Mrkev a zdraví. Je skutečně důležitá pro oči? Pozor ať nezežloutnete!

Už v dětství jsme od rodičů a prarodičů mohli donekonečna slýchat, že je mrkev důležitá pro zdravý zrak. Anebo že díky obsahu betakarotenů mrkev předejde spálení kůže při opalování. Do určité míry jsou obě tvrzení pravdivá, ale hodně záleží na okolnostech. Podívejme se tedy, jak přesně mrkev prospívá našemu zdraví a co naopak hrozí, když to s ní přeženeme.

Nutriční látky v mrkvi

Předností mrkve je především vysoký podíl vitamínu A a karotenoidů – ne náhodou byla tato skupina účinných antioxidantů pojmenovaná právě po karotkách. Díky karotenoidům má ostatně mrkev svou typickou oranžovou barvu. Nezanedbatelný je i podíl vitamínů B6, C, K a draslíku. A za zmínku stojí i vyšší podíl vlákniny, které je v jediné mrkvi střední velikosti přes 2 gramy. Doporučené denní množství vlákniny je přitom 30 gramů a obzvláště v české populaci není mnohdy přijímána ani v polovičním množství. Zde se můžete podívat na pár tipů, jak a proč obsah vlákniny ve vašem jídelníčku zvýšit.

Batáty nahradí mrkev i brambory. Jako hranolky jsou nepřekonatelné

Denní dávka vitamínu A je ve dvou mrkvích. Ale…

Jediná mrkev střední velikosti (61 gramů) obsahuje zhruba 500 µg vitamínu A, přičemž doporučená denní dávka se uvádí mezi 700 až 900 µg. Neznamená to však, že když schroupáte na posezení dvě karotky, tak do sebe požadovanou dávku dostanete. Velmi totiž záleží, v jaké formě mrkev zkonzumujete a jak ji tělo dokáže využít – přece jen je to poměrně tuhý kořen. Tělo si dokáže z mrkve lépe vytáhnout vitamíny, když je nastrouhaná najemno (například do salátů) nebo odšťavněná do džusu. Tepelná úprava sice stravitelnost mrkve zlepší, ale vysoká teplota nebo var může vitamíny zničit. Vhodným kompromisem je pak příprava mrkve, ale i zeleniny obecně, na páře.

Jak navíc připomíná dietoložka Megan Ware, vitamín A i karotenoidy se při procesu trávení mnohem lépe vstřebávají v přítomnosti tuků. Pokud tedy máte samotnou mrkvovou šťávu, zakousněte k ní i pár ořechů, nebo si mrkvový salát posypejte třeba sezamem nebo slunečnicovými semínky.

Mrkev a oči

Existuje jistá lidová moudrost, podle které jsou plody připomínající nějaký tělesný orgán prospěšné právě pro daný orgán – například že vlašské ořechy jsou prospěšné pro mozek, fazole pro ledviny a rajčata zase pro srdce. Jestli se teď ptáte, jak může mrkev připomínat oko, rozkrojte ji a uvidíte.

Ale teď už vážně: „Mrkve obsahují vitamín A, přičemž nedostatek tohoto vitamínu může vést ke xeroftalmii, což je progresivní onemocnění očí. Xeroftalmie může způsobit noční slepotu nebo ztěžovat vidění při nízké úrovni osvětlení,“ napsala dietoložka a nutriční specialistka Megan Ware RDN, R. D. pro recenzovaný medicínský deník MedicalNewsToday.  Vedle toho mrkve obsahují antioxidanty lutein a zeaxantin, jejichž kombinace může „předcházet makulární degeneraci spojenou s vyšším věkem, což je typ ztráty zraku.“

Jezení mrkve je tak hlavně prevencí před poškozením očí, nelze však očekávat, že by zdravým lidem zrak nějak zázračně zlepšovala nebo snad lidem s dioptriemi oči zázračně uzdravovala.

Rulík zlomocný používaly ženy pro sexy pohled, vy to však nezkoušejte

Je nějaký rozdíl mezi BIO a obyčejnou mrkví?

Má smysl si připlatit za organicky pěstovanou mrkev, nebo v tom není žádný rozdíl? Jak se to vezme. Z hlediska nutričních látek a obsahu vitamínů to vyjde zhruba nastejno. Zkoumalo to hned několik vědeckých týmů a neexistuje žádná studie, která by zaznamenala zásadní rozdíl ve prospěch organicky pěstované mrkve.

Na druhou stranu, obyčejná mrkev může obsahovat zbytky použitých pesticidů a chemikálií. Zvlášť když je mrkev v podstatě kořenem s tenoučkým povrchem, tudíž dokáže různé chemikálie snadno vstřebat z půdy a vody. Množství škodlivých látek bývá v potravinách samozřejmě sledováno, dlouhodobá konzumace však ku zdraví rozhodně nepřispívá. Ne vždy jsou navíc potravinářské standardy splněny. Jak ukazuje projekt Potraviny na pranýři, který hlídá bezpečnost a jakost prodávaného jídla, potravinářské kontroly čas od času odhalí překročení limitů reziduí pesticidů a chlorečnanů u mrkve i u jiných druhů kořenové zeleniny.

A koneckonců, rozdíl určitě poznáte především na chuti. Mrkev bez chuti –  takříkajíc bez života – není dobrou pochoutkou do salátů, a i děti jistě ocení sladší zeleninu.

Mrkev před opalováním?

Často je diskutován vliv betakarotenu na opalování. Někdy je betakaroten prodáván jako doplněk stravy určený právě pro opalování na slunci i v soláriu. Má skutečně mrkvový džus před pobytem na slunci nějaký vliv? Jedna z mála studií na lidech proběhla pod vedením Wilhelma Stahla z Düsseldorfské univerzity. Výsledky zveřejněné v lékařském časopise American Journal of Clinical Nutrition ukázaly, že betakaroten snižoval u zkoumaných jedinců zarudnutí kůže po vystavení UV záření.  Pro webmd.com se Stahl vyjádřil, že díky suplementaci betakarotenu můžeme „vydržet dvakrát až třikrát většímu vystavení slunci bez následků.“ Zároveň však dodává, že „betakaroten rozhodně není náhradou za sluneční krém.“ Efekt betakarotenu navíc může být podporovat vitamín E, který se v dostatečném množství vyskytuje v rostlinných olejích, v listové zelenině a v ořeších.

Když budete jíst příliš mrkve, zoranžoví vám kůže

Zní to až anekdoticky, ale je to skutečně tak.  Jedná se o stav, který lékařská věda označuje jako karotenémii, a který postihuje především děti a vegany. Kůže se zbarví do žluté, žlutooranžové až vyloženě oranžové barvy. Dochází k tomu při zvýšené konzumaci nejen karotky, ale celkově potravin bohatých na karoten (rajčata, dýně, špenát atd.), který se pak ukládá do vrchní vrstvy kůže. Typicky zoranžoví dlaně a chodidla. Ve většině případů se však ani zdaleka nejedná o nebezpečný stav a po čase by měl sám od sebe odeznít. Pokud ale zrovna nevypijete každý den velkou sklenici mrkvového džusu nebo neberete karoten v tabletách, nemáte se čeho obávat.