Přestupný rok je jednou za čtyři roky a znamená to, že se únor prodlouží o jeden den. Jednoduché jako facka. Nebo ne? Proč tomu tak vlastně je a kdy nás čeká další přestupný rok?
Rok je delší, než 365 dní?
Náš kalendář se řídí pohyby Země kolem Slunce a kolem své osy. Potíž je ale v tom, že Země se vrátí na stejné místo na obloze za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund, což je nazváno jako tropický rok. To nesedí s naším kalendářním rokem, který trvá 365 dní, takže tento rozdíl se musí nějakým způsobem vyrovnat, a to právě přidáním tzv. přestupného dne k únorovým osmadvaceti dnům. Přestupný den je tedy zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku.
Možná vás už někdy napadla otázka, proč má únor jako jediný měsíc jen 28 dní. Tato tradice je známá už z dob starověkého Říma, kdy jsou patrné počátky našeho kalendáře, jak ho všichni známe. Už v té době lidé věděli, že sluneční rok je o něco delší než přesně 365 dnů, a tak zavedli přestupný den jednou za čtyři roky. Tento kalendář se nazýval juliánský podle Julia Caesara.
Rok začínal v březnu
Na rozdíl od našeho římský rok nezačínal v lednu, ale až v březnu. Únor byl posledním měsícem v roce, a tak na něj už „nezbyl“ dostatek dnů. Proto se také přestupný den, 29. únor, přidává právě na jeho konec, i když Římané původně místo toho měli každý čtvrtý rok dva čtyřiadvacáté únory za sebou. To proto, že jejich počítání času bralo v potaz i cykly Měsíce. Každý měsíc se proto členil ještě na tři další části, podle nichž se předpovídalo, které dny budou šťastné a které nešťastné.
I přes přesnost juliánského kalendáře však během dlouhých staletí vedl k drobné odchylce, která se nahromadila až do nezanedbatelného počtu deseti dnů. Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 přistoupil k reformě, kdy deset dnů jednorázově vypustil a pozměnil systém výpočtu přestupných let na komplikovanější, ale zato přesnější. Kalendář, který dodnes používáme, se na jeho památku nazývá gregoriánský, ale množství lidových zvyků a magických pověr se ještě po staletích váže k dávno nepoužívanému kalendáři juliánskému.
Za rok bude mít únor 29 dní
Poslední přestupný rok jsme zažili v roce 2012, ten další nás tedy čeká za rok, v roce 2016. Na výpočet přestupných roků nepotřebujete žádnou složitou matematiku, nám laikům stačí, když budou poslední dvě čísla z letopočtu dělitelná čtyřmi.
