Psychologická projekce. Proč a jak přenášíme svoje pocity na druhé?

Možná jste se už setkali s pojmem projekce. Tento psychologický jev objevil známý psychoanalytik Sigmund Freud a popsal jej jako obrannou reakci našeho ega při jednání s druhým člověkem. Jakmile se cítíme v ohrožení, začínáme své negativní vlastnosti přenášet na druhou osobu. Funguje to obdobně jako bychom promítali film na plátno. Nemusí jít ale vždy jen o negativní emoce a vlastnosti. Projikovat lze i to pozitivní, avšak podstatou celé projekce je to, že zmíněné vlastnosti a emoce nepatří druhému člověku, ale nám.

Přenos v psychologii o nás mnohé vypovídá

S projekcí pracuje spousta psychoterapeutů, kteří by měli zvládnout rozlišit, kdy jejich klient projikuje a kdy ne. Jim samotným by se to po absolvování psychoterapeutického výcviku v žádném případě stávat nemělo. Je ale pravda, že člověk, který přenáší své stránky na druhé, o tom často sám neví a nedokáže to rozeznat. Dá se však poznat, kdy promítá druhý člověk vlastnosti a emoce vůči nám. A na základě toho se s tím dá také pracovat. Otázkou je, zda a jak na to protistranu upozornit tak, abychom se ještě více nedotkli ega dotyčného.

Při jednání s lidmi by neměla určitě chybět empatie a velká dávka vnímavosti. Je dobré si na druhých všimnout každého detailu, a to se netýká jen vnější stránky a toho, jak na nás člověk působí. Když se budete dívat skrze to vnější dovnitř, až do samotné podstaty lidské bytosti, která stojí před vámi, porozumíte tomu, s kým máte tu čest a jak máte k dotyčnému přistupovat. Projekce lidských vlastností a emocí probíhá velmi snadno. V každém mezilidském kontaktu je někdy obtížné najít tu správnou hranici v přístupu k druhému člověku. Vlastnosti a emoce se velice snadno přenášejí a někdy už ani nevíme, zda to, co momentálně vnímáme a cítíme je opravdu naše, anebo to již patří druhému člověku.

Negativní projekce a když nám druhý nastaví zrcadlo

Pokud jste více sebestředný člověk, který všechno posuzuje především z vlastního pohledu, obvykle si to nedokážete připustit a v kontaktu s druhým člověkem nejspíše často používáte větu: “Ty jsi takový sobec!”, protože vám to tak nejspíše připadá. Reálný náhled na vlastní osobu a dobrou schopnost sebereflexe opravdu nemívá každý. Jestliže vás zase naopak někdo obviní z některých negativních vlastností, podívejte se na druhého člověka a zkuste nejprve zapátrat po tom, zda tyto vlastnosti nejsou jeho a on je pouze na vás nepřenáší. Tomuto jevu se říká negativní projekce.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že druzí lidé nám často nastavují zrcadlo a stejné se potkává se stejným. To znamená, že nás často na druhých lidech zaujme či irituje právě taková negativní vlastnost, kterou máme i my sami. Často může jít o takové negativní stránky naší osobnosti, které jsme dosud nepřijali. Poměrně často se stává, že lidé na sebe navzájem promítají své vlastnosti, o kterých by nejraději ani nevěděli.

Známý psychoanalytik Sigmund Freud při svých terapeutických pokusech s lidmi přišel koncem 19. století na to, že lidé mají tendence přisuzovat druhým své vlastní pocity, aniž by si to uvědomovali. Může jít také o projekci vlastností, které jsme zaregistrovali o svých rodičů, na druhé osoby, aniž bychom tyto osoby nejprve poznali. Například určité typy lidí považujeme už od pohledu za nesympatické, protože nám někoho z minulosti připomínají, a tudíž jim automaticky přisuzujeme negativní vlastnosti.

Pozitivní přenos a nekritické zbožňování druhých

Nemusí jít ale vždy o negativní přenos. Existuje také pozitivní přenos, který spočívá v tom, že druhému člověku zase naopak přisoudíme ty nejlepší vlastnosti. Tak vlastně vzniká ikonizace a idealizování si určitého objektu, do kterého se také můžeme zamilovat, protože jsme mu přisoudili ty nejlepší vlastnosti, které však dotyčný objekt vůbec nemá.

Důležité je, abychom především zůstali sami sebou a naučili se rozeznat, kdy na nás někdo přenáší něco, co není ve skutečnosti vůbec naše. Je třeba zůstat v klidu a tyto vlastnosti či emoce umět ohraničit a odmítnout. Ponechte si jen to, co je skutečně vaše a co patří vám. To ostatní od sebe pomyslně odhazujte. Snažte se také o to, abyste totéž nedělali druhým lidem a buďte sebekritičtí. Psychologové doporučují v případě přenosu a protipřenosu vizualizace, které si můžete provádět také doma. Jednu z nich vám představíme.

Vizualizace a projekce: Vraťte druhým to, co je jejich a co vám nepatří

Usaďte se do pohodlné polohy, například do meditačního sedu nebo si lehněte na pohovku. Je důležité, aby vás nikdo nerušil, ideální je zavřít se doma ve svém pokoji. Pro lepší atmosféru a ponoření se do vlastního nitra si pusťte svou oblíbenou relaxační či meditační hudbu. Představte si osobu, se kterou máte problém a zkuste se zaměřit na to, co se vám na ni líbí, nebo čím vás tak provokuje a co na ni nesnášíte. Může jít o partnera, kolegyni z práce, kohokoliv s kým jste měli v poslední době konflikt. Třeba také někoho, s kým máte nevyřešený vztah, do koho jste platonicky zamilovaní a podobně.

Důležité je, aby se vám v uvolněném stavu těla i mysli vyjevily skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Poté, co jste se zaměřili na pozitivní i negativní vlastnosti, zkuste si nyní sebekriticky uvědomit, které z těchto vlastností máte také vy, anebo třeba třeba i vaši rodiče. Jakmile budete mít trochu více jasno v tom, kdo doopravdy jste a které vlastnosti či emoce patří vám, a které druhému člověku, pomyslně si udělejte balíček všeho, co není vaše a co k vám nepatří. Balíček pořádně uzavřete a vraťte jej ve svých myšlenkách tomu, komu doopravdy náleží.

Kolegyně z práce jí připomněla sestru

Monika se pohádala se svou blízkou kolegyní z práce. Měla pocit, že kolegyně stále jen mluví o sobě a řeší své problémy. Všude je první, v kuchyňce, u šéfa, na obědě. Připadalo jí, že kolegyně preferuje jen své vlastní zájmy a druhé využívá jen tehdy, když něco potřebuje. V meditaci doma Monice došlo, že na kolegyni žárlí, a že jí připomíná její mladší sestru, která vždy taková byla a měla své prvenství u rodičů, byla oblíbená ve škole u spolužáků a získávala největší pozornost. Monika jakožto starší sestra akorát vždy zodpovídala za případné problémy a musela být ta rozumnější a více se snažit, kdežto mladší sestra byla opečovávaný benjamínek a měla své výhody.

Monika tedy nevědomky přenášela vlastnosti své sestry na svou kolegyni. Díky tomuto prozření se Monika své kolegyni omluvila a přestala na ni přenášet domnělé vlastnosti své sestry a také zapracovala na své žárlivosti. Nakonec zjistila, že kolegyně není zase tak špatná a dokonce si všimla, že kolegyně vaří kafe i pro ostatní a jen tak donesla do práce zákusky, aniž by v tom bylo sledování nějakého účelu. Prostě svým kolegyním chtěla udělat radost.