Nikotin a jeho účinky na organismus. Je jen škodlivý, nebo má i lepší stránku?

Každý zřejmě ví, že nikotin je obsažen v tabákových výrobcích různých druhů a že je výrazně škodlivý pro naše zdraví. Čím přesně ale organismu škodí? V jakých rostlinách jej lze najít? A může mít nikotin také pozitivní účinky?

Co je nikotin?

Nikotin je rostlinný alkaloid, který se nachází ve všech tabákových výrobcích a také v některých náplních do elektronických cigaret. Je vysoce návykový a kromě toho, že je obsažen v některých rostlinách (především ve zmíněném tabáku), jej lze vyrábět také synteticky.

Historie tabákového průmyslu je poměrně barvitá. Původ tabáku je třeba hledat v Jižní Americe, odkud se postupem času rozšířil do Severní Ameriky, Austrálie a Afriky. Obyvatelé oblastí, ve kterých se tabák přirozeně vyskytoval, jej žvýkali, kouřili a užívali při různých rituálech. Evropští kolonisté poté začali tabák dovážet do Evropy, kde se začal využívat rekreačně. Postupem času vznikly velké tabákové společnosti, s čímž šel ruku v ruce markantní rozvoj celého průmyslového odvětví.

Není nutné připomínat, že užívání nikotinu je vysoce škodlivé. Jedná se o jed, který má v malém množství sice relaxační účinky, nicméně při předávkování může v krajním případě hrozit i smrt. K fatální otravě nikotinem naštěstí běžně nedochází, jelikož se předávkování projevuje silnou nevolností, v důsledku níž již není možné v užívání pokračovat.

V čem je nikotin obsažen?

Nikotin se nachází především v rostlinách tabáku. Proto je obsažen ve všech tabákových výrobcích – cigaretách, doutnících, žvýkacím či šňupacím tabáku, tabáku do vodních dýmek, tabáku do balených cigaret apod.

Dále lze nikotin najít v některých druzích ovoce, zeleniny a bylin, například v bramborách, rajčatech, lilku, celeru, květáku, papáje (pouze v samotné rostlině, nikoliv v plodech), rulíku zlomocném či durmanu obecném. Ve většině případů je však obsah nikotinu velmi nízký.

Vliv nikotinu na lidský organismus

Poté, co se nikotin dostane do těla (do mozku se dostává krevním oběhem), vyvolá dočasný pocit uvolnění a lepší nálady, jelikož pomáhá vyplavovat endorfiny a zvyšuje hladinu neurotransmiteru dopaminu, který navozuje pocity potěšení a euforie. Zároveň však způsobuje rychlé uvolnění adrenalinu, což má za následek rychlejší činnost srdce, rychlejší a mělčí dýchání a zvýšení krevního tlaku.

Jak upozorňuje zdravotnický portál MedicalNewsToday.com, nikotin také dočasně zlepšuje paměť a schopnost soustředit se. Z dlouhodobého hlediska má však na kognitivní funkce negativní vliv a jeho užívání bývá kladeno do souvislosti se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby. Skutečnost, že se krátkodobě kognitivní funkce zlepší, tedy rozhodně nelze považovat za přínos převažující nad riziky dlouhodobého užívání.

Nikotin postupně vyvolává silnou fyzickou i psychickou závislost. Poté, co ho člověk přestane užívat, se zpravidla objeví silné abstinenční příznaky, které mají negativní vliv jak na náladu, tak například na paměť a soustředění. Odvykání bývá doprovázeno také poruchami spánku, zácpou a přibýváním na váze.

Nikotin ovlivňuje různé tělesné funkce:

• zvyšuje krevní tlak
• stahuje cévy
• zrychluje srdeční činnost
• tlumí chuť k jídlu
• zvyšuje bazální metabolismus
• zvyšuje produkci slin
• způsobuje stažení zornic
• zvyšuje míru pocení

Většina lidí nikotin požívá prostřednictvím cigaret. Vdechováním kouře se látka dostává do krevního oběhu, odkud putuje do mozku. Vše trvá jen chviličku – po vdechnutí kouře se do mozku dostane jen za několik málo sekund.

V důsledku některých výše zmíněných účinků se při užívání nikotinu mohou objevit také potíže jako bolest hlavy, pálení žáhy, závratě a točení hlavy, průjem, třes, krevní sraženiny apod.

Je nikotin karcinogen?

Mnohé možná překvapí, že nikotin karcinogen není. Jak vysvětluje například nezávislá organizace pro výzkum rakoviny Cancer Research UK na svém portálu, nikotin je látka, která je zodpovědná za návykovost tabákových výrobků, rakovinu však nezpůsobuje.

Za škodlivostí kouření stojí jiné látky. Mezi prokázané karcinogeny patří například dibenzantracen, dimetylnitrosamin, benzo-a-pyren, vinylchlorid, hydrazin, arsen nebo kadmium. Z dalších zdraví škodlivých látek obsažených v cigaretovém kouři lze zmínit například oxid uhelnatý.

Proč je nikotin škodlivý?

Nikotin je nebezpečný především proto, že zvyšuje krevní tlak, zrychluje srdeční činnost a zužuje cévy. V důsledku toho se zvyšuje riziko řady onemocnění, například infarktu, mrtvice nebo trombózy. Škodlivost nikotinu spočívá také v tom, že se jedná o vysoce návykovou látku. Právě nikotin a pocity, které navozuje, bývají důvodem ke kouření cigaret a dalších tabákových výrobků.

Může mít nikotin pozitivní účinky?

Užívání nikotinu je spojeno s mnoha zdravotními riziky, zejména pokud se do těla dostává prostřednictvím cigaretového kouře.

Zároveň se nikotin používá při léčbě závislosti na kouření cigaret, například ve formě nikotinových náplastí, pastilek nebo žvýkaček. Obecně je totiž užívání pouhého nikotinu z pochopitelných důvodů považováno za méně škodlivé než kouření, které může vést mimo jiné k různým druhům rakoviny.

Nelze však říci, že by nikotin měl vyloženě pozitivní účinky na organismus. Jak jsme zmiňovali již výše, krátkodobě může zlepšit některé kognitivní funkce, nicméně to je ve srovnání s jeho negativními zdravotními dopady pouze zanedbatelný benefit.

Abstinenční příznaky při odvykání kouření

Závislost na nikotinu je tím, co při odvykání kouření činí největší potíže. Kuřáci jsou totiž na nikotinu a cigaretách závislí nejen psychicky, nýbrž i fyzicky, a v mnoha případech se jedná o závislost velmi silnou.

Mezi abstinenční příznaky při vysazení nikotinu patří:

• nervozita
• podrážděnost
• intenzivní chuť na cigaretu
• bolesti hlavy
• potíže se spánkem
• zácpa

U většiny lidí tyto symptomy přetrvávají po dobu čtyř až deseti týdnů. K jejich zmírnění slouží substituční prostředky, o kterých byla řeč výše – nikotinové žvýkačky, náplasti či léky, které postupně uvolňují nikotin do organismu a pomáhají tak zvládnout fyzickou závislost.

S psychickou závislostí si již každý musí poradit sám. Často se jedná o nelehký úkol, jelikož například ranní rituál s cigaretou a kávou odvykajícímu kuřákovi jednoduše chybí. Zapotřebí je proto především silná vůle a odhodlání. Motivací může být výrazné zlepšení zdraví poté, co člověk s kouřením přestane – postupně zmizí respirační potíže a za nějaký čas klesne také riziko infarktu, mrtvice a samozřejmě i obávané rakoviny.

Zdroje: sciencing.com, medicalnewstoday.com, cancerresearchuk.org, tobaccofreelife.org, heart.org, verywellhealth.com, anamneza.cz, bezcigaret.cz