Pastinák setý. Zapomenutá zelenina, jejíž pěstování už nemůže být snazší

Tak trochu opomíjená kořenová zelenina, která svým vzhledem připomíná petržel a chutí zase mrkev. Pastinák je vynikající, zdravý a můžete si ho snadno vypěstovat i na vlastní zahrádce. Podívejte se, jak na to.

Pastinák setý (Pastinaca sativa)

Pastinák setý je vytrvalá bylina, jež je známá především pro svůj kořen podobný petrželi. Může dorůstat do výšky až jednoho metru a vyskytuje se v Eurasii, Americe a Austrálii. Pastinák kvete drobnými žlutými květy a kromě toho, že má řadu využití v kuchyni, je považován za léčivku.

Léčivé účinky jsou připisovány především plodům a kořenu pastináku setého. Vyrábí se z nich nálev, který se pije při nechutenství nebo při určitých potížích s močovými cestami. Má také uklidňující účinky, stejně jako například třezalka tečkovaná, meduňka lékařská nebo heřmánek pravý. Vzhledem k vysokému obsahu zdraví prospěšných látek má pastinák své místo ve zdravém jídelníčku.

V přírodě pastinák dokáže přežít v různých prostředích, daří se mu jak na suchých, tak na vlhkých místech. Nejlépe však roste ve výživných, zásaditých, vlhčích a vápenitých půdách. V USA je pastinák považován za invazivní rostlinu a druh plevele.

Jaký vliv má petržel na naše zdraví? Výborná při detoxikaci

Nutriční hodnoty pastináku

Pastinák je zdrojem vitamínů a minerálů, jmenovitě zejména draslíku, dále například hořčíku, vápníku, vitamínu A nebo vitamínu C. Opomenout bychom neměli ani antioxidanty, které přispívají k optimální funkci imunitního systému. Pastinák obsahuje relativně velké množství škrobu, nicméně ve 100 gramech této kořenové zeleniny se nachází pouze 59 kcal.

Stejně jako jiné druhy zeleniny je pastinák bohatý také na vlákninu, která je klíčová pro správné fungování trávicího systému.

Je možné použít pastinák místo petržele?

Na první pohled je pastinák téměř nerozeznatelný od petržele. Mezi těmito dvěma druhy kořenové zeleniny jsou však jisté rozdíly. Pastinák je o něco sladší a je tedy možné jej chuťově přirovnat spíše k mrkvi, která je mu blízce příbuzná. Jeho chuť je také o poznání méně výrazná, než je chuť petržele.

Je tedy možné použít pastinák místo petržele? Určitě ano, počítejte však s tím, že výsledný pokrm může chutnat trochu nasládle. Polévka, do které přidáte pastinák místo petržele, také nemusí být chuťově tak výrazná.

Pokud jde o vizuální rozdíly, lze pastinák od petržele rozeznat podle nati. Petržel má nať po celé ploše horní části kořene, kdežto nať pastináku roste pouze z mírně prohloubeného středu. Jak již bylo řečeno, pokud se v obchodě spletete a koupíte pastinák místo petržele, nic zásadního se nestane. Příště již podle této jednoduché pomůcky petržel od pastináku rozeznáte.

Mrkev a zdraví. Je skutečně důležitá pro oči? Pozor ať nezežloutnete!

Jak pastinák využít v kuchyni?

Pastinák setý lze využít v podstatě stejně jako jakýkoliv jiný druh kořenové zeleniny. V syrovém stavu jej můžete přidat například do salátů nebo pomazánek, stejně jako mrkev nebo celer. Dále je možné pastinák péct, vařit, dusit, smažit, přidávat do základu polévek, do teplých salátů, do zeleninových placek, pyré a podobně. Pro malé děti se připravují příkrmy z pastináku, do kterých lze přidat například také kousek brambory nebo batátu.

Nať z pastináku je možné využít podobnými způsoby jako mrkvovou nať. Hodí se například do pomazánek, salátů či polévek, po usušení ji můžete použít také jako koření.

Alergie na pastinák

Z obecného hlediska je pastinák snášen velmi dobře, nicméně při konzumaci nálevu z pastináku se u citlivějších lidí může vyskytnout přecitlivělost pokožky na sluneční záření. V tomto případě se však nejedná o alergickou reakci v pravém slova smyslu. K podráždění kůže může dojít také při sbírání pastináku bez ochranných pomůcek.

Jedovatý bolehlav si můžete splést i s mrkví. Pozor ať nedopadnete jako Sokrates

Pěstování pastináku setého

Pěstování pastináku není vůbec nic složitého. Nejlépe poroste ve vlhčí půdě a na místě, kam alespoň pár hodin denně dopadají sluneční paprsky. Výhodou je, že jde o mrazuvzdornou bylinu, která v záhoně bez problému přečká i tužší zimy.

Půda by neměla být příliš výživná. Pokud by totiž obsahovala velké množství živin, hrozilo by, že se kořeny pastináku rozvětví. Vyberte tedy ideálně takové místo, které jste v posledním roce nehnojili kompostem nebo jinými organickými hnojivy.

Jakmile se pastinák po zasetí ujme, nemusíte se o něj prakticky vůbec starat. Zalévejte jej tak, abyste půdu udržovali mírně vlhkou, a odstraňujte plevel. Hnojení ani žádná další péče není potřeba.

Kdy vysévat pastinák?

Vhodnou dobou pro výsev pastináku je jaro. Počkejte do jeho druhé poloviny, aby se půda trochu prohřála. Semínka se vysévají přímo na záhon do řádků, mezi nimiž je potřeba nechat rozestupy cca 30 centimetrů. Na vyklíčení je většinou potřeba počkat i více jak tři týdny. Jakmile mají rostlinky zhruba čtyři pravé lístky, zkontrolujte je a zbavte se slabých jedinců.

Záhon s pastináky v pravidelných intervalech okopávejte a zalévejte. Frekvenci a míru zálivky přizpůsobte momentálním podmínkám, přičemž se řiďte tím, že by půda měla být neustále mírně vlhká. Na podzim bude pastinák připravený ke sklizni. Pokud jej v zemi ponecháte přes zimu, získá mnohem sladší chuť.

Zdroje: wikipedia.org, nzip.cz, nyis.info, gardenersworld.com