Zatímco o jiných onemocněních dokáže člověk běžně vtipkovat nebo jejich označení používat při řeči v odlehčené formě, při vyslovení slova schizofrenie, vyvstane spoustě lidem před očima vykřičník.
V dřívějších dobách byli psychicky nemocní odsunováni do ústraní a společnost o jejich přítomnosti a problémech mlčela nebo je tiše trpěla. V dnešní době naopak díky spoustě populárně naučných pořadů i filmům (např. Čistá duše, Přelet nad kukaččím hnízdem) je lidem nenásilně přibližován svět a problémy těchto lidí a dáváno najevo, že také patří mezi nás.
Podle odborníků jde u schizofrenních pacientů o poruchu myšlení, vnímání a afektivity. Obyčejnému člověku je asi nejbližší konstatování rozštěpení osobnosti, dvě tváře, Jackyl a Hyde, aby si takového člověka dovedl představit. Tak jednoduché to ale s diagnózou schizofrenie není.
Jak poznáme schizofrenii
Nemoc se diagnostikuje, pokud symptomy přetrvávají u pacienta měsíc a déle. Nemoc totiž probíhá v epizodách, to znamená, že období klidu – normálu střídají relapsy – návraty, zvraty (zhoršení stavu provázené symptomy).
Dalším zavádějícím prvkem může být, že obraz choroby je u jednotlivých pacientů velmi rozdílný. Dá se říct, že neexistují dva pacienti se stejnými příznaky. Příkladem může být to, že v zemích nábožensky založených se nemocný často vydává za apoštola, vyvoleného, kdežto ve Spojených státech např. za filmovou nebo sportovní hvězdu.
Diagnóza schizofrenie patří vždy do rukou odborníka – psychiatra. Výčet příznaků, které se u pacienta objeví, musí být dobře posouzeny, tak aby diagnóza byla určena správně a pacienta nepoškodila.
A tady jsou některé z nich:
Rychlé změny nálad – u daného člověka se nálady mění rychle, znenadání, pro okolí často nepochopitelně.
Emoce jsou nepřiléhavé k situaci – to souvisí i se změnami nálad. Dotyčný často reaguje nepřiměřeně; např. příliš plačtivě nebo naopak agresivně v situaci, která je pro jiné běžná nebo nad ní mávnou rukou. Nebo naopak neprojeví city v situacích, kdy by většina lidí plakala nebo jásala, či pobouřeně nadávala.
Podléhá bludům a halucinacím – (souvisí s poruchou myšlení a vnímání) vtíravé představy brání takovému člověku prožívat normální život.
Cítí, že jedná pod vlivem myšlenek někoho jiného – tzv. hlasy, které slyší ve své hlavě, které mu říkají, co má dělat. Často s nimi nahlas komunikuje a lidé, kteří takového člověka potkávají, poslouchají rozhovor, který dotyčný vede (často změněnou řečí) sám se sebou.
Myslí a mluví zmateně, bez souvislosti – bývá spojeno právě s bludy a halucinacemi, které nemocného ovlivňují.
Mění se v loutku, robota – v dané chvíli nemusí postižený vůbec reagovat, činnosti provádí jako by bezmyšlenkově a automaticky. Nereaguje na hlas, dotyk.
Není si ničím jistý – nejistota nemocného provází, protože prožívání dvou světů mu neumožňuje, aby dobře zakotvil v tom, co bylo dříve jasné a zřejmé.
Z uvedených příznaků vyplývá, že nemocný člověk není schopen cílevědomě jednat, plánovat, zařizovat a dobře žít svůj běžný život. Nemoc vyžaduje dohled nad pacientem, který může ve chvílích atak nemoci (relapsech) být nebezpečný sám sobě, tak svému okolí.
Přesto léčba schizofrenie v dnešní době pokročila a nemocní mohou s určitými opatřeními dál žít ve svém domácím prostředí.
