Nádherné rozkvetlé kosatce jsou pověstné hlavně tím, že zdobí naše zahrady. Hrají všemi barvami, zajímavě voní a je jich přes dvě stě druhů. Málokdo už ale ví, že se kosatec v dřívějších dobách používal i jako léčivá rostlina. Dnes kosatce výhradně pěstujeme jako okrasné trvalky a některé druhy se vyskytují také volně v přírodě. Jaké léčebné účinky kosatec má a k čemu ho používali naši předkové?
Nejznámější druhy kosatce
Kosatec (rod Iris) se pěstuje jako okrasná rostlina, která má 230 až 280 druhů. Vyskytuje se po celém světě. Nejčastěji na zahrádkách nacházíme kosatec florentský, kosatec německý, kosatec bledý a kosatec bradatý nebo kosatec bezový. Některé druhy kosatce rostou u nás i volně v přírodě, například kosatec žlutý, kosatec nízký, kosatec písečný, kosatec bezlistý, ale i kosatec trávolistý a kosatec různobarvý. V mokřadech je to pak kosatec nízký a kosatec sibiřský.
Co má bylinka jablečník společného s jablky a s čím nám pomůže?
Kdy kvete kosatec a jaké má květy?
Kosatec může být až metr vysoký, má mečovité listy a různě zbarvené květy. Například kosatec florentský má fialové, bílé nebo modré květy, kosatec německý bývá fialový a kosatec bledý světle modrý. Kvést začíná v květnu a nejhlavnější období květu je červen.
Jaké účinné látky obsahuje kosatec?
Kosatec obsahuje glykosid iridin, silice, kyselinu myristovou, slizy, škroby, mnohé další organické sloučeniny a látku fialkové vůně ironem. Protože je kosatec poměrně vlhký a slizovitý, využívalo se toho také při léčbě kašle a zanícených průdušek. Kosatec žlutý, který se vyskytuje volně v přírodě, se kdysi používal k zastavování krvácení. K léčebným účelům sloužil hlavně kořen, ale někdy i šťáva z listů. Kosatec podporuje jak vykašlávání, tak také vylučování žluči. Určitě by se ale neměl užívat ve větším množství, šťáva z listů vnitřně užitá vyvolává zvracení, mdloby a závratě.
Kořen (oloupaný oddenek) kosatce dříve běžně sloužil k přípravě čaje nebo se přidával do čajových směsí. A to zejména k léčbě nemocí dýchacích cest nebo onemocnění žlučníku. Kosatcové květy se zase používaly k výrobě toaletních vod a parfémů. K získávání vonných silic se ale hodil i kořen. Zevně se prášek z kosatce přidával do různých zasypacích prášků a pudrů.
Pěstování lilií: Kdy je sázet, jak o ně pečovat a co dělat, když odkvetou?
Účinky kosatce podle Matthioliho
V Matthioliho herbáři najdeme detailně popsány účinky a použití kosatcového kořene, který se doporučuje vykopávat brzy na jaře ještě před vyrašením nových listů a před výkvětem. Tehdy má kořen největší sílu, která se soustředí jen do něj a ne do jiných částí rostliny. Kořen se pak používal zejména utlučený na prášek, ale Matthioli zmiňuje také kosatcový olej, který lékárníci z kosatce připravují proti revmatismu, dně, křečím a otokům.
Kosatcový prášek s medem sloužil jako skvělý lék proti kašli a zánětu průdušek, kosatec svařený ve víně působil na záněty močových cest, kolikovité bolesti břicha a zastavenou menstruaci. Také se používal na zimnici, při žloutence a různých infekčních chorobách všeho druhu. Též vyháněl parazity z těla. Prášek z kořene kosatce se doporučovalo sypat do kaše dětem, které hodně plakaly a trpěly na bolesti bříška.
Čerstvý kořen kosatce se rovněž nakládal do cukru a pojídal asi obdobně jako dneska kandovaný zázvor. Kosatec byl taky výborný na odvodnění a proti otokům, vředům či výrůstkům na těle, dále na hemoroidy, proti bolestem zubů a samozřejmě i na veškeré ženské záležitosti. Sušený kosatec v prádle zase odháněl moly.
Zdroje: Naše rostliny v lékařství, autoři Korbelář a Endris, Matthioliho herbář
