Míša s Veronikou se poznaly při studiu na vysoké škole. Od začátku byly mezi nimi velké sympatie. Studovaly dálkově stejný obor, pracovaly ve stejném městě a dobře si rozuměly. Domluvily se, že si od příštího semestru pronajmou i společně byt. Veronika měla přítele, Míša zrovna nikoho neměla. Po pár týdnech v jednom bytě se však Veronika začala chovat divně. Došlo to tak daleko, že se pokusila o intimní sblížení s Míšou…
Nechci, aby se pokazilo naše přátelství
Nikdy by mě nenapadlo, že se mi něco takového stane. Jsem z toho úplně rozhozená, protože teď nevím, co dál. Nechci, aby se pokazilo naše přátelství a nemůžu jen tak odejít z našeho společného bytu. Líbilo se nám tam, bylo to na pěkném místě a i nájem byl ucházející. Nemám kam jít a sama nájem neutáhnu. Taková změna by vyžadovala nějaký čas. Verča je holka, kterou mám fakt ráda a skvěle si rozumíme. Ale nedovedu si představit, že bych s ní měla mít nějaký sexuální poměr! A ještě ke všemu, když má přítele. Jak se zdá, ona to vůbec neřeší a nevidí, do jakého průšvihu se řítíme!
Veronika se totiž do mě zamilovala. Zpočátku jsem si myslela, že jen tak blbne a dělá jí dobře naše vzájemná blízkost. Stalo se to už vícekrát. Například když jsme šly trochu přiopilé domů z nějaké akce, to už jsme spolu bydlely, začala mě na schodech líbat a říkala, že se chce ke mně v noci přitulit. To jsem ještě brala v pohodě, holky prostě někdy takhle blbnou a nějakou blízkost potřebují. Ono se to ale začalo stupňovat. A protože vůbec nevěděla, jak mi to má dát najevo, chovala se, jak to říct, docela trapně, možná až roztomile. Čím dál tím více však byla zamyšlená, vážně se na mě dívala. Dokonce bych přísahala, že to mezi námi jiskřilo. Jednu dobu se mi i vyhýbala a jezdila více domů k rodičům nebo trávila noci u svého přítele. Pak se to zase změnilo a neustále si stěžovala, že on jí nerozumí a že škoda, že já nejsem chlap.
Lesbický sex s kamarádkou. Proč jej vyhledává stále více žen?
Radši jsem se před ní zamykala
Nikdy by mě nenapadlo, že to myslí vážně. Věděla jsem, že má už pět let svého Pavla, i předtím měla nějakého kluka. Protože jsme si doposud říkaly všechno, věděla jsem i to, že nikdy s žádnou holkou nechodila, možná se snad jen na střední líbala s kamarádkou. A kdo ne? Právě proto, že měla Pavla, jsem to brala jako nevinné laškování a protože jsme si byly blízké, nijak mi to nevadilo. Jenomže Verča začala mít se mnou problém. A chtěla stále víc…
Začala jsem se před ní pro jistotu zamykat v koupelně a ostatně jsme každá měly svůj pokoj. Někdy si tam vodila i Pavla, ale spíše tehdy, když jsem nebyla doma. Já jsem asi rok sama a po předchozím zklamání jsem neměla na nějaké randění s muži ani pomyšlení. Kromě toho jsem měla hodně povinností v práci a s Verčou nás čekaly zkoušky. Protože se náš vztah začal komplikovat, začala jsem se v její přítomnosti cítit až nepříjemně a došla jsem k tomu, že bychom si měly promluvit. Obávala jsem se, že pokud by se něco mezi námi pokazilo, musela bych nejspíše odejít z bytu. A to samozřejmě nebylo teď hned možné, neměla jsem ani peníze na to, abych nějaký byt sama utáhla. Možná bych se mohla zase zkusit dočasně podívat po nějakém studentském bytě…
Přítel to prý nemusí vědět
Verča mi jednou ve slabé chvilce nabídla sex. Řekla to celkem otevřeně, protože nevěděla, jak jinak to říct. Byla prostě poblázněná, zamilovaná. V tu chvíli neřešila nic kolem. Jen tak to z ní vylítlo. Bylo to pro ni přijatelnější, než kdyby mi řekla, že se do mě zamilovala. Stočila to na to, že stejně nikoho nemám a když si tak skvěle rozumíme, může nám být spolu hezky a že prý o nic nejde. Když jsem se jí ptala, jestli to nebude vadit Pavlovi, řekla neurčitě, že to Pavel nemusí vědět. To se mi celkem ulevilo, protože jsem se ještě ke všemu bála toho, že mi oznámí, že by se Pavel k nám rád přidal!
Neříkám, že mě to neláká
Vlastně vůbec nevím, co jí na to mám říct. Uvedlo mě to do rozpaků. Neříkám, že mě to neláká, ale vím jistě, že lesba nejsem a nevím, proč bych si měla komplikovat život. Asi by mi bylo dost trapně před Pavlem, bojím se už teď, že by Verča po mně chtěla víc, což já jí nemůžu dát. Potom bych taky nechtěla, aby se třeba kvůli mě rozešla s Pavlem. A nakonec vlastně nechci, aby se pokazilo naše přátelství. Pak už by to bylo jiné. A mohly bychom se akorát dohádat, rozejít, odejít z bytu a tak dále. Co kdyby se mi to s ní nelíbilo a stačilo by mi to bohatě jednou a ona by ale chtěla něco úplně jiného? Že by tomu mohlo být naopak jsem si nemyslela. Celkově mi tento nápad přišel strašně creepy.
Bojím se, že přijdu o kamarádku i o byt
Jenomže protože jsem neřekla jasné ne, tak to Verču akorát povzbudilo a začala se ke mně chovat mnohem důvěrněji. Chtěla se se mnou mazlit, často na mě sahá, objímáme se, těší se na mě. Jsem z toho docela zoufalá. Proto hledám příležitost, kdy si s ní otevřeně a narovinu promluvím.
Zatím to stále odkládám, protože se bojím, že ji ztratím a že ztratím i byt… Je nám spolu fajn. Třeba si večer pustíme film, otevřeme si chipsy, tulíme se k sobě a povídáme si. Ona chodí přede mnou i svlečená, vůbec se nestydí, ale neustále mě láká do postele. Jenomže chci tohle opravdu?
Možná, že kdybych nebyla už rok sama, poklepala bych si na čelo…
Co by měla Míša udělat?
A: Okamžitě být asertivní, před ničím se neschovávat a jasně nastavit hranice a pravidla. Pokud je kamarádka nebude chtít dodržovat nebo to nezvládne, měla by Míša z bytu odejít a přerušit s kamarádkou kontakt. Tohle by totiž nemuselo dopadnout dobře, obě by si mohly navzájem ublížit.
B: Přiznat si pravdu. Pokud dosud kamarádce neřekla ne, je třeba zjistit, co za tím stojí. Je v tom taková vypočítavost, že nechce přijít o výhodné společné bydlení? Anebo cítí totéž co Verča, jen má problém si něco takového přiznat?
C: Míša by si měla najít přítele, a to co nejdříve. To by mohlo Veroniku odradit a Míša tak bude mít jasněji v tom, co vlastně chce či nechce. Pak taky bude mít na kamarádku méně času. A může jí to časem pomoct vyřešit i otázku bydlení a financí.
D: Možná by Míša měla Verči naznačit, že by si měla pořešit svou sexuální orientaci a uvědomit si, jestli chce vůbec s Pavlem zůstat a nechce mít ve skutečnosti vztah se ženou. Možná v tom není ani tak Míša jako spíše nenaplněná Veroničina touha po ženách – a Míša je prostě jen na ráně, moc blízko. Proto se Veronika neovládá…
Poznámka redakce: jména čtenářky i dalších osob byla na přání změněná.