Oxid titaničitý je hojně využívané barvivo, které se používá v mnoha odvětvích. Nejen mezi malíři může být znám jako titanová běloba, v potravinářství se zase schovává pod onačením E 171. Možná se nachází i ve vaší zubní pastě či krému. Masově se sice vyrábí již od roku 1916, nicméně až nyní se přehodnotila jeho nezávadnost. A to nejen v potravinách. Čím je vlastně nebezpečný? A kdy začne platit jeho zákaz?
Oxid titaničitý je všude
Oxid titaničitý má jakožto bílý pigment širokou škálu využití. S „titanovou bělobou“ se lze setkat v různých barvách a lacích, ale třeba i v plastech a kvalitních papírech. To všechno je nejčastějším využitím sloučeniny a v těchto formách je většinou bezpečný. Jiná využití však již vzbuzují kontroverze. V potravinářství je oxid titaničitý znám pod označením E 171 a dosud se s ním mohlo barvit takřka cokoli, co vyžaduje bílou barvu – žvýkačky, sladkosti, polevy, krabí tyčinky, a dokonce i bílé klobásy.
Vedle toho se používá v kosmetice především do opalovacích krémů, kde poskytuje ochranu před UVB zářením, a v zubních pastách jakožto bílé barvivo bez žádné další speciální funkce. Jako bílý pigment s ochrannými vlastnostmi se velmi často používá také ve farmacii při výrobě léků.
Strašák jménem éčka. Která z nich jsou nebezpečná a které potraviny vás možná překvapí
Oxid titaničitý v tetovacích inkoustech
Méně se už ví, že se oxid titaničitý se poměrně hojně přidává i do některých barevných inkoustů jako zesvětlovač. Mezi lékaři i uvědomělými tatéry budí tyto inkousty kontroverze již řadu let – tetování těmito inkousty se totiž může hůře hojit, svědět a popisováno je i vystoupnutí kůže. Regulace tisíců nebezpečných chemikálií v tomto odvětví se plánuje až na rok 2023.
Proč je oxid titaničitý škodlivý?
Již v roce 2016 se Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zabýval přehodnocením bezpečnosti oxidu titaničitého v potravinářství. Tehdy prováděné studie však ještě neprokázaly jeho škodlivost, pouze jedna studie prováděná na krysách a myších poukázala na možnou toxicitu (nepotravinářského) oxidu titaničitého pro reprodukční systém samců.
V květnu roku 2021 však přišlo nové přehodnocení bezpečnosti této látky. Vědecký panel EFSA došel ve veřejné zprávě k závěru, že oproti předchozímu přesvědčení se oxid titaničitý může v menší míře ukládat v těle. Částice oxidu pak především mají potenciál poškozovat DNA řetězce a chromozomy. Jinými slovy, oxid titaničitý může být genotoxický. Úřad sice ani po pěti letech nepotvrdil stoprocentně škodlivost látky, tentokrát se však přece jen rozhodl E 171 zakázat. Ačkoli nebyla prokázána její škodlivost, neprokázala se ani nezávadnost.
Jak na bělení zažloutlého prádla? Všechny možnosti od slunce po Savo či peroxid
Oxid titaničitý se bude ještě chvíli používat
Zakázat nějakou látku nelze přes noc a potravinářské firmy dostaly čas se na změnu připravit. Dle nařízení Komise EU z letošního ledna mohou výrobci přidávat E 171 do svých produktů až do 7. srpna 2022. Tyto potraviny se pak budou moci volně prodávat, až dokud jim nevyprší datum minimální trvanlivost či spotřeby. Bude tedy trvat ještě několik měsíců, než potraviny s potenciálně škodlivou látkou úplně zmizí z regálů.
Potenciálně škodlivá látka zůstává nadále i v lécích
Laikům to může znít naprosto paradoxně: ačkoli se potenciálně škodlivý oxid titaničitý zakazuje pro barvení potravin, farmaceutické firmy jej mohou nadále používat pro výrobu léků. Léčiva v rámci EU spadají pod jiný úřad, kterým je Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Ta se tím začala zabývat téměř ihned po stanovisku EFSA a již vydala prohlášení, aby se urychleně našla náhrada. Není to však tak jednoduché, jako u potravin.
Oxid titaničitý není ve farmacii jen tak obyčejným bílým pigmentem, ale má i další užitečné vlastnosti. Kromě barvy zaručí i výslednou hladkost tablet, stabilitu, a především odolnost vůči vnějším vlivům, včetně UV záření, které degraduje účinné látky. Možné existující alternativy (uhličitan vápenatý, mastek, škrob) nejsou zdaleka ideální a nové látky zase budou muset projít procesem schvalování a ověřování bezpečnosti. A i po nalezení náhrady ještě nějaký čas potrvá, než se nové barvivo schválí a zavede pro každý farmaceutický produkt zvlášť. Než se to kompletně podaří, může to dle odhadů EMA trvat 7 až 12 let.
Zdroje: ema.europa.eu, efsa.europa.eu, eur-lex.europa.eu, socr.cz, bezpecnostpotravin.cz, healthline.com, chemtrust.org
