Německý špic: Poslušný a veselý pes, který je vhodný i pro začínající chovatele

Německý špic patří mezi velmi variabilní plemena. Existuje v mnoha velikostních varietách, z nichž každá má odlišné nároky na prostor, a tak si jej lze bez obav pořídit jak do domu se zahradou, tak do panelákového bytu. Co je dobré vědět před koupí německého špice a jak se o tohoto veselého a inteligentního psa starat?

Německý špic – základní informace

Obecně se německý špic řadí mezi energická a mimořádně oddaná plemena. Je také velmi inteligentní, a tak se bez problému naučí různé povely. Cizím lidem příliš nedůvěřuje, chvíli mu trvá, než si s člověkem vybuduje vztah.

Německý špic je společenským plemenem bez loveckého instinktu. V dřívějších dobách se využíval jako ovčácký a hlídací pes, nicméně dnes je spíše gaučovým domácím mazlíčkem. V případě zájmu s ním můžete provádět sporty jako agility nebo dogdancing – povely a triky se německý špic učí rychle.

Všechny varianty tohoto plemene zaujmou krásnou, bohatou srstí, jež může mít různé barvy. Velký německý špic se vyskytuje v bílé, černé a hnědé, ostatní variety existují například i v černé, oranžové nebo šedé.

Základní informace o plemeni:

• Země původu: Německo
• Průměrná výška v kohoutku: velký špic – 46 cm; střední špic – 34 cm; malý špic – 26 cm; trpasličí špic – 20 cm; vlčí špic – 49 cm
• Barva srsti: velký špic – černá, hnědá, bílá; střední špic – černá, hnědá, oranžová bílá, šedá, jiná; malý špic – černá, hnědá, oranžová bílá, šedá, jiná; trpasličí špic – černá, hnědá, oranžová, bílá, šedá, jiná; vlčí špic – šedá
• Povaha: aktivní, oddaný, veselý, učenlivý
• Průměrná délka života: 13–15 let
• Variety plemene: velký, střední, malý, trpasličí, vlčí
• Vznik plemene: 17. století
• Využití: společenský pes
• Vhodný pro alergiky: ne

V případě správné východy a výcviku bude německý špic milým a poslušným společníkem, který si rozumí s jinými psy i lidmi včetně dětí.

Historie

Německý špic byl v minulosti ovčáckým, hlídacím a společenským plemenem. Jeho předci existovali již v mladší době kamenné a už v té době měli stejné rysy, jako má dnešní špic – špičatý čenich, vztyčené uši a stočený, chundelatý ocas. Postupem času se německý špic přestal využívat k pasteveckým účelům i hlídání obydlí a stal se výhradně společenským psem, respektive domácím mazlíčkem.

Jak napovídá sám název tohoto plemene, domovinou německého špice je území dnešního Německa, kde docházelo k jeho šlechtění. Některé variety se však vyskytovaly i v jiných evropských zemích, například v Nizozemí.

První klub chovatelů Špiců v Německu byl založen v roce 1899. V České republice zastřešuje chovatele tohoto plemene Klub chovatelů špiců (KCHŠ), na který se lze obrátit v případě jakýchkoli dotazů týkajících se pořízení a následné péče o německého špice. Český klub byl založen roku 1967 a představuje tak jeden z nejstarších klubů u nás.

Povaha

Německý špic je velmi inteligentní pes, který se rád učí a velmi dobře reaguje na pozitivní motivaci. Pokud je však nucen do něčeho, do čeho se mu nechce, umí se také zatvrdit. Rád štěká na vše nové a neobvyklé, v rámci výcviku je tedy vhodné tuto tendenci korigovat.

Vzhledem k tomu, že je mrštný a bez problému se naučí různé povely a triky, s ním lze v případě zájmu provádět například již zmíněné agility nebo jiné psí sporty.

Obecně můžeme německého špice označit za veselého, hravého, aktivního a ostražitého psa, který se hodí i do rodin s dětmi. K neznámým lidem může být nedůvěřivý, nicméně při správném výcviku bude s cizími osobami i psy vycházet bez problému.

Nároky na pohyb

Množství pohybu, které bude špic potřebovat, se do jisté míry odvíjí od jeho velikosti. Obecně lze říci, že nejspokojenější je tehdy, když si s ním jeho páníček často hraje, ať už doma, nebo venku.

Pokud jde o množství pohybu venku, přizpůsobí se špic do značné míry životnímu stylu svého páníčka. Postačí mu tři kratší procházky denně, zároveň si užije i delší pobyt na čerstvém vzduchu. V létě je potřeba brát v potaz hustou srst špice a dát pozor na to, aby se nepřehřál.

Vzhled

Čeho si lze rozhodně všimnout na první pohled, je bohatá srst s hustou podsadou. Na hlavě, uších, hrudníku a nohách je srst kratší a na dotek působí jako samet, na zbytku těla včetně oblasti krku je delší. Bohatě osrstěný je i stočený ocas. Hlava má klínovitý tvar, uši jsou vztyčené a otočené dopředu.

Varianty německého špice

Plemeno německý špic existuje v pěti velikostních variantách:

• velký německý špic
• střední německý špic
• malý německý špic
• trpasličí špic (pomeranian)
• vlčí špic (keeshond)

Velký německý špic

Velký německý špic dosahuje výšky v kohoutku kolem 46 cm (+− 4 cm). Barva jeho srsti může být černá, hnědá nebo bílá. Navzdory svému pojmenování se nejedná o největšího zástupce plemene – tím je vlčí špic neboli keeshond, který je v průměru o 3 cm vyšší.

Střední německý špic

Výška v kohoutku je u středního německého špice 34 cm (+– 4 cm). Mezi možné barvy patří černá, hnědá, bílá, oranžová, oranžová s černým melírem, šedá, krémová, krémová s černým melírem a další.

Malý německý špic

Průměrná kohoutková výška této variety je 26 cm (+– 3 cm), mezi přípustné barvy patří černá, bílá, hnědá, oranžová, oranžová s černým melírem, krémová, krémová s černým melírem a další.

Trpasličí špic (pomeranian)

O tom, zda je trpasličí špic skutečně pomeranian, mezi chovateli panují spory.

Výška v kohoutku je u této variety v průměru pouhých 20 cm (+– 2 cm). Zbarvení je nejčastěji černé, hnědé, šedé, oranžové, bílé, nicméně přípustné jsou i jiné barvy.

Vlčí špic (keeshond)

Poslední variantou německého špice je tzv. vlčí špic neboli keeshond, který dosahuje kohoutkové výšky 49 cm (+– 6 cm). Barva v tomto případě může být pouze šedá (přesněji vlkošedá).

Péče o německého špice

Německý špic je na péči velmi nenáročný, proto jej lze doporučit i začínajícím chovatelům. Má sice poměrně hodně energie a rád si hraje, na druhou stranu nepotřebuje trávit hodiny venku. Pokud se od štěněte učí povelům a poslušnosti, bude s největší pravděpodobností naprosto bezproblémový.

Péče o srst je překvapivě také snadná, alespoň pokud jde o malého, středního nebo velkého špice. V těchto případech se srst nemusí stříhat, stačí ji pouze pravidelně vyčesávat. Starost o srst pomeranianů a vlčích špiců je náročnější, jelikož je nezbytný pravidelný střih.

Zdroje: akc.org, thesprucepets.com, spic.cz, webfordog.cz, wikipedia.org