Poslední večeře Páně je součástí Velikonoc i kulturního dědictví. Vybrali jsme pro vás několik zajímavostí!
Martina Havlíčková
7. 4. 2022
Poslední večeře, které se také někdy říká Večeře Páně, se zpravidla připomíná na Zelený čtvrtek, někdy i den předem. Na této večeři se Ježíš Kristus podělil o poslední jídlo se svými učedníky předtím, než byl zajat a následně ukřižován. Ježíš svým následovníkům ukázal, že se stane Božím velikonočním Beránkem. Pojďme si zrekonstruovat události a popsat význam svátků, které jsou pevně svázané s poslední večeří. Nakonec se dostaneme i k zajímavější verzi, kde je jedním s apoštolů žena.
Poslední večeře a Svatý týden
Nejstarší zmínka o Poslední večeři v Bibli se nachází v Prvním listu Korinťanům. Čtyři kanonická evangelia uvádějí, že Poslední večeře se konala v týdnu Pesach (židovský velikonoční svátek). Události se mají tak, že v květnou neděli Ježíš přijel do Jeruzaléma, kde jej vítaly zástupy mávající ratolestmi. Květnou nedělí začíná Svatý týden, do něhož spadá právě i Poslední večeře. Po ní následuje Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a neděle, kdy nastává Boží hod Velikonoční.
Poslední večeře, jak nám již název napovídá, je poslední jídlo s Ježíšovými učedníky – apoštoly. Dvanáct učedníků mělo dále šířit Kristovo evangelium, které zahrnuje život Ježíše, jeho smrt a především zmrtvýchvstání, které zvěstuje o spáse duše. Během jídla Ježíš předpovídá, že ho zradí jeden z přítomných apoštolů, i že do příštího rána Petr třikrát zapře, že ho zná.
Jarní židovský svátek Pesach letos začne 15. dubna. Co vše byste o něm měli vědět?
Eucharistie je symbolem Večeře Páně i obětování
Ježíš Kristus udělal na večeři symbolické shrnutí svého života a uskutečnil takzvanou mši, neboli eucharistii. Pro křesťany to v budoucnu bude obřad, kterým se bude připomínat Poslední večeře a zároveň symbolické přijetí Ježíšova utrpení. Základem je chléb zastupující tělo Kristovo a víno symbolizující Kristovu krev. Eucharistie je svátost, kterou přijímají všechny křesťanské církve.
Ježíš při tomto rituálu na poslední večeři vzal chléb a víno a posvětil je: „Vezměte a jezte ho celého, protože toto je mé tělo, které bude dáno za vás všechny. Vezměte a pijte od něho všichni, protože toto je má krev, krev nové a věčné smlouvy, která bude prolévána za vás všechny.“ Tímto se Kristus symbolicky obětoval a v následujících dnech se obětoval i reálně, když byl ukřižován. Eucharistie je tedy symbolem daru jeho těla a krve, který osvobozuje, uvádí v radost a dává život. Dále slíbil svým učedníkům, že i po smrti bude vždy přítomen při této svátosti, byť nebude spatřen.
Hlavní postavy Poslední večeře
Poslední večeře se zúčastnilo všech dvanáct apoštolů, nicméně několik z nich bylo Ježíši bližších. Jedná se hlavně o Petra a Jana, kteří jsou mu přáteli. Ježíš oznámil učedníkům, že ten, kdo ho zradí, je v místnosti, avšak neprozradil, kdo to je. Lámání chleba s jinou osobou bylo totiž znakem důvěry. Podělit se o chléb a pak oklamat svého hostitele byla nejvyšší zrada. Nakonec ten kdo zradil, byl Jidáš Iškariotský, který se stejně jako ostatní apoštolové účastnil přijímání velikonočního jídla, i když se již v té době rozhodl zradit Ježíše.
Postava Jidáše v křesťanské nauce zastupuje společnost, která představuje vzpouru proti Bohu, ale zároveň chování Ježíše dokládá Boží milost a soucit s takovou společností. Ježíš totiž celou dobu věděl, že ho Jidáš zradí. Přesto mu dal nespočet příležitostí, aby tak neučinil a naopak provedl pokání. Pro věřící to znamená, že dokud jsme naživu, není nikdy příliš pozdě přijít k Bohu prosit o smilování a odpuštění.
Poslední večeře znamenala Ježíšovu přípravu apoštolů na budoucí život v Božím království. U stolu se však učedníci začali hádat, kdo z nich má být považován za největšího ve slíbeném království. Ježíš jim proto připomněl pokoru – velikost člověka pochází z toho, že jsme služebníkem všech. Křesťané by si proto měli dávat pozor, aby nepodcenili svůj vlastní potenciál zrady vůči svým bližním. Načež záhy po své výtce Ježíš předpověděl, že jej Petr několikrát zapře a tudíž jej také zradí.
Alternativní výklad Večeře Páně
Alternativní výklad nám předkládá renesanční malíř Leonardo da Vinci na svém slavném obraze Poslední večeře vystaveném v milánském kostele Santa Maria delle Grazie. Někteří interpreti uměleckého díla Poslední večeře tvrdí, že mezi zobrazenými apoštoly je i Máří Magdalena. Výklad je považován za jakousi zajímavost k historickým faktům a stal se do určité míry i klíčem, jak přistupovat k církví neautorizované a o to víc lákavé historii. Da Vinci navíc podle tohoto výkladu patřil ke Svobodným zednářům, kteří tyto spekulace podporovali a považovali je za věrohodné.
Da Vinciho malba zachycuje Ježíše a dvanáct apoštolů při poslední večeři před ukřižováním. Apoštolové jsou přítomni v tříčlenných skupinkách, naklánějí se k sobě a rozmlouvají spolu. Zde ještě není nic alternativního a pro církev pobuřujícího. To je až s výkladem, že Leonardo namaloval ženu sedící po Kristově pravici (osoba má ženské rysy více než kterákoli jiná postava na obraze). Tato žena má být údajně Ježíšovou družkou, a také je jeho nejvýznamnějším učedníkem. Byla přítomna jeho ukřižování a byla to také ona, kdo nalezl jeho hrob prázdný, když povstal z mrtvých. A co víc, byla údajně také první, komu se Ježíš zjevil po zmrtvýchvstání a pověřil ji, aby jeho vzkříšení oznámila ostatním apoštolům.
Kacířská interpretace a znesvěcení Večeře Páně
Podle církve je kacířské hned několik věcí na tomto výkladu. Jednak ženě není dovoleno komunikovat s Bohem bez toho, aniž by byl prostředníkem muž. Dalším přilitím oleje do ohně je popření Kristovy sexuální čistoty, nebo dokonce to, že by mohl mít s Magdalenou zplozeného potomka. Dovedeme si proto představit, co způsobuje Da Vinciho skrytá symbolika za poprask.
Věrohodnost tohoto historického tvrzení nabývá i díky tzv. gnostickým evangeliím, v nichž se představuje Marie Magdalena jako první Ježíšova učednice, která dokonce stojí nad apoštoly. Nicméně toto upřednostňování prý pobuřovalo ostatní učedníky. Lukášovo evangelium jako jediné dokládá, že Magdalena byla součástí Kristova života. Nicméně minulá i současná církevní doktrína něco takového zásadně popírá a posílá spekulace o Ježíšově mileneckém vztahu do říše pekla.
Kulturní odkazy na Poslední večeři
Poslední večeře je mnohokrát zobrazována v malířské kultuře, známým je třeba obraz od Dalího Svátost poslední večeře, kde Ježíše zobrazuje jako blonďatého jinocha, nebo Warholovská reprodukce Leonardova obrazu. Leonardův motiv ostatně třeba využil i spisovatel Dan Brown ve svých knihách. Jeho nejznámější kniha Šifra mistra Leonarda využívá právě onen interpretační fenomén Poslední večeře s Magdalenou.
Zdroje:
Carlo Pedretti – Leonardo Da Vinci: Leonardo Art and Science
Presbyterian Church – Liturgical Year: The Worship of God
Walter Hazen – Inside Christianity
bbc.com, pastorace.cz, nsdelvalle.com, learnreligions.com, vira.cz, javor.cechove.cz, milan-museum.com, history.com, myty.info, dotyk.cz