Plicní lékaři žádají ministerstvo zdravotnictví o povolení poslat své „podezřelé“ pacienty rovnou na vyšetření na koronavirus (COVID-19). Pacienti s dýchacími problémy chodí totiž přímo do ordinací plicních lékařů, a ti je nemohou sami na přítomnost koronaviru vyšetřit – nemají na to pravomoc, testy a ani ochranné pomůcky.
„Na plicní lékaře se trochu zapomnělo, přitom jsou v první linii ve styku s rizikovými pacienty. Lidé, kterým se špatně dýchá, chodí přímo do jejich ordinací plicních lékařů. I když vykazují symptomy virózy, a pneumologové je nemohou poslat na vyšetření koronaviru ani je sami vyšetřit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů (České pneumologické a ftizeologické společnosti – ČPFS ČLS JEP). Připomíná, že první vážný pacient s COVID-19 přišel právě přes nemocniční akutní plicní ambulanci a byl hospitalizován na plicním.
Nyní musí ambulantní plicní lékař posílat pacienty, u nichž má podezření na nákazu koronavirem, k praktickému lékaři pro žádanku nebo pacientovi doporučit, aby volal na hygienickou stanici. „To klade zbytečné překážky, aby mohl být pacient rychle otestován a případně léčen. Z epidemiologického hlediska přitom platí že čím vyšší vyšetřenost, tím menší mortalita,“ vysvětluje prof. Vašáková. Připomíná také, že právě lidé s chronickými plicními nemocemi jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc, astma, či různé formy plicních fibróz, patří mezi virem zvlášť ohrožené skupiny a jsou náchylnější k horšímu průběhu nákazy než lidé zdraví. „Vir poškozuje strukturu plic a pro pacienty, zejména s CHOPN a plicní fibrózou, kteří již strukturu poškozenou mají, mohou být následky napadení koronavirem až fatální,“ dodává prof. Vašáková.
Pacienti, kteří trpí plicní nemocí, by měli ideálně nosit respirátory FFP3, ty však v dnešní době nelze sehnat. „Určitě tedy doporučujeme alespoň dobře ošetřované látkové roušky, nesmí také zapomínat na důkladnou hygienu rukou a dodržování minimálně dvoumetrové vzdálenosti od ostatních. Nedoporučujeme chodit do nákupních center a vůbec nikam, kde je větší počet lidí. Pro nákup by ideálně měli poslat někoho jiného a pokud to nejde, ať zamíří do menších obchůdků,“ říká předsedkyně českých pneumologů. O doplnění pravidelných léků by měli tito pacienti žádat přes e-recepty a v lékárnách by je měl vyzvednout příbuzný či známý. „Pokud naši pacienti nemají chytré telefony nebo e-mail, necháváme recepty na recepci, kde si je vyzvednou příbuzní. Pro léky ze specializovaných pneumologických center by pacienti neměli jezdit osobně někdy až stovky kilometrů. Snažíme se, aby lékárny ve spolupráci s dodavateli léčiv našli řešení, jak centrový lék, který nelze vyzvednout na recept, poslat pacientovi do lékárny nejblíže bydlišti, aby nim neměli pacienti daleko,“ pokračuje přední česká pneumoložka.
Pacienti s chronickými plicními nemocemi by se však neměli zcela zavírat doma, ale naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. A pravidelně větrat. „Průběh nemoci ovlivňuje i to, jakému množství viru byl člověk vystaven – důkladným větráním, zejména v místnostech, kde se stýkáme s ostatními lidmi (členové domácnosti, či pracoviště) je minimalizujeme,“ vysvětluje prof. Vašáková. Samozřejmostí by podle ní mělo být nekouření, konzumace zeleniny a ovoce a doplnění vitaminu C a D3.
