Víte, jaký máte mít pitný režim?
![]()
Pitný režim. Opravdu je zdravé vypít denně 2,5 litru?
Redakce
29. 10. 2017
O pitném režimu se neustále vedou spory. Zatímco v uplynulých letech převládal trend zvýšené konzumace nápojů a zejména vody, postupně se od striktního zavodňování organismu upouští. Důležitá je především pravidelnost a adekvátní zdravotní stav konkrétní osoby. Víte, jaký pitný režim je vhodný právě pro vás?
Pitný režim dospělých
Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody (dýcháním, kůží, v moči a ve stolici). Asi třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, dále přijmeme asi 900 ml vody vázané v potravě. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) musíme do těla dodat přímo ve formě tekutin.
Pitný režim a zdraví
Dostatek tekutin zajišťuje látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin čili odplavování škodlivých látek z našeho těla. Pitný režim umožňuje také maximální výkonnost všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a také funkce pokožky.
Co způsobuje dehydratace?
Akutními příznaky mírné dehydratace představují bolesti hlavy, únava a malátnost, dále pokles fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu. Při 5 % dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok.
Dlouhodobý nedostatek příjmu tekutin může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakovaných bolestí hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv. civilizačních chorob je důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydratace.
Pitný režim u dětí
U dětí se dehydratací snižuje schopnost sledovat vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Dehydratace hrozí u dítěte zejména při průjmech nebo déletrvajícím zvracení, ale může nastat také při horečce, přehřátí nebo když dítě odmítá pít. Jedná se vždy o závažný stav, který je nutno konzultovat s lékařem. Příznaky lehké až střední dehydratace u dětí je především neklid nebo naopak únava. Dítě méně často močí (u kojenců méně než 6 pomočených plen denně). Dítě má oschlé sliznice v ústech, při pláči méně slzí, nemluvně má lehce propadlou velkou fontanelu, ztrátu hmotnosti do 10 %.
Příznaky těžké dehydratace u dětí je výrazný neklid nebo naopak velká spavost. Dítě má výrazně vpadlé oči, chladné ruce a nohy, suché sliznice v ústech a močí pouze jednou nebo dvakrát denně, ztráta hmotnosti je nad 10 %. Takové stavy hrozí zejména při průjmových onemocněních. V případě těžké dehydratace je potřeba vyrazit rovnou do nemocnice.
Pitný režim podle váhy
V některých článcích se lze dočíst, že by měl člověk denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody, což je ale pro většinu populace nevhodné. Potřeba tekutin je zcela individuální! Záleží totiž na mnoha vnějších i vnitřních faktorech – např. na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví, složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí včetně proudění vzduchu, druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění organismu atd.
Každý člověk má svou optimální potřebu volných tekutin, která se navíc v čase mění. Tato potřeba se může pohybovat od méně než jednoho litru za den, pokud se jedná o člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli. Až po několik litrů za den v případě osoby, která konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí. V takovém případě může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý si musí nalézt (resp. stále nalézat) své optimální množství tekutin!
Keep it light
V zahraničí byl jednu dobu populární trend tzv. „keep it light“. Jedná se o pravidlo, že moč by měla mít co nejčiřejší a nejsvětlejší barvu. Každý se do sebe snažil nalít alespoň 3 litry vody denně. Dnes se již od tohoto trendu upouští, protože se ukázalo, že s přílišnou konzumací tekutin se z těla neúměrně vyplavují důležité minerály, vitamíny a stopové látky. Vždy na to pamatujte, zejména pokud jste starší. U žen to pak může přispívat k nedostatku vápníku a řídnutí kostí.
Optimální pitný režim? Pomůže výpočet či kalkulačka
Každý váží jinak, proto není možné pitný režim generalizovat pro všechny. Zapomeňte na 2,5 litru denně, pokud vážíte 60 kg nebo naopak přes 100 kg. Spočítejte si to přesně. Na jeden kilogram hmotnosti potřebujete 25 mililitrů tekutiny. Padesátikilové ženě stačí 1,25 litru vody.
Mám pít, ikdyž nemám žízeň?
Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku. Také děti téměř nepociťují žízeň.
Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být i příznakem některých chorob (např. cukrovky) a existuje i tzv. návyková žízeň, která nemusí být známkou potřeby tekutin (viz tzv. aquaholic, tedy lidé, kteří uvěřili tomu, že je potřeba neustále pít a již jsou na pravidelný pitný režim navyklí).
Vyšší riziko dehydratace je u malých dětí, které mají malý objem celkové tělesné vody (CTV) a běžné denní ztráty představují jeho značný podíl, a u starých lidí, u nichž se objem CTV rovněž snižuje, zhoršuje se schopnost ledvin vstřebávat vodu a pocit žízně bývá oslaben.
Jak poznám, že piji málo?
Při hledání individuální potřeby tekutin se můžeme opřít o několik základních příznaků. Příznakem nedostatku tekutin je vedle pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, škytavka při jídle, tlak v okolí žaludku nebo suchá pokožka.
Jak poznám, že piji moc?
Naopak příznaky nadbytku tekutin jsou: časté močení (zvláště v noci), klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy, bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem). I když nedostatek tekutin se pojí s více riziky, je nutné říci, že ani jejich stálý nadbytek – tedy pití výrazně vyššího množství tekutin než tělo potřebuje – není pro organismus zdravý. Dochází tím k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování až selhávání jejich funkcí.
Proč nepít alkohol? Víte, jak moc škodí jednotlivým orgánům?
Pitný režim – co vlastně pít?
I když nejzdravějším nápojem je čistá voda, člověk si může bez obav dopřávat pestřejší skladbu nápojů. Je však nutné preferovat vhodné nápoje a omezovat spotřebu nevhodných. Ke stálému pití pro osoby bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou nejvhodnější čisté vody – pitné z vodovodu (studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého.
K vhodným nápojům patří též vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a slabé čaje (vhodné jsou zvláště zelené) nebo nápoje z praženého obilí. Bylinné čaje, pokud nejde o cílenou léčbu, by se měly pít raději slabé a je vhodné je střídat.
Kohoutková voda
U pitné vody z vodovodu má dnes spotřebitel řadu práv, o kterých často ani neví. Má např. právo získat od vodárny aktuální výsledky kvality vody nebo informaci, jaké látky se k úpravě používají. Pokud voda, která je jinak pod pravidelnou kontrolou, v některém ukazateli nevyhovuje a hygienický orgán dočasně udělí výjimku, musí být spotřebitel o této skutečnosti informován a rovněž o tom, nevyplývají-li z ní nějaká omezení konzumace (např. pro kojence či těhotné ženy). Obecně lze říci, že pitná voda z veřejných vodovodů má v ČR velmi dobrou kvalitu. Je však pravdou, že ne všude a vždy jsou plně vyhovující i její pach nebo chuť.
Filtrace vody
Čím dál tím častěji si lidé domů pořizují nejrůznější filtrační zařízení, např. reverzní osmózu nebo tzv. kangenovou vodu, kdy speciální zařízení dokáže vytvořit pomocí elektrolýzy vody silně zásaditou vodu. Zásadité prostředí je pro tělo prospěšnější, než prostředí kyselé, které nahrává zánětům. Pokud se vám nechce utrácet desetitisíce za filtrační systémy, můžete si za cenu okolo 500 Kč pořídit filtrační konvici. Pozor ale, do uhlíkového filtru se zachytí nejen nečistoty (dusičnany, bakterie, pesticidy atd.), ale také minerály. Je proto potřeba je doplňovat, ale s rozumem.
Ani s minerály se to ovšem nesmí přehánět!
Minerální vody středně a silně mineralizované nejsou vhodné jako základ pitného režimu ani je nelze pít při určitých poruchách zdravotního stavu (např. minerálky s vyšším obsahem solí by neměli pít lidé s hypertenzí, oběhovými problémy, ledvinovými kameny apod.). Naproti tomu některé minerální vody mohou být u některých nemocí prospěšné nebo vhodným zdrojem některých esenciálních prvků. Jako léčivé nebo podpůrně léčivé se však užívají v časově omezených kůrách, nikoliv trvale.
Minerální vody jsou pro své chuťové vlastnosti někdy vyhledávány a oblíbeny, ale trvalá konzumace středně a silně mineralizovaných vod představuje již zvýšené riziko vysokého tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů, některých kloubních chorob, těhotenských komplikací nebo poruch fyzického vývoje u dětí. Denní příjem středně mineralizovaných vod by tedy v průměru neměl přesáhnout 0,5 litru; příjem silně mineralizovaných vod by měl být ještě nižší. Vhodné je minerální vody, kterými pitný režim doplňujeme, střídat.
Sycené nápoje
Vody sycené oxidem uhličitým jsou oblíbeným osvěžujícím nápojem, ale jejich zdravotní nevýhody převažují nad výhodami, a proto by neměly být konzumovány pravidelně, ale jen omezeně a výjimečně. Uhličité přírodní minerální vody (kyselky) lze tam, kde je to potřeba, cíleně využít k posílení diurézy (tvorby moči) nebo k obecnému povzbuzení funkce trávicího ústrojí – v dávkování dle doporučení lékaře. Ale na druhou stranu perlivé vody mohou způsobit žaludeční a trávicí obtíže a tzv. Roemheldův syndrom (bolesti na hrudníku imitující infarkt), zvyšují dýchací a tepovou frekvenci, způsobují posun k acidóze (překyselení) krve. Navíc jich nelze vypít moc najednou a mají diuretické vlastnosti, takže rozhodně nejsou ideálním nápojem k úhradě chybějících tekutin.
Mléko a kakao jsou spíše tekutou výživou než nápojem a jejich vypité množství by se nemělo počítat do potřebného denního objemu tekutin.
Nevhodné nápoje
K nápojům, kterým bychom se měli vyhýbat nebo je konzumovat jen velmi výjimečně, patří především různé „soft drinky“: limonády, kolové nápoje, ochucené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod. Důvodem je cukr, který jen zvyšuje pocit žízně, a jeho „prázdné kalorie“; dále umělá sladidla, z nichž některá zvyšují chuť k jídlu, nebo oxid uhličitý, který spolu organickými kyselinami (ochucovadla) poškozuje zubní sklovinu a má i další nevýhody uvedené výše. Kofein v kolových nápojích je diuretikum (zvyšuje tvorbu moči, takže se více tekutin z těla odvede, než by se mělo vypitím nápoje získat). Je to také lehce návyková látka, která vede k hyperaktivitě u dětí. Kyselina fosforečná, která je rovněž součástí kolových nápojů, pravděpodobně zvyšuje riziko osteoporózy.
60 dní bez cukru. Zhubněte a poznejte další výhody, proč nejíst cukr
A co káva a alkohol?
Káva (kofein) a alkoholické nápoje nejsou součástí pitného režimu (nelze je počítat do potřebného denního objemu tekutin), mohou být pouze chuťovým doplňkem stravy. Rozhodně by se měly užívat s mírou. Ani zdravý dospělý člověk by neměl vypít denně víc než 0,5 litru piva nebo 0,2 litru vína. Káva by se měla pít se sklenicí čisté vody.
Proč káva není vhodná pro ženy, co se snaží otěhotnět. Ani pro jejich partnery
Pitný režim a choroby
Pitný režim při léčení řady chorob má určité zvláštnosti – je potřeba zvýšit nebo jindy naopak omezit celkový příjem tekutin, některé vody a nápoje mohou být využity jako podpůrná léčba, ale jiné mohou být přísně kontraindikovány. Některé nápoje a minerální vody mají s léky různé interakce. O tom všem je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.
Ohodnoťte tento článek:
Diskutovat
