Ostřice jsou okrasné trávy, které skvěle porostou na polostinném a vlhkém místě

Ostřice je vodní šáchorovitá rostlina, které se výborně daří ve vlhku či dokonce v úplně přemokřené půdě. Vypadají jako trávy, ale nejsou jimi. Hodí se na pobřežní zahrady, poblíž chat a všude tam, kde chcete vytvořit dojem místa poblíž vodních ploch.

Charakteristika ostřice

Ostřice je rostlina z čeledi šáchorovité, tedy se jedná o vodní či bahenní rostlinu, která koření v různých tůních a bažinách. Vzácněji se vyskytuje i jako plovoucí rostlina. Často má hlízy či oddenky. Buď se jedná o rostlinu s květy ve formě štětin či ochlupených semínek, nebo květy zcela chybí. Na českém území roste přes 80 druhů ostřic a některé jsou ohrožené. Ubývají zejména kvůli vysychání půdy a měnícím se klimatickým podmínkám.

Druhy ostřice se liší svým růstem i nároky na pěstování. Zpravidla se ale hodí na každou zahradu, ačkoli občas je považována naopak za nežádoucí. Menší druhy rostou jako drny, větší tvoří trsy. Listy jsou zpravidla zelené, žluté, bílé či kombinované, tedy panašované.

Zimolez je popínavka, jedovatý strom, ale i keř s jedlými plody

Použití ostřice na zahradě

Ostřice jsou všestranné na použití na zahradě, většinou si totiž po celý rok udržují stejný vzhled. Lze je proto použít do nádob v kombinaci s jinými květnatými rostlinami, ale i na okraje zahrad, kde s nimi vytvoříte plynulý přechod chodníku a zahrady.

Ostřice kultivaru Everillo se často prodává rovnou v květináčích, při vchodu do domu si tak pomocí okrasných trav můžete vytvořit decentní, ale stálezelené zátiší. Vyskytuje se také jako kultivar Evergold, který má oproti Everillo žluté listy.

Nakombinujte růžicovku, rozchodník a ostřici. Svou velikostí se k sobě dobře hodí a budou kaskádovitě ladit. Nejvyšší je barevný rozchodník, pak ostřice a na závěr nejmenší růžicovka. Všem se dobře daří na částečném slunci, takže podobný výběr se může orientovat i tímto směrem. Lze je takto uzpůsobit i v květináčích, což se bude hodit obzvláště tam, kde chcete vytvořit přímořskou scenérii.

Ostřice dobře změkčuje ostré hrany na zahradě, proto ji použijte tam, kde máte tvrdé plochy, hrany kamenů, tmavé zdivo či kamenné schodiště. Dlouhé listy ostřice budou dělat změkčující dojem také na zahradě, kde máte těžkou půdu. Hodí se též do skalek, kolem rybníčků a tůněk jako okrajové rostliny. Výborně zvládají vlhko, stín i slunečné stanoviště.

Druhy ostřic a jejich pěstování

Ostřici vyhovuje bažinatá či humozní půda, lze ji pěstovat i ve vodě. Umístění by mělo být podle druhu na plném slunci či v částečném stínu. Rozmnožuje se dělením od poloviny jara do začátku léta. Uschlé listy odstraňujte, ostřice bude dobře vypadat a zlepší to její vitálnost. Na svou zahradu můžete vybírat z nespočtu druhů a kultivarů, proto tu uvedeme jen ty nejfrekventovanější.

Ostřice japonská

Na zahradách se často vyskytuje ostřice japonská. Jde o stálezelený druh, který neopadává. Listy má buď s bílými proužky (kultivar Variegata) či s krémovým okrajem (Gilt). Nejlépe se jí daří ve stínu až polostínu. Zemina by měla být neustále vlhká, propustná a písčitohlinitá. Nevyžaduje mnoho živin v půdě a proto se jí bude dařit i v méně úrodné zemině. Zálivka by měla být hojná, ale ne nadměrná. Hnojit nemusíte, občas ji však na jaře můžete potěšit kompostem. Stříhat japonskou ostřici není nutné, stačí když starší trsy omladíte rozdělením. Je mrazuvzdorná až do -25 °C.

Ostřice ostrá

V tomto případě se jedná o netrsnatou trávu. Vyskytuje se spíše v teplejších oblastech v místech bažinatých luk a na březích rybníků i jiných vodních ploch. Nejlépe se proto bude hodit na břehy jezírek či k dekorativním keřům. Perfektně se hodími na sušení podobně jako orobinec, pak ji lze použít jako dekoraci do suchých vazeb.

Dorůstá výšky až 1,5 m a má dlouhé výhonky, které se rády plazí. Listy jsou šedozelené a taktéž dlouhé. Oproti všem dosavadním ostřicím kvete opravdu výraznějšími květy složenými až ze sedmi hnědých klasů. Květ se objevuje od dubna do května. Ke svému růstu vyžaduje mokrou či říční půdu s pH zásaditým až mírně kyselým. Zeminy mohou také být rašelinové. Stanoviště by mělo být slunné, nebo maximálně polostinné. Ostřice ostrá je mrazuvzdorná do -30 °C.

Ostřice chocholatá

Pochází z Nového Zélandu, kde roste na slunných loukách a na březích vodních toků. Lze použít do skalek. Výborně se kombinuje s kakostem, azalkou či půdopokryvnými rostlinami.

Tuto ostřici je oproti většině ostatních druhů možné pěstovat i na slunném stanovišti. Podmínkou však je, že půda musí být opravdu neustále vlhká. Na slunci má bronzové zbarvení (především kultivar Bronze), pokud bude ve stínu tak zelené (Frosty Curls). Dorůstá výšky až 30 cm a tvoří trsy s dlouhými úzkými listy. Je mrazuvzdorná do -17 °C.

Kakost není plevel, ale okrasná květina s léčivými účinky

Azalka rozzáří zahradu, terasu i byt. Víte, jak ji správně pěstovat?

Ostřiče převislá

Tento druh se opět v Česku vyskytuje ve volné přírodě, ale často se pěstuje i na zahradách. Nejvíce jí vyhovuje jílovitá a vlhká půda s polostinným až stinným stanovištěm. Zemina může být i písčitohlinitá, avšak dostatečně výživná. Jedná se o jednu z nejmohutnějších ostřic a pro svůj vzhled je také oblíbená. Tvoří husté trsy s širšími zelenými listy, které neopadávají. Dorůstá výšky až 120 cm a široká může být až metr. Na podzim se nestříhá, až na jaře přistřihněte na minimální výšku 5 cm. Je mrazuvzdorná až do -30 °C.

Ostřice lesní

Jedná se o trsovitou travinu s širokými listy, které se sklánějí k zemi a tvoří tzv. polštářové trsy. Dorůstá výšky asi 30 cm, v dubnu kvete ve vzpřímených stéblech s červenohnědými klasy. Listy má tmavě zelené s bílými pruhy okolo okrajů, popřípadě uvnitř listů. Nejvíce jí vyhovuje polostín až stín, půda propustná a vlhká. Ostřice je mrazuvzdorná do -24 °C.

Možné onemocnění a škůdci

Ostřice může být napadena maximálně mšicemi, jinak je běžně je bez chorob a dalších škůdců.

Zdroje: iucnredlist.org, southernlivingplants.com, efloras.org, missouribotanicalgarden.org, ceskestavby.cz, zahradnictvi-flos.cz, nkz.cz, webcache.googleusercontent.com, rhs.org.uk