Otrava jídlem se může projevit i po týdnu. Jak ji poznáte a jak se jí vyvarovat?

Bakterie, viry, paraziti – pokud se vám po jídle udělá nečekaně zle, na vině je nejspíš jeden z těchto tří kandidátů. Někdy nejde o nic vážného a maximálně dostanete lehčí průjem, jindy jde i o život. A někdy se otrava jídlem projeví už do půl hodiny, jindy i po několika týdnech, kdy už ani nevíte, z čeho pochází. Jak otravu jídlem poznáte? Kdy vyhledat lékaře? A především, jak se jí vyhnout?

Příznaky otravy jídlem

Mezi nejčastější příznaky samozřejmě patří zvracení a průjem, protože se chce tělo co nejrychleji zbavit problému v zažívacím ústrojí. S tím se mnohdy pojí i křeče v břiše. Boj těla s infekcí pak může obnášet nevolnost, unavenost, bolest hlavy a zvýšenou teplotu.

Pokud příznaky do několika dnů neodchází, může nastat vážné zdravotní riziko vyžadující neodkladnou lékařskou péči. U dlouhotrvajících průjmů (přes 3 dny) spočívá největší riziko v dehydrataci. Pokud zvýšená teplota přeroste v horečku (nad 38 °C), zřejmě se jedná o infekci nějakou nebezpečnější bakterií nebo virem. S horečkou se pak často může pojit i zimnice. Obzvláště varovným signálem je pak krev v moči nebo ve stolici.

Co jíst při zvracení? Víme, které potraviny vám zklidní žaludek

Otrava jídlem nebo střevní chřipka?

Pokud vám výše uvedené symptomy připomínají příznaky střevní chřipky, není to vůbec náhoda. Obojí potíže toho totiž mají velmi mnoho společného. Lidovým a mírně zavádějícím pojmem „střevní chřipka“ se má většinou na mysli virová gastroenteritida, při které dochází k zánětu trávící soustavy.

Za gastroenteritidou většinou stojí ty druhy virů (ale i bakterií a parazitů), které pochází právě z kontaminovaného jídla – nedovařené maso, mořské plody, vejce, nepasterované mléko a tak podobně. Mnohdy je tak „střevní chřipka“ prakticky způsobena právě otravou jídlem, nicméně gastroenteritida může být vedle toho způsobena i celiakií, Crohnovou chorobou nebo třeba jen nedostatečnou hygienou. V tom je ten podstatný rozdíl.

Kdo by si měl dát obzvláště pozor

Otrava jídlem je obzvláště riziková u velmi malých dětí do 5 let, které ještě nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém. Mnohem víc jim navíc hrozí dehydratace vlivem průjmů a zvracení, je proto nutné bedlivě sledovat jejich stav. Pokud děti nepřejde průjem do tří dnů, je nutná návštěva lékaře.

Obdobné nebezpečí hrozí i starším lidem nad 60 let, jejichž imunitní systém už není natolik hbitý a na infekci může reagovat se značným zpožděním. Riziková je otrava jídlem samozřejmě i v těhotenství a obecně u všech lidí s oslabenou imunitou, ať už vlivem různých onemocnění, nezdravé životosprávy nebo po prodělání operace.

Jak léčit průjem. Srovnáváme pro vás nejběžnější léky

Za jak dlouho se projeví příznaky?

Zjednodušeně lze říci, že pokud je na vině nějaká bakterie či vir, projeví se první symptomy otravy většinou 1-3 dny po snězení kontaminovaného jídla, zatímco u parazitů je to o něco déle: do 10 dní, případně i týdny.

Jedná se však o pouhé zjednodušení, které má své výjimky. Mezi největší „rychlíky“ patří především zlatý stafylokok, který se může zvracením a průjmy projevit už do 30 minut po jídle. Obávaná bakterie E. coli může mít naopak inkubační dobu dlouhou dokonce až 8 dní a vir hepatitidy typu A dokonce i 50 dní.

Nejčastější příčiny otravy jídlem

Podle údajů Českého statistického úřadu postihne otrava jídlem ročně přes 23 milionů Evropanů. U drtivé většiny z nich je přitom na vině norovirus, který se projevuje od 12 do 48 hodin po jídle. Běžně jej lze chytnout z neomyté listové zeleniny, čerstvého ovoce a z kontaminované vody. Projeví se typicky průjmem, zvracením i bolestí břicha, avšak většina lidí se uzdraví do tří dnů.

Druhá v pořadí je podle statistik bakterie rodu Campylobacter. Běžně ji lidé dostávají ze syrového či nedopečeného drůbežího masa, z nepasterizovaného mléka a opět z kontaminované vody. Tato bakterie má už trochu vážnější průběh, který vás do postele dostane i na celý týden. Projeví se 2 až 5 dnů po jídle průjmem, bolestmi břicha, zvracením i horečkami. U zdravých lidí by se však nemělo jednat o vážný problém.

Nejčastěji se pak podle statistik umírá na salmonelózu, ačkoli pokud nejste rizikovou skupinou, nemělo by jít o vážný problém. Bakterie rodu Salmonela se nachází především v syrových vejcích a mase (drůbeží, hovězí), ale problémem může být i nepasterizované mléko. Projeví se od 12 hodin do 5 dnů průjmy a horečkami, někdy i zvracením. Pokud se do týdne nezotavíte, nebo jste rizikovou skupinou, kontaktujte lékaře.

Léčba otravy jídlem

První pomoc při otravě jídlem prakticky neexistuje, je zkrátka potřeba přečkat průjmy a zvracení. Tělo se tak zbavuje kontaminovaných zbytků potravy, pokud v něm ještě jsou. Při tom je potřeba dbát na dostatečnou hydrataci, i pokud vodu ihned vyzvracíte. Během infekce je třeba jíst jen dobře stravitelné potraviny – rýže, vločky, suchary, rohlíky, banány, vařená zelenina, kuřecí vývar. Naředěné ovocné šťávy, minerálky a slabší černý čaj vám pomohou při rehydrataci.  Naopak se vyhněte čemukoli mléčnému, tučnému, smaženému, kořeněnému a slazenému. Pokud potíže do tří dnů neustupují, nebo se zhoršují, je nutná návštěva lékaře. Některé otravy totiž mohou mít fatální následky. Následná léčba se pak odvíjí od příčiny problému.

Příznaky salmonely. Nemoc postihuje desítky tisíc lidí ročně

Jak předejít otravě jídlem

K přípravě, konzumaci a uchovávání potravin se pojí mnoho hygienických zásad, jejichž porušení může vést k otravě jídel. Většinu z nich máme pevně zakořeněnou již od dětství, některé jsou však i méně známé. Pojďme se na ně podívat.

1) Dostatečná úprava živočišných produktů

Živočišné potraviny patří mezi ty nejrizikovější, co se týče otrav jídlem – především mohou obsahovat poměrně nebezpečné bakterie salmonely a listérie, a samozřejmě i parazity. Obzvláště u masa a mořských plodů je nutné dát na dostatečnou tepelnou úpravu. U takového tatarského bifteku nebo sushi se syrovými rybami je zase nezbytná čerstvost a skutečně pečlivá příprava. Problémem často bývá i nedostatečné opečení masa při letních grilovačkách.

Špatnou zprávou je, že pokud už bylo maso jednou kontaminováno (například přišlo do kontaktu s výkaly na jatkách), nemusí pomoct ani tepelná úprava. Od toho jsou tu pak Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce, aby takové produkty okamžitě stáhly z prodeje.

2) Čistota, půl zdraví

Jistě, před jídlem si vždy umýváme ruce. Jde však i o to, zda si je umyl například i personál restaurace nebo jídelního stánku na ulici. Čistota se však musí udržovat i v kuchyni. Především si dejte pozor na kontaminaci nějakého jídla skrze prkénko, na kterém předtím například leželo syrové maso, nebo skrze nůž. Podobně si dejte pozor, kde skladujete syrové maso v lednici a zda nedochází ke kontaktu s jinými potravinami.

Také nezapomeňte vždy omývat zeleninu a ovoce, a to i v případech, kdy je budete zbavovat slupky. Ke kontaminaci může dojít přes škrabku. Existuje mnoho virů a bakterií, které lze z ovoce a zeleniny chytnout, zvlášť pokud zůstanou bez tepelné úpravy.

3) Pozor na chlazení a opětovné ohřívání jídel

Člověku se nechce každý den si něco vařit, a tak si uvaří víc porcí a dá je do ledničky. Má to však svá pravidla a mnoho lidí zde dělá chyby. Předně by se měl uvařený pokrm dostat do ledničky maximálně do dvou hodin. Teplota v ledničce by měla být pod 4 °C, což je teplota, kdy se většina bakterií již nedokáže množit. Nezapomeňte, že ve spodní části ledničky bývá chladněji než nahoře. Po vytažení je pak třeba jídlo důkladně prohřát alespoň na několik minut.

Také si dejte pozor na rozmrazování. Ať už to je zelenina, hotové jídlo, či cokoli jiného, nenechávejte je rozmrazovat na kuchyňské lince – bakterie se totiž při pokojové teplotě začnou velice rychle množit. Pokud to jde, ihned po vytažení z mrazáku potraviny tepelně upravte. V opačném případě je buď nechte rozmrazit v lednici (to však zabere čas), nebo je dejte do mikrovlnky popřípadě do pečící trouby (většinou mají speciální program na rozmražení).

Zdroje: Český statistický úřad, verywellhealth.com, healthline.com, mayoclinic.org, cdc.gov, nhsinform.scot, webmd.com, cdc.gov