Kamenná sůl, známá také jako halit, je tzv. sedimentární či usazená hornina, která vznikala před miliony lety tam, kde vysychala slaná jezera či laguny mořské vody. Nejčastěji se těží v dolech až stovky metrů hluboko. Nejbližší solné doly jsou hned u sousedů v Německu a Polsku a některé z nich je dokonce možné i navštívit. Kamenná sůl pak může mít různou barvu – věděli jste například, že také existuje modrá sůl?
Co je kuchyňská sůl a jak souvisí s kamennou solí
Běžná kuchyňská sůl se vyrábí ze soli kamenné. Pokud je vytěžená sůl čistá, tak se může jen namlít. Většinou se však ještě pomocí rafinace pročišťuje od nečistot a jiných minerálů, takže zbude jen čistý chlorid sodný. Ten se pak obohatí jódem, případně i dalšími minerály, a povětšinou se přidávají i protispékavé látky. Právě kvůli těmto aditivům může lidem s citlivějšími chuťovými pohárky připadat kuchyňská sůl nepříjemně nahořklá.
Druhy soli a jejich zdravotní účinky. Vyzkoušejte černou a himalájskou
Je nerafinovaná kamenná sůl zdravější?
Kamenná sůl je oblíbená z mnoha důvodů. Některým lidem vyhovuje její krystalová forma, neboť si ji mohou namlít podle potřebné hrubosti – a kromě toho tyto kamínky soli vypadají v průhledném mlýnku prostě skvěle, zvlášť ty barevné. Dejte si však pozor na laciné plastové mlýnky! Do jídla vám totiž mohou se solí padat i kousky plastu. Gurmeti zase ocení jemné nuance chutí, kterými se různé druhy solí mohou lišit.
Mnohým lidem vyhovuje, že je kamenná sůl „přírodní“ a nerafinovaná – ačkoli v případě solí nedochází rafinací k žádnému znehodnocení. Pořád je to ten stejný chlorid sodný, akorát zbavený stopových prvků. Navzdory marketingovým tvrzením prodejců nejsou kamenné soli z hlediska zdraví nijak prospěšnější. Všechny ty minerální látky, které kamenné soli přirozeně obsahují, jsou obsaženy v natolik mizivém podílu, že nemohou mít žádný efekt.
Pozor na nedostatek jódu!
Obohacená kuchyňská sůl je jeden z mála zdrojů jódu, který jakožto obyvatelé vnitrozemské země máme. Tento životně důležitý minerál se totiž přirozeně vyskytuje v potravinách, které se na našich talířích příliš neobjevují – mořské ryby, ústřice, řasy. Pokud tedy používáte jen kamennou sůl a nehlídáte si přísun jódu, pravděpodobně jej budete mít nedostatek. To může způsobovat únavu, nesoustředěnost, chlad v končetinách, suchou kůži a z dlouhodobého hlediska i problémy se štítnou žlázou.
Je himalájská sůl zdravější než běžná sůl a měli bychom používat výhradně jen ji?
Růžová himalájská sůl a černá sůl
Kamenná sůl je ceněna především pro své různé barvy. Většině lidem se při zmínce o kamenné soli určitě vybaví především růžová himalájská sůl, která je ze všech asi nejpopulárnější, a kromě potravinářského využití se z ní dělají i ony barevné solné lampy. Svou barvu získala díky stopovému množství železa (cca 0,004 %). Obsahuje i mnoho dalších minerálů, včetně vápníku a hořčíku, ale jak už bylo zmíněno, ze špetky soli nepokryjeme ani zlomek denní dávky těchto látek. Kromě toho himalájská sůl ani není z Himalájí, ale těží se v Pákistánských dolech a poněkud zbytečně cestuje přes půlku planety až na naše stoly. Přitom se málo ví, že sůl růžové barvy se těží i v sousedním Polsku (kłodawska sól).
Z Pákistánu (případně i z Indie) také pochází jedinečná sůl kala namak, která má až tmavě fialovou barvu (ačkoli se jí někdy říká černá sůl) a vzniká speciální úpravou růžové himalájské soli. Díky obsahu siřičitanů překvapí svou chutí a vůní, která výrazně připomíná uvařená vajíčka.
Existuje modrá sůl?
Jedna z nejzajímavějších a také z nejvzácnějších kamenných solí na světě je perská modrá sůl, která se těží v Iránu. Zde není modrá barva způsobena obsahem nějaké látky, nýbrž fyzikální vlastností vzniklou za velmi vzácných okolností. Pohyb tektonických desek, mezi kterými se ložiska perské soli nacházejí, byl před miliony let tak vysoký, že změnil mřížkovou strukturu soli takovým způsobem, že se díky odrazu světla sůl jeví jako modrá. A nejen to, i její chuť je naprosto odlišná od běžných solí, především díky vysokému obsahu draslíku.
