Za infarkt označujeme stav, kdy tělní tkáň nedostává dostatek kyslíku a následně odumírá. Nejčastěji postiženými tkáněmi bývají mozek, srdce, ledviny a mícha.
Infarkt myokardu
Nejznámější je infarkt myokardu (neboli srdeční mrtvice), vzniká při ischemii (nedostatečném prokrvení) srdeční svaloviny. Pravděpodobnost vzniku ovlivňují věk, pohlaví a rodinné dispozice. Nejvyšší riziko se vyskytuje u mužů starších 50 let.
Negativně samozřejmě působí i jiné faktory, například obezita, kouření a stres.
Příznaky:
bolest na hrudi
nervozita
neklid
bolest vyzařující mezi lopatky
tlak na hrudi
dušnost
bolest vyzařující do ramene
V případě podezření neváhejte zavolat záchrannou službu, mezitím posaďte postiženého do polosedu a podejte mu tabletu aspirinu.
Infarkt mozku
Infarkt mozku, neboli cévní mozková příhoda, je akutní onemocnění, během nějž dochází k motorickým i smyslovým poruchám. Riziko vzniku se zvyšuje s věkem, neblaze působí i vysoký krevní tlak. Ohroženější jsou i v tomto případě muži.
Příznaky:
ochrnutí
dezorientace
bolest hlavy
poruchy chůze
bezvědomí
zmatenost
krátkodobá ztráta vědomí
Pacient může mít povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. V případě podezření okamžitě volejte záchrannou službu!
Infarkt plic
Tak jako u ostatních druhů infarktů hraje v boji proti vzniku velkou roli správná životospráva – měli byste zamezit kouření, pití alkoholu, konzumaci tučných jídel a více sportovat.
Příznaky:
bolest na hrudi
úzkost
dušnost
modré zbarvení kůže
pocení
zrychlený dech
Musí být okamžitě přivolána záchranná služba, aby mohla začít s umělou plicní ventilací.
Jak se zachovat
Při podezření na infarkt se nezdráhejte zavolat záchrannou službu, protože akutní případy si často vyžádají smrt postiženého. Doma tyto akutní stavy vyléčit nelze.
Předcházejte těmto rizikovým situacím správnou životosprávou a pravidelnými návštěvami lékaře.
