Průměrný věk českých rodiček se rok od roku zvyšuje. Na počátku 90. let ženy rodily ještě před věkovou hranicí 25 let, nyní běžně překračují 30 let. Ženám nad 40 let se pak podle Českého statistického úřadu narodí více než čtyři procenta v České republice porozených dětí. Demograficky se v době, kdy kvůli nízké porodnosti populace rychle stárne, jedná o nezanedbatelnou cifru a narození těchto dětí je žádoucí. Pokud je žena zdravá, vitální a také dobře informovaná, neměl by být stát tím, kdo určí, zda a kdy by si měla pořizovat potomka.
Český statistický úřad v demografické ročence pro rok 2018 uvádí, že z celkového počtu 114 036 živě narozených dětí se narodí více než 4 500 miminek právě ženám starším čtyřiceti let. Drtivé většině z nich k tomu pomůže asistovaná reprodukce, která je v Česku ze zákona umožněna ženám do 49 let.
Průměrný věk, kdy ženy přicházejí do menopauzy, se přitom pohybuje kolem padesátého roku života. Neznamená to samozřejmě, že všechny ženy mohou do padesáti let otěhotnět, část z nich má ale i v tomto věku stále menstruační cyklus a také jejich hormony fungují standardně. Proto, je-li žena zdravá, vitální a cítí-li se na to stát se matkou, je z medicínského hlediska těhotenství v pořádku.
Není bez zajímavosti, že v roce 2011 navrhovalo Ministerstvo zdravotnictví při schvalování zákona o specifických zdravotnických službách horní hranici 55 let pro asistovanou reprodukci. Přesto bylo poslanci, převážně nelékaři, rozhodnuto o horním limitu 49 let.
Důležitější než restrikce je však informovanost. Ta bezesporu roste, ženy se vzdělávají a dohledávají si informace o plodnosti, těhotenství a reprodukčním zdraví, kterých je díky rozmachu internetu v posledních třiceti letech nepřeberně. Není-li si žena jistá, její ošetřující gynekolog jí jistě rád poradí, obrátit se může rovněž na specialisty na reprodukčních klinikách. Ženy, které jsou aktuálně v reprodukčním věku, o rizicích, jež starším ženám s těhotenstvím hrozí, zpravidla dobře ví.
Není žádným tajemstvím, že po 33. roku života začíná plodnost ženy pozvolna klesat. Po 45. roce se šance na spontánní otěhotnění snižuje na přibližně 2–5 procent (zatímco v nejplodnějším věku mezi 18. a 28. rokem života to je asi 25 procent během jedné ovulace) a s každým dalším rokem tato pravděpodobnost dále klesá. Co naopak vzrůstá, je riziko komplikací – ať už jde o výskyt vrozených vývojových vad plodu, jakými jsou například Downův, Edwardsův nebo Patauův syndrom, či rozvoj preeklampsie, těhotenské cukrovky, potratu, předčasného porodu anebo porodních komplikací.
Odborníci na reprodukčních klinikách mohou ženám i celým párům pomoci nejen se samotným oplodněním, pokud se nedaří přirozenou cestou, ale též s předcházením těmto komplikacím pomocí moderních diagnostických metod, například preimplantačního genetického testování, prenatální diagnostiky či prediktivního testování.
Ženy nad 39 let si veškeré náklady spojené s umělým oplodněním (IVF) hradí samy. Částka za podstoupený IVF cyklus není malá, u samoplátců se pohybuje většinou v řádech desetitisíců až statisíců. Je to dáno právě i věkovým faktorem, vzhledem k němuž je nutné využít specifičtějších a náročnějších metod a vyšších dávek stimulačních hormonů. Finální výše pak záleží na zvolených metodách a vždy také na přání a představě klientů. O tom, zda a kdy si pořídit potomka by si však nakonec měli rozhodnout nastávající rodiče sami.
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., lékařka a ředitelka kliniky Repromeda
