Křen je často skloňován v souvislosti s dochucováním jídla, o jeho léčebných účincích se však moc často nemluví. Při nachlazení je přitom výborným pomocníkem.
Naši rodiče a prarodiče křen jako léčivou bylinku využívali poměrně často. Postupem času se na ní však v tomto smyslu tak nějak zapomnělo a začala se naopak více využívat v gastronomii. Dnes ale křen opět ožívá jakožto svěží součást herbální medicíny.
Přírodní antibiotikum
Nedávný empirický výzkum zjistil to, čemu lidé věřili už dávno. Na určitá onemocnění funguje křen stejně dobře jako chemická antibiotika, která vám předepíše lékař.
Na rýmu a chřipku
Křen pomáhá zejména při léčbě ucpaného nosu a zánětu vedlejších nosních dutin, čistí je totiž od přebytečného hlenu a reguluje jeho tvorbu. Dále zmírňuje příznaky nachlazení, chřipky a dalších dýchacích infekcí. Používá se rovněž jako podpůrná léčba při zánětu močových cest.
Studie z roku 2005 ukázala, že bylinky jako je křen či lichořeřišnice jsou při léčbě zánětu dutin, zánětu průdušek a infekcí močových cest minimálně stejně účinné jako antibiotika.
Co umí dále?
Podobně jako hořčice či zelí má křen vysoký obsah glukosinolátů, které regulují metabolismus hormonů. Kromě toho také působí preventivně proti rakovině, zejména rakovině prostaty. Křen dále obsahuje vápník, draslík, hořčík, fosfor, glutamin, glykosidy, sírany či esenciální oleje.
Křen na infekci dýchacích cest
Užívání křenu při nachlazení a rýmě rozředí hlen, který pak snadněji vysmrkáte. Zpočátku se jeho tvorba může zvýšit, to však značí to, že se tělo čistí. Tvorba hlenu se brzy vrátí na svou zdravou úroveň.
Doporučená denní dávka je 0,5 až 1 čajové lžičky, tedy zhruba 3-5 gramů denně. Toto množství nepřekračujte, křen by vám jinak mohl podráždit žaludek a způsobit zažívací problémy.
Jak ho jíst?
Křen je nutné jíst čerstvý, jinak své léčivé účinky ztrácí. Můžete ho jíst syrový, ať už samotný, či nastrouhaný a smíchaný například s medem či jablečným octem, které jeho sílu podpoří. Je možné ho jíst vařený, tím ovšem přichází o část svých prospěšných látek i specifické chuti.
