Otřes mozku: Jaké jsou příznaky u dětí a dospělých? Mohou trvat i déle než měsíc
Adéla Lišková
8. 10. 2017
Toto lehčí zranění mozku se většinou obejde bez trvalých následků, není ho však radno podceňovat. Jak poznáte, že jste prodělali otřes mozku?
Otřes mozku neboli komoce
Otřes mozku, který je vůbec nejčastějším zraněním hlavy, můžete znát také pod označením komoce. Může k němu dojít všude, kde hrozí úder do hlavy – nejčastěji při sportu, dopravních nehodách, ale také při pádu ze schodů či uklouznutí v zimě na ledu.
Mozek je chráněn lebkou a mozkomíšním mokem, který se nachází mezi kostmi a tkáněmi mozku. Mozkomíšní tekutina má za úkol absorbovat sílu z nárazů. Pokud je však příliš silná, mozek narazí do lebky a dochází k otřesu mozku. Jak ho u dětí a dospělých rozpoznáte?
Bezvědomí
Nutnou podmínkou k tomu, aby se úraz dal klasifikovat jako otřes mozku, je porucha vědomí, byť může být velice krátká. Jedná se o vůbec nejlehčí typ zranění hlavy spojený s bezvědomím. Podle toho, jak dlouho nebyl pacient při vědomí, lze poznat, jaký stupeň otřesu mozku prodělal.
Délka bezvědomí je obvykle v řádech sekund či pár minut. Pokud netrvá déle než 5 minut, pak jde o první stupeň otřesu mozku, který je nejčastější. Porucha vědomí od 5 do 15 minut signalizuje druhý stupeň komoce. 15 až 30 minut pak patří k třetímu stupni.
Jestliže je bezvědomí delší než 30 minut, pak již nejde o otřes mozku, ale o nějaké vážnější poranění. S dlouhou poruchou vědomí je spojena například kotuze – pohmoždění mozku. Lékaři je nutno sdělit, jak dlouho porucha vědomí trvala.
Retrográdní amnézie
S bezvědomím souvisí stav, kdy se pacient vzbudí sám, ale úraz a dobu bezprostředně před ním si nepamatuje. Této krátkodobé poruše paměti se říká retrográdní amnézie. Z ní může vzniknout posttraumatická porucha paměti, kdy se pacient opakovaně ptá, co tu dělá a co se stalo.
Bolesti hlavy a nevolnost
Pro otřes mozku jsou charakteristické silné bolesti a točení hlavy. Časté jsou také závratě, nevolnosti a opakované zvracení. Zraněný má zrychlený tep, hodně se potí a je bledý. Může se objevit zvonění v uších i rozostřené a dvojité vidění.
Spavost a zmatenost
Po probuzení je pacient zmatený, dezorientovaný a nejraději by znovu usnul. To se stává zejména u dětí. Je však potřeba ho udržet při vědomí a neprodleně zavolat lékařskou pomoc. U dospělých se naopak může objevit neklid, nespavost a nervozita. Zraněnému nedávejte nic jíst ani pít.
I když vyšetření většinou žádné trvalé poškození mozku či další problémy neukáže, nelze těžší poranění předem vyloučit. Mezi ta patří nitrolebeční krvácení či zlomenina lebky. Při úrazu může rovněž dojít ke zranění páteře nebo míchy.
Příznaky otřesu mozku u dětí
Velké riziko nerozpoznání otřesu mozku je zejména u miminek. Ta totiž nedávají najevo žádné obvyklé příznaky mozku jako malátnost či zvracení a prostě jen pláčou. Důležité jsou pak následující změny chování. Příznakem otřesu mozku může být velká plačtivost či naopak apatie, přivírání očí, svalové křeče a velká spavost.
Malé děti mohou být místo spavosti neklidné, agresivní a podrážděné, jinak se u nich objevují standardní příznaky otřesu mozku. Větší děti prožívají komoci stejně jako dospělí.
Postkomoční syndrom
Asi polovina pacientů je po pár dnech od úrazu zcela v pořádku. U té druhé poloviny však příznaky otřesu mozku nemusí tak rychle mizet. Tento stav se nazývá postkomoční syndrom a může trvat i déle než měsíc.
Postkomoční syndrom se projevuje častými bolestmi hlavy, závratěmi, poruchami soustředění a nadměrnou únavou. V důsledku toho dochází k prudkému snížení výkonnosti a někdy i k úzkostným poruchám. Lze u něj léčit pouze symptomy.