Často jsou hypochondři podceňováni a zesměšňováni. Až moc se upínají na stavy svého těla a jsou skálopevně přesvědčeni, že trpí nějakou další nemocí. Dokáže se hypochondr povznést a tolik nemyslet na svoje tělo? Jak se zbavit těžkých psychických stavů, strachu z nemoci nebo dokonce smrti?
Přehnané sebepozorování
Dívá se na televizi, kde mluví o některé z nemocí. Zamyslí se nad tím, a uvědomuje si, že vlastně příznaky této nemoci se u něj také projevují.
Surfuje po internetu, kde si pročítá o různých nemocech, a zjišťuje, že řadu z nich pravděpodobně má. Už zvedá telefon a objednává se k lékaři, aby jej prohlédl. Lékař ho prohlédne a zjistí, že pacientovi nic není. Přesto pacient mu nevěří a nadále žije ve svém světě nemocí.
Hypochondrie jako psychická porucha – jak poznáte, že jste hypochondr?
Jak se léčit?
V prvé řadě hypochondr potřebuje duši, která jej vyslechne, nebude se mu smát a bude mu oporou. Pomoci hypochondrovi může i domácí mazlíček, ke kterému se hypochondr upne a pečuje o něj.
Avšak většina hypochondrů potřebuje pomoc psychiatra, ke kterému ho dovede až okolí. Lékař si s ním individuálně povídá o příznacích jeho nemoci, rodině a snaží se docílit toho, aby se pacient tolik neupínal na své tělo, léky a lékaře, kteří mu stále dokazují stav jeho zdraví.
Hypochondrií trpí jak muži, tak i ženy zhruba nastejno. Vyléčí se asi třetina, druhým dvěma třetinám pacientů problémy zůstávají, z nichž někteří z nich se stávají chroničtí pacienti, kteří myslí jen na sebe a okolí přestávají vnímat.
Hypochondry často doprovázejí úzkostné a depresivní stavy, proto jim lékaři předepisují antidepresiva na uklidnění.
Slavní hypochondři
Hypochondry bývají hlavně lékaři (medici) a manažeři, ale je jich i řada mezi slavnými osobnostmi – Karel Marx, Hans Christian Andersen, Friedrich Nietzsche, Imanuel Kant, Voltaire, Charles Darwin. Říká se, že hypochondry byli i Vlasta Burian nebo Vlastimil Brodský.
Hypochondrie je také námětem k řadám her (např. Zdravý nemocný od Moliéra) nebo základ pro humor Josefa Aloise Náhlovského.