Panická ataka útočí bez varování. Příčinou jsou často potlačované emoce

Stalo se vám někdy, že jste nemohli popadnout dech, cítili tlak na hrudi a prudce se vám rozbušilo srdce? Panická ataka může vypadat jako infarkt a bývá doprovázena velkým strachem. Co je její příčinou a jak si můžeme pomoci?

Panické ataky: Projevy bývají podobné infarktu

Mezi příznaky panických atak patří silný pocit úzkosti, která ochromuje celé tělo. Přichází náhle a postižený se nemůže žádným způsobem bránit, často ani nerozpozná o co se skutečně jedná. Příznaky se totiž mnohdy podobají různým jiným vážným nemocem, například infarktu.

Člověku se prudce rozbuší srdce, cítí silný tlak na hrudi nebo má pocit, že se nemůže nadechnout, cítí velkou slabost, podlamují se mu kolena. Mnohdy se i začne třást, má závrať, sucho v ústech a pocit, že ztratí vědomí. Jeho tělo je jako z gumy, dostává například i křeče, fyzické tělo selhává. Dostavuje se silný iracionální strach, který se podobá strachu ze smrti. Tento stav může trvat i několik minut, ale zdá se to být opravdu nekonečné.

Postižený navenek vypadá, že se nachází v akutním stavu ohrožujícím život, a že potřebuje rychlou lékařskou pomoc. Nezřídka se stává, že si pacient volá v noci záchranku s domněním, že se jedná o infarkt, anebo že umírá. Rozpoznání správné diagnózy zpočátku bývá těžké – pacienta je potřeba důkladně vyšetřit. Teprve když se nezjistí žádná fyziologická příčina a člověk je fyzicky zcela zdráv, bývá odkázán na psychiatrické vyšetření.

Jak poznat syndrom vyhoření? Vyřadit z fungování nás může na několik měsíců až let

Panická úzkostná porucha – společník na celý život?

Pokud už se někdy v životě panická ataka vyskytne, může se i opakovat. Někdy souvisí pouze s konkrétním vypjatým obdobím v životě člověka, kdy je například vystaven velkému stresu a čelí tlaku nevyřešených problémů.

Panická úzkostná porucha však bývá diagnózou na delší čas, nezřídka na celý život. Ataky se mohou několikrát v průběhu života vracet. Pacient se obvykle neobejde bez řádné medikace. Často trpí velkým strachem a například vůbec nevychází z domu, vyhýbá se výtahům a prostorám, které v něm vzbuzují úzkost. Vyhýbá se také situacím, ve kterých v minulosti již k silným záchvatům úzkosti došlo. Panickou úzkostnou poruchou trpí častěji ženy.

Panická ataka a duchovní příčiny nemocí

Strach je opakem radosti ze života. Člověk se nejvíce bojí utrpení a své vlastní smrti, bojí se o své blízké. Při úzkostných poruchách a panických atakách se však jedná o iracionální, tedy nekonkrétní strach, se kterým citlivý a zranitelný člověk nedokáže bojovat. Nezřídka se jedná o důsledek velkého stresu a tlaku, nepříjemné životní situace, ze které zdánlivě není úniku. Člověk cítí bezmoc, může mít spoustu traumat, komplexů a bloků, potlačených emocí a nevyřešených záležitostí z minulosti, kterým bohužel sám nerozumí. Bez terapeutické pomoci pak mnohdy není možné udělat nějaké zásadní kroky vpřed a začít fungovat ve zcela jiných vzorcích.

Panická porucha: Přírodní léčba zabírá!

Z přírodní léčby mohou velmi úspěšně pomoci vhodně zvolená monokomponentní homeopatika ve vyšším ředění, která přesně odpovídají konstituci daného člověka. Určitě se poraďte se zkušeným homeopatem, který vám pomůže výrazně zkvalitnit váš život! Vsaďte i na bylinky, které vás uklidní a navodí pocit dobré nálady. Může jít o mateřídoušku, meduňku nebo silnější chmel a kozlík, které můžete použít při nespavosti a pocitech velkého neklidu a úzkosti. Blahodárně působí i levandulový olej, například k masážím celého těla, do koupele, anebo do aromalampy. Aromaterapie rovněž dokáže v těchto případech zázraky.

Tyto přírodní tipy jsou rozhodně zdravější a lepší variantou než silná anxiolytika a různé návykové léky, po kterých lidé často v zoufalství sahají. Mohou být také doplňkem k celkové psychiatrické léčbě vhodně zvolených antidepresiv, které návyk nevyvolávají.

Panická porucha a psychoterapie

Důležitý je především klid a důvěra v život jako takový. Důvěra člověka v sebe sama a v druhé, blízké osoby, které nám mohou pomoci. Zkušený psychoterapeut vede pacienta takovým způsobem, aby dokázal mluvit o svých pocitech a problémech, otevřel staré a nevyřešené záležitosti, naučil se postavit svému strachu a nebál se ho. Používají se i různé arteterapeutické techniky, muzikoterapie, taneční terapie a vyjádření emocí prostřednictvím pohybu. Úzkostný člověk potřebuje hodně lásky a naprostou eliminaci stresu ve svém životě. Potřebuje najít v sobě sílu a důvěřovat ve vlastní schopnosti.

Agorafobie a panická porucha nemají k sobě daleko

Panická porucha může mnohdy souviset s nejrůznějšími fobiemi. Mezi ty nejznámější patří klaustrofobie jakožto strach z uzavřených a úzkých prostor, anebo také agorafobie, která je v podstatě strachem z otevřených prostranství a veřejných míst. Panika nastává ve chvílích, kdy je člověk vystaven situaci, ve které si neví rady. Pokud trpí strachem z širokých prostranství, velkého množství lidí, bojí se ve výtahu nebo dokonce i na veřejné toaletě bez oken, snaží se důsledně těmto místům vyhýbat, protože riskuje záchvat silné úzkosti.

Panická porucha a invalidní důchod

Pokud člověk s diagnózou panické úzkostné poruchy žije celý život, neobejde se bez léků a pomoci druhých, takřka nevychází z domu nebo se mu vracejí silné nápory úzkosti s kolapsem a nutným pobytem v psychiatrické léčebně, může si zažádat o invalidní důchod. Nemusí tak žít běžný život a chodit do zaměstnání. Někdy je toto řešení lepší, i když je obtížné se s tím smířit. Člověk ale není vystaven tak velkému stresu, který práce a každodenní život přináší.

Ataka deprese sužuje více lidí než se zdá

Ataka deprese a úzkosti sužuje čím dál tím více lidí. Na vině může být stres a současný životní styl, který klade důraz na výkon. Člověk se bojí vlastního selhání. Toho, že neobstojí v tvrdé konkurenci, neuživí rodinu. Snadno se dostává pod velký tlak a dochází k takzvanému syndromu vyhoření. Některé druhy deprese jsou latentní a souvisí s nedostatečnou produkcí určitých látek v mozku. Všechno se ale dá nějakým způsobem řešit.

Lidem obecně chybí radost ze života. Známý psychiatr Radkin Honzák v rozhovoru s novinářkou Renatou Červenkovou v knize Všichni žijeme v blázinci upozorňuje na velké riziko vzniku závislosti u běžné dostupných léků, po kterých vystresovaní lidé často sahají. A nejen po lécích, velkou roli také stále hraje alkohol a drogy. Rozpoznat ale skutečné onemocnění a důsledek neřešených, avšak řešitelných, problémů, bývá obtížné a je opatřeno velmi tenkou hranicí.