2 fotky 
Tento kožní problém, kterým trpí zhruba jedno až tři procenta populace, většinou není nebezpečný, avšak nepříjemný rozhodně ano. Co je to lupénka a jak se léčí?
Lupénka neboli psoriáza
Nejčastěji se uvádí, že lupénka, či odborně psoriáza, je autoimunitní onemocnění. Někteří odborníci však tvrdí, že se jedná o následek poruchy metabolismu keratinocytů, což jsou buňky zodpovědné za tvorbu pokožky. Každopádně se příznaky lupénky projevují převážně na kůži. Tato nemoc vás může postihnout kdykoli během života.
Lupénka neboli psoriáza. Nemoc, za jejíž rozvoj může stres a špatná životospráva
Příčiny vzniku lupénky
U 60 % pacientů je na vině genetická predispozice. Dále nemoc vzniká, pokud se do těla dostane virus či bakterie, jež vyvolá obrannou reakci imunitního systému v podobě vysílání bílých krvinek do podkoží.
Spouštěčem lupénky mohou být rovněž hormonální změny, ať už se jedná o pubertu, menopauzu anebo následek hormonální poruchy. Mezi rizikové faktory patří také nadměrný stres, náhlé spálení na sluníčku a běžná infekční onemocnění. Kromě vyhýbání se těmto věcem však proti lupénce neexistuje žádná účinná prevence.
Příznaky lupénky
Projevy lupénky najdete převážně na kůži, zhruba u jednoho z deseti pacientů však postihuje i klouby. Následky zanechává také na nehtech, které často bývají deformované, matné a v okolí nehtu a pod lůžkem se tvoří charakteristická žlutá skvrna. Existuje několik typů tohoto onemocnění, projevy a lokalizace potíží se pak mohou různit.
Lupenka může postihnout i nehty. Zdroj: Shutterstock.com
Akutní lupénka
Především u mladých lidí se nemoc může objevit po prodělání angíny či virózy. Lupénka má v tomto případě charakter množství červených pupínků, jež hustě pokrývají celé plochy na trupu, rukou a nohou. Ty mají bílou šupinu, po jejímž odloupnutí je vidět krev.
Chronická lupénka
Lupénka má i svou chronickou formu. Ta se projevuje v podobě zánětlivých ložisek opatřených šupinami, jež drží na místě. Vyskytuje se na různých částech těla, na pokožce končetin pak může vytvářet rýhy či puchýře vyplněné hnisem.
Generalizovaná lupénka
Dalším z lokalizovaných typů nemoci je například lupénka, která napadá pouze dlaně nebo chodidla. Od těchto forem se liší generalizovaný typ lupénky, kdy se příznaky objevují po celém těle. Tento vzácný druh lupénky může být velmi nebezpečný, zejména pokud se přehoupne v erytrodermii – zánětlivé onemocnění kůže celého těla.
Diagnostika a léčba lupénky
Rozpoznat lupénku je možné pouhým pohledem. Některá onemocnění však mohou mít podobné příznaky, například dermatitida, k potvrzení diagnózy tak probíhá odběr povrchové kůže nebo seškrábnutí šupiny.
Způsob léčení se přirozeně odvíjí od typu a rozsahu onemocnění. Při lokálním typu lupénky se na postižená místa aplikují masti s kortikoidy, dehtem a salicylátem. Pokud se příznaky vyskytují po celém těle, pacientovi se podávají cytostatika a retinoidy (forma vitamínu A). U akutních jednorázových forem, kterým zpravidla předchází infekce, obvykle postačí antibiotika. Proti svědění lékař předepisuje antihistaminika.
UV paprsky a pobyt u moře
Účinnou variantou léčby lupénky je tzv. světloléčba, kdy je kůže ozařována ultrafialovým zářením. Na lupénku mají příznivý vliv rovněž sluneční paprsky, pro nemocné je tedy vhodný pobyt u moře, případně na horách. Pomáhají také kosmetické přípravky s extrakty z Mrtvého moře či obsahem minerálních solí.
V některých zemích existují i speciální lázně, kde se o léčbu lupénky starají zvláštní ryby, které se přisají na kůži podobně jako pijavice. Chronickou formu lupénky se však zpravidla nedaří zcela vyléčit, hlavním výsledkem léčby lupénky je tak zmírnění symptomů.
