Pryskyřníky: Jak se jich zbavit na zahradě a které druhy naopak pěstovat?

Nejrozšířenějším zástupcem pryskyřníků je u nás pryskyřník prudký. Jedovatá žlutá květina může podráždit i na dotek, a navíc roste docela rychle. Proto není divu, že se někteří lidé chtějí pryskyřníků na zahradě zbavit. To ale neznamená, že všechny pryskyřníky jsou plevel. Které pryskyřníky je tedy lepší hubit a které lze pěstovat jako okrasu zahrady?

Rozsáhlý rod pryskyřníků: Druhů jsou stovky!

Ranunculus neboli pryskyřník, trvalku či jednoletku rostoucí na loukách i zahradách, všichni známe. Většinou ji lze rozeznat podle malých zelených nebo žlutých květů s korunními lístky po pěti. Různé pryskyřníky se od sebe mohou v tom či onom lišit, obecně však obsahují ty samé specifické jedovaté látky (v různé koncentraci).

Podle různých druhů dělení se rozlišuje 300-550 druhů pryskyřníků. U nás na území Česka se přirozeně vyskytují následující druhy:

1. Pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus) – vytrvalý, chladnomilný, roste u nás spíše na horách.
2. Pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus) – trvalka s hlízou u země, preferuje teplo a suché stanoviště.
3. Pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus) – teplomilná a suchomilná trvalka se stříbřitými chloupky, v Česku zákonem chráněná.
4. Pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus) – trvalka rostoucí ve vlhčích půdách. Jak říká název, tato rostlina má výrazně ochlupený stonek.
5. Pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus) – jedno- až dvouletá bylina rostoucí v bahně, jejíž květ poznáte dle baňatého květního lůžka. Jde o nejjedovatější pryskyřník u nás!
6. Pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos) – teplomilná trvalka s lehce ochlupenými lístky a stonkem.
7. Pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius) – trvalka, kterou v ČR najdete jen na Šumavě a v Novohradských horách. Tato rostlina má na rozdíl od většiny pryskyřníků bílé květy.
8. Pryskyřník plamének (Ranunculus flammula) – vlhkomilná trvalka s vejčitými listy dole a užšími, špičatými listy nahoře.
9. Pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) – náš druhý bíle kvetoucí pryskyřník. Od omějolistého se liší tím, že nemá pod květem chloupky. Preferuje vlhkou půdu.
10. Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) – pravděpodobně druhý nejznámější pryskyřník, který za název vděčí plazivému stonku. Opět jde o trvalku, která roste ve vlhku.
11. Pryskyřník prudký (Ranunculus acris) – nejhojnější pryskyřník u nás. Daří se mu ve vlhčích travních porostech. Podle babských rad je to jediný pryskyřník s léčebným potenciálem.
12. Pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis) – ohrožená jednoletka s chlupatým květním lůžkem. Roste na polích.
13. Pryskyřník sardinský (Ranunculus sardous) – v Česku kriticky ohrožený druh. Je to jednoletka, která preferuje nízké polohy a vlhkou půdu.
14. Pryskyřník velký (Ranunculus lingua) – silně ohrožená vlhkomilná trvalka. Může dorůst až 150 cm výšky.
15. Pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus agg.) – vlhkomilný, vytrvalý pryskyřník. Jak napovídá zkratka agg., tento druh je agregátem několika druhů. Z praktických důvodů se často považují za jediný druh, protože jsou si velmi blízké a mají konkrétně společné to, že se dokáží rozmnožovat nepohlavně.

Durman byl spojován s čarodějnictvím. Na zahradě před ním chraňte děti

Jak moc jsou pryskyřníky jedovaté? Pryskyřník prudký není zdaleka jediný

Že pryskyřník je jedovatý, se obecně ví. Pryskyřníku jedovatost dala dokonce i jeho název. Ten totiž vychází ze starého českého slova pryskýř, tedy puchýř. Ale jak se tato jedovatost projevuje?

U většiny pryskyřníků (zdaleka ne pouze pryskyřníku prudkého) toxicita může být patrná i na dotek. Hlavně však jde o látky, které dráždí sliznice a v horším případě tlumí nervovou činnost. Řeč je o hořčině zvané ranunkulin, která se díky štěpení mění v jed protoanemonin. Na postižených oblastech způsobuje zánětlivé, těžko se hojící vředy. Dráždí také ledviny, způsobuje zvracení a po vstřebání jedů může nastat i kolaps, křeče a zástava dechu.

V případě, že někdo nedopatřením pozře pryskyřník, otravu je třeba řešit okamžitým vyvoláním zvracení. Určitě situaci nepodceňte a sežeňte i pomoc lékaře. Kvůli podráždění sliznic je radno nasadit léčiva, která stimulují tvorbu hlenu, a aktivní uhlí, které vstřebá toxiny.

Co se stane, když máte pryskyřník na pastvině?

Co dělat s travním porostem v ohradě? Neotráví mi pryskyřník koně? Žluté moře pryskyřníku prudkého a plazivého na pastvině nemusí být nutně problémem, který by vyžadoval likvidaci. Dobrá zpráva totiž je, že pryskyřník odpuzuje dobytek svým pachem. Potvrzují to i příspěvky na fóru iFauna.cz: pozření pryskyřníku koňmi, ovcemi nebo jinými zvířaty nastává jen výjimečně. Zvíře může vyváznout bez následků – ovšem to neznamená, že se dobytek nemůže otrávit. Vizte zkušenost uživatele Žofré na iFauně:

„Máme pryskyřník na pastvině u koní roky. Koně vyberou stébla trávy mezi pryskyřníkem, nikdy žádný problém. Až vloni na podzim – po přemrznutí a v době, kdy byli koně záměrně drženi na nižší KD – obezita – valach, který je ve stádě poslední, se zřejmě nedostal k ničemu lepšímu a přemrznutý pryskyřník ho zřejmě chutí ani ničím nevaroval (moje spekulace). Valach se přiotrávil, nikde žádné poleptání sliznic nebo puchýře, žádné bolesti, koliky, nic – vypadal ale jak narkotizovaný,sunul se a reagoval jako spící. Hned jsme odstájili, dali jen seno, vodu, volali veta – možnost potvrdil. Kůň se lepšil a byl za 2 dny OK.
(…)
Dále paseme na stejném – ale určitě dáváme pozor, aby žádný z koní neměl jen možnost ‘pryskyřník, nebo hlad’. Pokud přemrzne, zahradíme místa s jeho větším výskytem. Během roku vysekáváme.”

Na čerstvý pryskyřník je nutné dávat pozor hlavně u menších zvířat, která může i zabít. Dobře usušené seno však může obsahovat pryskyřník a ovce se neotráví. Jed v pryskyřnících se totiž sušením vytrácí. Možná rada na to, jak se s pryskyřníkem vypořádat, je posekat jej a důkladně usušit. Jelikož má pryskyřník prudký dobu květu od května do srpna, je ho v porostu dobře vidět. Rostlina se taktéž dá vyhubit chemicky.

Jedovatý bolehlav si můžete splést i s mrkví. Pozor ať nedopadnete jako Sokrates

Jak zredukovat množství pryskyřníků v trávě?

Jak se zbavit pryskyřníku v trávníku? Rozrůstání pryskyřníků můžete alespoň potlačit pravidelným sečením trávy. Další často používaná metoda je zhoršit pryskyřníku podmínky pro růst chemicky. Pryskyřníky preferují kyselejší půdu, tudíž někdy může pomoci aplikace vápna.

Uživatelka JanaS na fóru Equichannel upozorňuje na nešetrnost této metody:

„V prvním roce po aplikaci [vápna] je porost super, protože vápník pomáhá spalovat humus v půdě a usnadňuje jeho příjem v půdním roztoku (synergie prvků). Jenže další rok už nemají rostliny co brát, takže dochází k silné degradaci jak půdy, tak trávy.”

To však není nutně úplně přesné tvrzení – článek na Agroportálu naopak vysvětluje, že vápnění půdy dokáže výrazně zlepšit její vlastnosti, když se po vápnění ještě vhodně pohnojí. Ale ať chcete pryskyřník likvidovat, nebo jej potlačit vápnem, určité míře poškození okolních rostlin se pochopitelně nevyhnete.

Hubení pryskyřníku – jak se ho zbavit aspoň dočasně?

Úplné hubení pryskyřníků je možné za pomoci herbicidních chemických látek. V dnešní době už existuje řada postřiků účinnějších na některé druhy rostlin než na jiné. Vlastimil Šindelář na iReceptáři doporučuje například Bofix, web Zahradníkův rok zase Weedex – oba by měly zachovat trávu a ničit plevel. Pochyby o šetrnosti ekosystému trávníku však pokládáme za pochopitelné.

Většina zdrojů se shoduje na tom, že hubení pryskyřníků je velmi těžké. Pokud se chemie štítíte, budete muset rostliny ručně plevat nebo po trávníku často prohánět sekačku. Růst mu ztížíte také občasnou vertikutací – vertikálním prořezáváním. Druhá možnost je být jako zvířata: ignorovat pryskyřník, a tedy ho nejen nejíst, ale také se jím netrápit.

Lopuchová voda či mast? Podceňovaný plevel udělá zázraky s vaší pokožkou a vlasy

Má pryskyřník léčivé účinky? Jaké to jsou?

Jediným údajně zdravotně prospěšným pryskyřníkem je pryskyřník prudký. Léčivé účinky se týkají potenciálně antibiotického jedu. Když se zředěná tinktura aplikovala na kůži, působil pryskyřník na bradavice, bakterie a plísně, které dokáže chemicky ničit, píše web Bylinky pro všechny. Ale pozor!

Léčit pryskyřníkem bradavice nedoporučujeme – podráždění a vznik vředů, to není jen tak. Aby měl pryskyřník účinky, které za něco stojí, musel by pravděpodobně být tak koncentrovaný, že by poškodil pokožku. Tak praví herbář Wendys.

V minulosti měl pryskyřník prudký využití i jako „antilék”. Žebráci si jím údajně potírali kůži, aby díky vzniklým puchýřům vzbuzovali v lidech zbídačenější dojem a větší soucit. Pozor, abyste při svých bylinkových experimentech nedopadli podobně…

Vyrobte si tinkturu z vlaštovičníku na bradavice. S rostlinou pracujte ale opatrně!

Které druhy pryskyřníků pěstujeme a proč?

Pryskyřníky okrasné jako by se na první pohled vůbec nepodobaly těm, které najdete u nás na louce. Na zahradě mohou hrát všemi možnými barvami a podobají se trochu pivoňkám či růžím. Nejčetněji je zastoupen pryskyřník asijský (Ranunculus asiaticus). Jeho květy jsou v přírodě bílé, žluté nebo červené a mají klasicky 5 korunních lístků. Kultivary však mívají mnoho vrstev okvětních lístků a existují v mnoha barevných varietách.

V rámci tohoto druhu se můžete setkat s pryskyřníky růžovými, oranžovými, červenými, a dokonce i fialovými nebo dvojbarevnými. Mezi oblíbené kultivary patří například bílofialový Purple Picotee, červené Tango nebo žlutorůžový Accolade.

Na skalku se hodí mnohem méně pěstovaný pryskyřník alpinský (Ranunculus alpestris) – ale z Tater si ho nevozte. Lidé se pokoušejí i o pěstování dalších druhů, například krásného novozélandského Ranunculus lyallii, tedy pryskyřníku Lyallova. Web Botany však upozorňuje, že tento druh není lehké úspěšně pěstovat.

Jedovatá oměj hubila vlky, trávila šípy a léčila štíří bodnutí. Využívá se k léčení i dnes?

Pěstování pryskyřníků: Jak zasadit pryskyřníky a jak o ně pečovat

Pryskyřník asijský pěstujeme doma i na zahradě. Kdo má k dispozici již vyrostlé rostliny, může je nechat nejdříve odstát na okně a pak na jaře přesadit na finální stanoviště. V případě množení pryskyřníku hlízami sázíme hlízy od března do dubna do půdy s dostatkem živin. Předtím je ideální nechat je asi 3 hodiny nabobtnat ve vodě. Množení pryskyřníků semínky je o něco pomalejší.

Když pryskyřníky sázíte, myslete na jejich přirozené potřeby. Substrát by měl být humózní a vlhký, ale nikoliv zaplavený vodou. Vyhovuje jim slunné, ne však suché místo. Zalévejte přiměřeným množstvím vody a pravidelně.

Pokud pryskyřník asijský přezimuje ve svém přirozeném prostředí, teploty tam bývají nad bodem mrazu. Počítejte s tím, že hlízky z půdy bude na zimu třeba přesunout například do sklepa. Krátkodobý chlad pryskyřník přežije, ale nemůže v něm být dlouhodobě.

Zdroje:

Botany.cz, Herbář Wendys, Wikipedia, iFauna, Zahrada.cz, Bylinky pro všechny, The Spruce, iReceptář: Plnokvěté pryskyřníky; Poradna Vlastimila Šindeláře: rajčata, pryskyřník i lekníny, Abeceda zahrady, Jahodárna Brozany