohou se podávat buď ústně v tabletách, kapkách či sirupech, případně vnějškově ve formě krémů, mastí či gelů. Jejich cílem je potlačit hormon histamin, který způsobuje alergickou reakci a otok kůže. Pokud při silné či chronické kopřivce antihistaminika nedostačují, může lékař předepsat i vysoce účinné kortikosteroidy (známé také jako kortikoidy), které se však kvůli vedlejším účinkům nesmí užívat dlouhodobě a i tak se předepisují především ve vážných případech.
Zdroje: nhs.uk, healthline.com, mayoclinic.org, medicalnewstoday.com, webmd.com, derm.cz