Přivtělené duše prý způsobují schizofrenii. Co o nich víme a jak se před nimi chránit?

Někteří lidé jsou přesvědčeni o tom, že za mnohé psychické a zdravotní problémy mohou takzvané přivtělené duše. Spekuluje se také o tom, že právě přivtělené duše mohou způsobovat i psychózy a rozdvojení osobnosti. Možná jste se už setkali s tím, že někdo mluvil o někom, kdo takové přivtělené duše odvádí. V neposlední řadě nelze opomenout exorcismus, který má svou dávnou historii a který se vlastně také vyhánění duší a různých entit z těla týká. Co vlastně o přivtělených duších víme a kdo je jimi nejvíce ohrožen?

Co je to přivtělená duše

Za přivtělené duše jsou považovány duše zemřelých lidí, které zůstaly připoutány k místu svého skonu a k lidem, kteří je milovali. Každá duše po smrti bývá odvedena do takzvaného světla či zdroje a projde pověstným tunelem. Neodvedené duše připoutané k hmotnému světu z nějakého důvodu bloudí a hledají možnosti, odkud čerpat energii. Často jsou to oběti násilných činů, sebevrahové nebo duše těch, kteří odešli velmi náhle a nešťastně. A mnohdy si ani neuvědomují, že jsou již po smrti. Zdrojem energie takové duše může být samozřejmě živý člověk. Přivtělená duše se takzvaně k někomu přivtělí a cizopasí na těle jako na svém hostiteli. To samozřejmě může člověku škodit a ten má pak nejrůznější psychické problémy a zdravotní potíže.

Minulé životy a reinkarnace. Věříte, že existuje život po smrti?

Jak poznáme člověka s přivtělenou duší

Přivtělených duší může mít člověk více. A jak se to pozná? Člověk s přivtělenými dušemi bývá bez energie, stále unavený nebo nemocný. Může mít pocit, že se mu nic nedaří, může trpět depresemi, mít zlé sny. Mohou se objevovat bolesti hlavy a páteře, fyzická únava, psychické vyčerpání, ztráta smyslu života, deprese a úzkosti, sebepoškozování, zvláštní vize a představy, celková negativita, sklony k sebevraždě či různým deliktům nebo násilným činům, sklony k alkoholismu a závislosti na drogách. Člověk celkově strádá a může se u něj rozvinout psychóza či paranoia, zvláštní projevy a změny chování, rozpolcení osobnosti a podivné sklony.

Přivtělené duše nemusí cíleně škodit

Některé duše nám nemusí záměrně škodit, nejsou zlé povahy a nevnášejí do našeho života negativitu. Přesto ale potřebují naši sílu či některé naše vlastnosti a schopnosti. Mnohdy mají tendence snažit se skrze jiné tělo dokončit to, co nedokončili nebo se věnovat tomu, co měly rády za svého života. To, k čemu se cítily být povolané. Duše našich příbuzných například mají ochranitelské tendence, jiné duše nás třeba něco chtějí učit. Každopádně ale lidem často mluví do života, ovládají jejich myšlení a vnucují jim svou vůli.

Varovné příznaky schizofrenie. Co nemoci předchází a jak ji léčit?

Kdo je přivtělenými dušemi nejvíce ohrožen?

Člověk, který má své pevné zásady, pevnou víru, umí se dobře ovládat, nepodléhá žádným vášním, žádostem, nepije alkohol a žije střídmě, věnuje se zdraví těla a duše, je ohrožen nejméně. Naopak člověk, který je sám plný negativní energie, užívá drogy, je závislý na alkoholu, nebo chodí na negativní místa, kde se staly různé tragédie či navštěvuje opuštěné domy je ohrožen nejvíce a existuje pravděpodobnost, že se může stát hostitelem pro podobně založenou nešťastnou a ztracenou duši. Podle odborníka na přivtělené duše Andreje Dragomireckého člověk, který pije alkohol, kouří marihuanu nebo bere jiné drogy představuje pro takovou ztracenou duši dveře otevřené dokořán.

Proč existuje teorie, že přivtělené duše způsobují schizofrenii?

Teorie, že právě přivtělené duše stojí za mnohým psychotickým chováním a že způsobují schizofrenii, je vcelku logická. Pokud schizofrenie představuje rozpolcení osobnosti, nevyzpytatelné chování a podléhání nejrůznějším nutkavým příkazům nabádajícím k různému chování v podobně hlasů a halucinací, dává tato teorie smysl. Stejně tak i přirovnání chování některých nebezpečných schizofreniků k posedlosti zlým duchem, což se dříve řešilo vymítáním, tedy exorcismem.

Jedním ze zastánců této teorie byl psycholog a zakladatel společnosti pro hlubinnou abreaktivní psychoterapii profesor Andrej Dragomirecký (1932 – 2017), který vyučoval regresní terapii a sám se prací s lidskou psychikou a odváděním duší zabýval. Je autorem několika knih, například také Psychoterapie I. a II. aneb Laskavý exorcismus, v nichž uvádí i mnohé skutečné případy ze života.

Schizofrenii mi spustila šamanská ceremonie, říká Kristina Fišerová

Exorcismus, nebo elektrošoky?

Profesor Andrej Dragomirecký se ve své knize Psychoterapie věnuje tématu přivtělených duší a uvádí, že schizofrenii způsobuje větší množství přivtělených duší, které je možné odvést a člověk je následně zcela vyléčen. Zmiňuje také náboženské praktiky a odpradávna prováděný exorcismus, který měl stejné výsledky. Nabádá však k laskavému exorcismu, aby nedocházelo k mučení lidského těla za účelem vypuzení zlých duchů a také k tomu, abychom se ke ztraceným duším chovali laskavě. Zajímavostí je také jeho přirovnání elektrošoků v psychiatrických léčebnách k jistému způsobu exorcismu, kdy při této metodě rovněž docházelo k vypuzení přivtělených duší z těla.

Schizofrenie jako nesoulad mezi jednotlivými částmi osobnosti

Podle psychoanalytika C. G. Junga (1875 – 1961) schizofrenie vzniká nesouladem jednotlivých částí osobnosti či komplexů a jejich rozštěpením. To znamená, že ony přivtělené duše mohou být vlastně třeba i jednotlivé části naší vlastní osobnosti, které se pod vlivem velkého tlaku rozdělily a převzaly samostatnou identitu a naše vědomí i vůle nad nimi již ztrácí jakoukoli kontrolu. Zkrátka dojde k tomu, že ta část osobnosti, která je v největším protikladu k našemu já a našemu vědomí a není přijímána, se odštěpí. A problém je na světě.

Existují spřízněné duše a koho za ně nejčastěji považujeme?

Odvádění duší do světla prý pomůže

Podle Andreje Dragomireckého může spolehlivě pomoci odborné, zkušené a laskavé odvádění duší tam, kam duše patří. Osvobozený člověk se pak díky této psychoterapeutické metodě následně zbavuje veškerých svých potíží. Dragomirecký v tomto případě sázel i na spolehlivou léčbu schizofrenie právě tímto způsobem, ale uvědomoval si, že klasická medicína jej nikdy neuzná. Každopádně tato práce s psychikou úzce souvisí s hlubinnou regresní terapií, při níž se rovněž mohou mnohé přivtělené duše u daného jedince odhalit. Ať už se jedná o odštěpené části naší vlastní osobnosti, naše komplexy, přivtělené duše doslovně nebo třeba o něco zlého, co na nás seslal někdo odhodlaný nám škodit, takové symbolické rituální odvedení může pomoci vždy.

Odvádění duší by ale měl provádět opravdu zkušený a v tomto ohledu otrlý terapeut, protože tato práce je bezesporu nesmírně náročná na psychiku a také velice nebezpečná. Co si budeme povídat. Pokud máte svůj vnitřní pocit, že by vám takový druh terapie mohl pomoci, zkuste se poptat v odpovídajících kruzích a sehnat si člověka, který se tímto dlouhodobě a úspěšně zabývá.

Samozřejmě že velkou ochranou proti těmto potížím je stabilní psychika, čistý život bez drog, léků a alkoholu, pozitivní mysl, víra a vůle.

Zdroje: Psychoterapie I. a II. aneb Laskavý exorcismus, Andrej Dragomirecký; jung.sneznik.cz