Kulový blesk byl a stále je pro obyčejné lidi, ale i nejchytřejší fyziky velkou neznámou. Jak vzniká, proč má takovou podobu a jaká je jeho podstata není jasné. Přitom děsivých historek o řádění kulového blesku můžete najít hlavně v lidových povídačkách nespočet.
Babičky při bouřce děsí děti
Když jsem byla malá na prázdninách u babičky na vesnici na Vysočině, ukazovala mi místní kapličku. Byla asi ve výši mých očí omlácená dokola až na cihly. Babička mi tehdy tvrdila, že je to od kulového blesku a při bouřkách mi to zákeřný strýc často připomínal. Do dneška mám při bouřce pocit, že se jeden z blesků splaší a vymaluje ložnici.
Přitom i vědci mají s kulovým bleskem své zkušenosti. Už v roce 1973 při pokusek německého fyzika působícího v Rusku přišel sám vědec o život a další účastník zraněn. Při pokusu o zachycení blesku pomocí papírového draka se objevil velký kulový blesk a srazil se s fyzikovou hlavou.
Co je tedy kulový blesk
Jde o atmosferický jev, jehož výskyt je obvykle vázán na bouřkové počasí. Projevuje se jako kulový útvar o přůměru několika centimetrů, až decimetrů a může mít různé barvy, od žluté až po modrou. Pohybuje se obvykle jen několik sekund až minut různými směsy a zaniknout může klidně výbuchem.
Věda již dlouhou dobu považuje kulový blesk za nesporně prokázaný jev podpořený mnoha pozorováními. Teoretické vysvětlení i experimentální simulace za opakovatelných a definovaných podmínek ale stále chybí. Teprve v roce 2012 se podařilo čínským vědcům alespoň zaznamenat spektrum kulového blesku.
