Střídání denního a nočního režimu je pro nás samozřejmostí stejně jako fakt, že slunce vychází ráno a zapadá večer. Spánkem trávíme asi třetinu našeho života, a když ho máme nedostatek, nedokážeme normálně fungovat. Přemýšleli jste ale někdy o tom, proč potřebujeme pravidelně spát a proč nemůžeme být vzhůru 24 hodin denně 7 dní v týdnu? Na podobné otázky se pokusíme odpovědět.
Odpověď se zdá být zřejmá na první pohled – spíme, abychom se zregenerovali a odpočinuli si. Proč ale nemůžeme odpočívat při plném vědomí tak, abychom byli ve střehu proti případným hrozbám? Vědci dodnes s odpověďmi na tyto otázky váhají.
Mozek v noci pracuje nebo odpočívá?
Jedna teorie říká, že se nám v noci ukládají do paměti všechny vjemy a mozek je zpracovává. Porozumění fungování světa je pro mozek jeden z nejsložitějších úkolů, k čemuž potřebuje více času než jen několik hodin, kdy jsme vzhůru. Vedlejším produktem této činnosti by měly být sny, ale jedná se o ještě z velké části neprobádanou oblast.
Podle druhé teorie je spánek důležitý zejména k regeneraci mozku. Zatímco spíme, mozek nevykazuje žádnou činnost a šetří energii na další fungování, takže v podstatě odpočívá stejně jako naše tělo. Přesvědčivé důkazy o tom, proč se nám zdají sny, ani tato teorie nepodává. Před stovkami let lidé věřili, že jsou prostřednictvím snů v kontaktu s předky. Poslední teorie zase hovoří o tom, že mozek díky nim řeší problémy a pomáhá nám s učením.
Aby toho nebylo málo, existují také tací, kteří tvrdí, že ve spánku se může odehrávat jak proces regenerace, tak analyzování prožitků. Rozpory v těchto teoriích jsou důkazem, jak málo ještě víme o skutečném dění v naší mysli, když večer chodíme spát.
Zdroj: Shutterstock.com
Bez spánku ani ránu!
Na jednom se ale shodnou všichni. Náš organismus spánek potřebuje a bez něj trpíme spánkovou deprivací, která se neblaze projevuje na naší psychice. Mnohem více tedy spánek potřebujeme pro naši psychickou stránku. Pokud nepůjdeme několik nocí spát, naše tělo fungovat nepřestane, ale s psychikou to bude podstatně horší. Nebudeme schopni koncentrace, možná nedáme dohromady větu, která bude mít hlavu a patu a dokonce se u nás můžou začít objevovat halucinace.
Odpověď na otázku, proč spíme, bude asi ještě dlouho nejednoznačná, stejně jako otázka snů. Asi si těžko představíme, že by mohl mozek fungovat, kdyby se v noci nezregeneroval, ale na druhou stranu si říkáme, kdy tedy zpracovává všechny naše zážitky? Nezatěžujme ho takovými myšlenkami, evidentně má mnoho práce i bez nich.
