Pod pojmem platonická láska si většina z nás představí oblíbeného spolužáka ze střední školy, který neměl ani tušení o naší existenci, nebo populárního zpěváka, jehož plakát nám visel na zdi dětského pokoje. Pro většinu lidí patří platonická láska do věku dospívání. Když nás potom zaskočí v dospělosti, může přinést radost i strasti. Je lepší se jí bránit nebo si nečekanou emoci vychutnat?
Platonická láska stará jako lidstvo samo
Psychologové definují platonickou lásku jako citový vztah, ve kterém nedochází k sexuálnímu kontaktu. Lidstvo zná specifickou formu zamilovanosti už od pradávna. S podobným konceptem pracovali už řečtí filozofové Sokrates a Platón. Právě po Platónovi pojmenoval platonickou lásku v 15. století italský filozof a lékař Marsilio Ficino. Dnes vnímáme platonickou lásku většinou jen jako neopětovaný cit, ale v minulosti byl význam mnohem širší. Šlo o nezištnou lásku bez potřeby fyzického kontaktu a na takovém vztahu k druhému není vůbec nic špatného.
Využijte platonickou lásku ve svůj prospěch
Pokud se vám zdá, že vaše city ke kamarádovi nebo kolegovi přerůstají hranice přátelství, i přesto, že jste šťastně zadaná, není důvod hned panikařit. Naopak, můžete z těchto pocitů spoustu získat a ještě navíc lépe poznat sama sebe. I ten nezamilovanější pár se postupem času neubrání určitým stereotypům. Život je prostě takový, a čím déle se spolu známe, tím méně překvapení a nových věcí, na nás čeká. Každodennost přináší spoustu starostí a povinností.
Oproti tomu ve vysněném světě platonické lásky je všechno podle našich představ. A právě to se může stát naším vodítkem. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli by všechno to, co prožíváte ve svých snech, nešlo překlopit do reality. Možná, že právě to, co si představujete, poukazuje na touhy či přání, které ve vašem reálném životě chybí. Na vztahu je potřeba pracovat a právě platonická láska vám může ukázat směr, kterým se vydat.
Kromě možnosti poznat sama sebe lépe, může přinést platonická láska ještě jeden pozitivní efekt. Většina žen dokáže na sobě kvůli svému objektu zájmu tvrdě pracovat. Ženy se chtějí líbit a zaujmout. Využijte platonickou lásku jako hnací motor. Chtěla jste zhubnout pár kilo, zlepšit se v angličtině nebo konečně začít pravidelně běhat? Motivace je teď na dosah ruky.
Snění s otevřenýma očima? Proč ne, ale realisticky
Všichni platonicky zamilovaní prožívají stejný scénář. Čím dál neodbytněji a častěji se do představ vkrádá úsměv, gesto nebo slova, které dotyčný pronesl. Občas se vloudí i do snů. Začínáte si představovat situace, ve kterých se spolu octnete. Postupně si vytváříte komplexní svět, ve kterém spolu žijete. Prožíváte pocity euforie a svět vidíte růžovými brýlemi jako každý zamilovaný.
Není jediný důvod, proč se nenechat nabít energií a dobrou náladou, když se na vás objekt zájmu usměje, pochválí nové šaty nebo s ním prostě můžete strávit pár chvil. A když s ním nejste, nechat to na fantazii. Důležité ale je, vždy myslet na to, že to je člověk jako každý jiný. Není dokonalý a kromě všech předností má i chyby, které nyní nevidíte. Kdybyste se svou platonickou láskou žila skutečný život, téměř se stoprocentní jistotou by byl jiný, než ve vašich představách.
Právě v tom spočívá největší nebezpečí platonické lásky. Člověk si vyfantazíruje svět přesně podle svých představ, který by ale v realitě neobstál ani minutu. Bohatý vnitřní život a emoce jsou dobrá věc, ale jako se vším, i s nimi se to nesmí přehánět. Žádný muž není princ v blyštivé zbroji na bílém koni. Ti existují jen v pohádkách a našich představách.
Úskalí platonické lásky spočívá v tom, že můžete snít dle libosti, ale je potřeba si dávat velký pozor, abyste se nezamilovala do své představy. Existují případy, kdy lidé, kteří propadli svému vysněnému příběhu, ztratili kontakt s realitou a jejich život se začal odehrávat na fiktivní rovině toho, co si vymysleli. Život je příliš krátký a bohatý na to, abychom ho neprožívali ve skutečnosti.
Když se z představy stane problém
Říká se, že hřešit je možné nejen skutky, ale i myšlenkou. Otázka je, kde leží ta tenká hranice mezi tím, kdy jsou představy nevinné, a když už se ocitáme na pověstném tenkém ledě. Pokud vás vaše platonická láska posiluje a motivuje, přináší dobrou náladu nebo díky ní pracujete na svém skutečném vztahu, pak je všechno v pořádku. Mračna se stahují ve chvíli, kdy díky ní začnete být s partnerem nespokojená, nebo si uvědomíte, že už dávno nespokojená jste.
První situace nastává v momentě, kdy začnete porovnávat svůj každodenní vztah s tím vysněným. Člověk z masa a kostí, nikdy nemůže dostát ideálu. Druhá varianta je, že partner nefunguje tak, jak by měl, a platonická láska je určitým únikem před problémy v realitě. V obou případech pak může platonická láska posloužit jako spouštěč či záminka k rozchodu. V takovém chvíli se už jedná o problém.
Největší hrozbou, která může vyplynout z platonické lásky, je sexuální rozměr. Ve chvíli, kdy člověk začne po objektu svého zájmu toužit fyzicky, nebezpečí je na obzoru. V první řadě hrozí, že představy přesáhnou do reality, a výsledkem pak může být nevěra místo nevinných představ. I v případě, že k fyzickému kontaktu nedojde, dotyčný si koleduje o malér. Podle psychologů se u něj může rozvinout pocit duševní nevěry, která přináší výčitky svědomí a pocit viny jako nevěra skutečná.
Všeho s mírou
Na platonické lásce nemusí být nic špatného. Vždyť také bývá označována za jednu z nejčistších emocí. Důležité je ale mít své hranice a ty nepřekračovat. Platonicky zamilovaný člověk někde v hloubi duše ví, že vlastně nechce, aby se z jeho báječných představ stala skutečnost, protože si uvědomuje, že realita by do ideálních představ krutě zasáhla. Platonická láska může být krásná, ale je potřeba si dopředu dobře promyslet, jak budete postupovat.
Pokud váš objekt o vašich citech ví, je to něco jiného, než když je tajíte. Jste v pozici, kdy si můžete časem dovolit navázat vztah nebo máte závazky, na kterých vám záleží? Je vaše platonická láska opravdu čistá nebo slouží jako kompenzace něčeho, co vám v životě chybí? V případě, že se platonicky zamilujete, vyplatí se být k sobě naprosto upřímná a nic si nenalhávat. Jen tak si můžete tyto hluboké emoce užít a nebýt nakonec zklamaná.