Starý známý recept na hubnutí v jednoslovném znění „Nežer!“ se bohužel stále drží na výsluní. Proč tato rada nefunguje a co vše může způsobit, se dozvíte na dalších řádcích.
Když člověk nejí, zhubne. Tato úvaha se zdá být sice správná, ale málokdo ji domyslí do důsledků. Jak jsme si již řekli v předchozím díle, tělo se hladovění brání, vycítí stav ohrožení a podle toho také reaguje. Co vše se tedy může stát?
Zákeřný vlčí hlad
Nejčastějším vyústěním pokusu o hladovku je tzv. vlčí hlad. Jedná se o stav, kdy se jednoduše neovládnete a sníte vše, co máte v dosahu. Ve výsledku tak zpravidla sníte mnohem více kalorií, než jste hladověním „ušetřili“. Pokud ráno poté opět vstanete s předsevzetím zakazujícím jídlo, může se celá situace opakovat a dostat vás do nebezpečného kolotoče, který mnohdy vyústí až v záchvatovité přejídání, tedy jednu z poruch příjmu potravy.
Jak vylepšit své tělo? Jezte často a nebojte se cvičení
Úspora tuku na horší časy
Ty zarputilejší z vás, které vydrží hladovět delší dobu, také nemají vyhráno. Naše tělo je mnohem chytřejší, než předpokládáme. Vyhodnotí tedy současnou situaci jako dočasný hladomor a rozhodne se za každou cenu uchránit všechny tukové zásoby, které máme. Můžeme mu být vděční, snaží se, abychom přežili, důsledek se však s naším záměrem příliš neshoduje.
Svaly v rozkladu
Protože hladovění většinou znamená i nedostatek bílkovin, tělo šetřící si tukové zásoby, začne jako zdroj energie rozkládat naši vlastní svalovinu. Tedy nejen, že nezhubneme, ale budeme také nezpevnění a „rozkydlí“.
A nejen to
Hladovění má i spoustu dalších nežádoucích účinků. Způsobuje nedostatek energie na cvičení, ale i běžné aktivity. Mnohdy zapříčiňuje i podrážděnost či přecitlivělost. Logicky nám také bude chybět spousta nezbytných látek, jako jsou vitamíny a minerály.
Rada na závěr tedy není příliš překvapující. Vyvážená, pravidelná strava a pohyb vám udělají mnohem větší službu než hladovění, jehož efektivita je opravdu jen zdánlivá.
