2 fotky 
Z této původem tropické rostliny pochází plody, které známe jako arašídy nebo buráky. Ačkoli se dosud pěstovala jen v teplých krajinách, díky čím dál tropičtějším létům a šlechtění se této rostlině začíná pomalu dařit už i v našem podnebném pásmu. Je však potřeba se na to dopředu připravit.
Luštěnina z Jižní Ameriky
Ačkoli se někdy semenům podzemnice olejné říká „burské oříšky“ (podle jihoafrických osadníků známých jako Búrové), nejedná se o ořech, a ani původem nemá s africkým kontinentem nic společného. Buráky se sice spolu s ořechy řadí mezi skořápkové plody, jedná se však o luštěninu. To zjistíte obzvláště tehdy, pokud se dostanete k čerstvým nepraženým arašídům – chutí totiž nápadně připomínají hrášek. K dostání jsou často v prodejnách zdravé výživy, případně i v bezobalových prodejnách. A nebo se je můžete pokusit sami vypěstovat. Teprve po upražení se jí dostane oné „oříškové“ chuti.
A původ této podivuhodné rostliny? Podle dochovaných nalezišť víme, že domestikovaná podzemnice olejná se pěstovala v oblasti dnešního Peru už minimálně před třemi tisíci lety. Díky španělským mořeplavcům, a především pak díky široké škále využití se tato rostlina pěstuje po celém světě. Největšími producenty jsou i díky své rozloze Čína a Indie, přičemž zde se pěstuje především pro cenný arašídový olej. Ze stejného důvodu se pěstuje i v Africe poblíž rovníku. V USA by si zase nedokázali představit život bez arašídového másla. Dalším zajímavým využitím je také arašídová mouka, která je bohatá na bílkoviny a osvědčí se především v bezlepkových receptech.
Výživové hodnoty podzemnice olejné
Arašídy si svou popularitu získaly i díky svým výživovým hodnotám. Především obsahují spoustu bílkovin (cca 25 g ve 100 g arašídů) a vlákniny (8 g), což z nich dělá skvělou svačinu, která zasytí na delší dobu. Tuky (50 g) jsou pak v arašídech tvořeny především omega 6 nenasycenými mastnými kyselinami. Ani obsah minerálů není k zahození. Ve sto gramech arašídů se nachází přibližně polovina doporučené denní dávky hořčíku (165 mg) a čtvrtina železa (4,5 mg).
Významný je i podíl zinku, vápníku a draslíku. V rozumném množství se tak jedná o zdraví prospěšnou potravinu. Je však třeba si dát pozor na vysoký obsah soli u solených arašídů a také u prodávaných arašídových pomazánek.
Pěstování podzemnice olejné v Česku
Sází se nevyloupané a neopražené lusky podzemnice olejné, které se dají speciálně pro výsev sehnat už i v Česku, minimálně na specializovaných e-shopech. Tak jako u ostatních plodin, i u podzemnice olejné existuje široká škála odrůd, z nichž některé se více hodí do našich chladnějších podmínek. Zpravidla se vysazují na konci května nebo v první půlce června, a to v závislosti na počasí – po výsadbě už by totiž teploty neměly klesat pod 20 °C. V našich podmínkách je určitě jistější pěstovat podzemnici ve skleníku, který zajistí vyšší teplotu.
Zdroj: Shutterstock
Pokud ale nemáte skleník, případně ani foliovník, nevadí. Sazenice podzemnice olejné si můžete předpěstovat doma ve větším květináči nebo truhlíku už někdy v dubnu. Nádoba se naplní ze dvou třetin hlínou, poté se vloží tři až čtyři lusky, a nakonec se zasypou palec tlustou vrstvou hlíny. Hlína by měla být lehká a písčitá. Až nebudou hrozit noční mrazíky, vysadíte podzemnici do obyčejného záhonu na místo, kde se jí po celý den dostane přímého slunečního svitu.
Kdy je třeba věnovat podzemnici pozornost a kdy ji sklidit?
Podzemnice olejná kvete žlutým květem a po opylování se začne dít zajímavá věc. Okvětní lístky opadají a zbylý semeník se ohne a zavrtá do země, kde se z něj následně začnou tvořit arašídové lusky. Proto je po vykvetení potřeba nakypřit půdu kolem rostliny, aby tento proces proběhl úspěšně.
A kdy se podzemnice olejná sklízí? V našem podnebí by měla dozrát někdy začátkem září, před příchodem prvních mrazů. Zralost podzemnice se pozná podle zežloutnutí nadzemní části rostliny. Lusky se vykopávají pomocí vidlí, podobně jako brambory.
