Nootropika neboli „chytré drogy“. Prodej látek na zvýšení výkonnosti mozku zažívá velký boom

Nootropika jsou látky, které mají zlepšovat funkčnost mozku – paměť, proces učení, pozornost a někdy i náladu. Někdy se jim proto říká i „chytré drogy“ a v poslední době zažívají velký boom. Nemusí však hned jít o nějakou farmaceutickou pilulku na předpis nebo bílý prášek z ulice, ale nootropikem je v podstatě už i obyčejná čokoláda, káva, nebo třeba Ginkgo biloba. Podívejme se v tomto článku na základní poznatky o těchto chytrých drogách.

Kde se vzala nootropika a co jsou zač

Látky a potraviny zlepšující fungování mysli nejsou žádnou novinkou a jsou tu s námi v různých formách už tisíce let. Legendami opředený původ kávy například vypráví o tom, jak kávu objevili mniši, kterým pomáhala při dlouhých meditacích. V meziválečném Německu se zase volně prodávaly čokolády s metamfetaminem (obchodní název Pervitin) a dobové reklamy cílily i na vyčerpané ženy v domácnostech. Zlí jazykové by řekli, že s nootropiky je to tak trochu jako s tou marketingovou škatulkou „superpotravin“, která vznikla pro lepší prodejnost importovaných potravin, jež lidstvo konzumuje odjakživa. Zvlášť když například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) musel před pár lety řešit podvodnou reklamu u některých „smart drugs“.

Ale nemusí to tak být ve všech případech. S termínem „nootropika“ přišel až roku 1972 rumunský psycholog a chemik Corneliu E. Giurgea, který mimo jiné vyvinul nootropikum Piracetam. Ten se dodnes volně prodává v lékárnách jako lék na zlepšení mozkových funkcí, zvlášť u lidí s demencí či dětí s poruchami učení. Hlavní funkcí mnoha nootropik je rozšiřovat krevní cévy v mozku a zlepšovat tak jeho prokrvení, a tedy i okysličení. Jiné „chytré drogy“ zase mohou působit na chemii mozku, jako například kofein, ten v mozku blokuje neurotransmitery zodpovědné za ospalost.

Alzheimer je ten Němec, který mi schovává věci. Kdo je ztrátou paměti nejvíce ohrožen?

Pro koho jsou nootropika

V první řadě jsou nootropika určena lidem se zdravotními potížemi, jako je ADHD, kognitivní problémy po úrazu hlavy či demence. Jedná se o léčiva podepřená dlouhodobými studiemi a často jsou i na předpis.  V tomto článku se však zaměříme na používání nootropik u běžné zdravé populace.  Důvodů může být mnoho a u některých z nich se určitě sami poznáte. V první řadě se budou o nootropika pochopitelně zajímat studenti i žáci, pro lepší koncentraci při učení.

Hned za nimi asi bude stát dlouhý zástup lidí z kreativní třídy, od architektů, přes učitele až po redaktory. Velká část z nich si už tak nedokáže představit pracovní den alespoň bez šálku kávy. A nakonec i manuálně pracující lidé mohou chtít šáhnout po nootropikách, třeba při dlouhých dvanáctihodinových směnách. Ale i staří lidé, kteří už mají svoje odpracováno, mohou chtít podpořit svou slábnoucí paměť. Když si to tak vezmeme, je dnes vlastně docela obtížné najít někoho, kdo by netoužil po zázračné látce zlepšující výkon mysli a pozornost. Problémem však je, že nootropika s sebou často nesou i jistá rizika a nežádoucí účinky.

Rizika nootropik

U nootropik je velmi mnoho proměnných. U některých si tělo rychle získává toleranci a po delším užívání je potřeba u nich zvyšovat dávku (typicky kofein a nikotin) – někdy se může jednat i o závislost. Někteří lidé to řeší tak, že jednotlivá nootropika střídají nebo si od nich dávají na nějakou dobu pokoj.

Některá nootropika – obzvláště kofein či syntetická léčiva – zase mohou u některých jedinců či ve větších dávkách způsobovat nežádoucí vedlejší účinky na mysl, jako jsou úzkosti, neklidnost, nervozita, insomnie či hypomanie. Obecně platí, že každý máme trochu jinou chemii mozku a na každého mohou různé látky fungovat (popř. nefungovat) různě.

Určité kontroverze vzbuzují syntetická nootropika jako jsou zmiňovaný piracetam či další léčiva ze skupiny racetamů. Respektive, kontroverzní je užívání těchto látek zdravými jedinci, kterým nebyly předepsány lékařem. Některé z nich sice byly v Česku schváleny pro volný prodej v lékárnách, v některých zemích jsou však pouze na předpis. Podívejme se proto místo toho na přírodní varianty nootropik.

Esenciální mastné kyseliny. Které potraviny je obsahují a proč je potřebujeme?

Přírodní nootropika

Vitamíny a Omega 3

Někdy se do nootropik řadí vitamíny skupiny B, vitamín E a omega 3 mastné kyseliny, které všechny pozitivně působí na nervovou soustavu. Žádná vědecká studie však dosud nepotvrdila, že by jejich zvýšený příjem přispíval u zdravých lidí k výkonnější mysli. Na druhou stranu, pokud tělo trpí jejich nedostatkem, může se to projevit zvýšenou únavou a nesoustředěností. Obzvláště nedostatek vitamínu B12 u veganů může vést mimo jiné ke snížené produkci červených krvinek, které jsou důležité pro okysličování orgánů, včetně mozku.

Káva a kofein

Kofein je nejužívanější psychoaktivní látkou na světě a lze jej zařadit i mezi nootropika. Musí se s ním však zacházet s rozvahou. Především je třeba si uvědomit, že kofein jako takový nám energii nepřidá – pouze ji koncentruje na určitou dobu, s čímž se tělo bude muset později vyrovnat. Je tak dobré jej konzumovat jen tehdy, když potřebujeme větší soustředění a pozornost, nebo oddálit spánek. Nevýhodou kofeinu je, že si na něj tělo snadno vytváří toleranci a po čase je třeba zvyšovat dávky. A pokud to s kofeinem přeženete, může se naopak objevit únava, těkavost, nervozita či dokonce úzkost. I proto hodně lidí kávu opouští a buď se dívá po jiných nootropikách, nebo zkouší fungovat přirozeně bez jakýchkoli stimulantů.

L-Theanine

L-theanine se běžně vyskytuje například v zeleném čaji, ale dá se sehnat i extrahovaný v tabletách. Podporuje pozitivní efekty kofeinu a zároveň dokáže předcházet výše zmíněným nežádoucím projevům. Zelený čaj tak může být jedním z nejlepších nootropik, s kterým se pojí nejméně negativ. Je však možné zkombinovati čistý L-theanine s šálkem kávy.

Ženšen pravý. Kořen života vás zbaví stresu či srovná hladinu cukru

Extrakty z rostlin

Existuje hned několik rostlin, které mají pozitivní vliv na kognitivní činnosti mozku, jako je paměť, soustředění a pozornost. Mezi ty nejznámější patří ginkgo biloba a ženšen pravý, o jejichž účincích na mysl už jste určitě někdy slyšeli. Méně známá už je rostlina rozchodnice růžová, která také snižuje stres a v Česku byla kvůli častému sběru téměř vyhubena a je tak u nás vysoce chráněná. Jako nootropikum se pro mnoho lidí osvědčila i houba korálovec ježatý (nazývaná také hericium či lví hříva). Výhodou těchto rostlin je malé riziko nežádoucích účinků a nebudování tolerance.

Kreatin

Kreatin je aminokyselina, kterou si naše tělo dokáže samo vytvořit v ledvinách a játrech. Také se běžně vyskytuje v červeném mase, rybách a vejcích. Je známý především mezi sportovci jako doplněk pro růst svalové hmoty. Některé studie ale ukazují, že mohou kromě svalů přinést i zlepšení krátkodobé paměti a procesu uvažování.