Pylový kalendář po celý rok. Na jaké alergeny dávat pozor?

Redakce

19. 6. 2021

Zatímco většina z nás obvykle sleduje jen předpověď počasí, alergici již od počátku jara sledují pylové kalendáře, plní ordinace alergologů a zásobují se léky. Počínaje únorem začínají kvést stromy, duben a květen jsou pak pro alergiky nejhorší měsíce vůbec. Riziko na alergika ale číhá všude, a to celoročně. Ve kterých měsících co kvete a co alergiky obecně ohrožuje? Pojďme se na to podívat přehledně!

Jarní alergie: V březnu líska, v dubnu olše, v květnu všechno

Na jaře se příroda probouzí v plné síle – a s ní i pylové alergie. Alergici se tou dobou ozbrojují léky, inhalátory a kapesníčky a už moc dobře ví, co dělat a nedělat, aby si jaro užili. Přesto se najde mnoho lidí, kteří alergii na pyl podceňují a berou ji jako nutné zlo, kterým si musí každé jaro projít. Dobrovolně tak dávají průchod rozvinutí alergie až v astma. Přitom stačí včas zajít k lékaři a nechat si poradit vhodnou léčbu, anebo se potenciálním alergenům co nejvíce vyhýbat. Co na alergiky číhá v jednotlivých měsících a jak si s příchodem pylové sezóny poradit?

V únoru to ještě není taková hrůza, to kvetou nejvíce lísky a olše. Začínají pomalu kvést v průběhu února a března. Tyto pyly mohou mnoha lidem vadit. V březnu se pak k lískám a olším přidávají vrba jíva, tis a cypřiš. To však nejsou zrovna stromy, které byste potkávali na každém kroku a ani alergie na pyly těchto stromů nebývají tak silné – jejich pyl se ve vzduchu se objevuje pouze nárazově. V průběhu dubna pak ještě začínají kvést jasany, habry, jalovce, jilmy, javory a túje.

V dubnu na alergiky číhá také topol bílý, topol černý a topol osika. Stromy jsou samy o sobě neškodné, ale jejich chmýří dráždí dýchací cesty a malé částečky je velmi snadné vdechnout. Jako „bonus” na sebe toto chmýří nabaluje pyly, trávy a prach, takže jsou pro alergiky o to nebezpečnější.

Největším problémem pro alergiky však bývá bříza, která začíná kvést koncem dubna. Ta umí potrápit nejen ty, jež jsou v její blízkosti. Tento strom totiž dorůstá výšky až 30 metrů a tím pádem se jeho pyl velmi snadno rozptýlí do ovzduší. Navíc kvete poměrně dlouho, často ještě v květnu, a tak dochází ke křížení s květnovými alergeny, například vrbou a dubem. Právě dub je sám o sobě poměrně neškodný, to až v kombinaci s břízou se stává velmi nepříjemnou záležitostí pro osoby alergické na břízu.

Kruhy pod očima neznačí jen únavu. Před čím nás mohou varovat?

Jak zatočit s alergií na jaře? Vyhněte se parkům

Zatímco většina z nás vnímá rozkvetlý park či louku jako úžasná a fotogenická místa, na alergiky tu číhá celá řada nebezpečí. Jedním z nich je i chráněný tis červený, který je v parcích často k vidění. Sice začíná kvést už v březnu, ale alergici na něj nejvíce reagují až v dubnu. Tehdy je tis v plné síle, kompletně obklopený nádhernými žlutými květy. Kromě tisu se v parcích hojně vyskytují také zlatice, kalina tušalaj, cesmína a pivoňky – pro alergiky další nálož, kterou bez prášků proti alergii jen tak tak ustojí.

Snadno se řekne „vyhýbejte se alergenům”, ale alergici dobře vědí, že právě pyly číhají všude a ne vždy můžeme mít situaci pod kontrolou. Samozřejmě pokud nebudeme chodit do parku nebo na louku, kde se pyly hojně vyskytují, riziko alergické reakce je nižší. Citlivějším alergikům ale mohou škodit i alergeny usazené v srsti zvířat, v klimatizaci nebo přinesené na oblečení kýmkoliv z rodiny.

Přehledně: Pylový kalendář na duben a květen

borovice, bříza, buk, cypřiše, drnavec, dub, habr, jasan, javor, jilm, jírovec, líska, olše, ořešák, kaštan, pampeliška, platan, tis, topol, vrba, traviny, šťovík, jitrocel

Jírovec maďal uleví od příznaků křečových žil, kaštany ale nejezte

Příznaky pylové alergie

Příznaky alergie každý zná a mohou být různé, pro připomenutí jsou to nejčastěji tyto:

vodnatá rýma jako následek dráždění dýchacích cest
výtok z očí, zarudnutí a svědění očí
rozvoj zánětu spojivek či dalších závažnějších zánětů očí
rozvoj zánětu dýchacích cest až zánětu průdušek
sekundární napadení dýchacích cest viry či bakteriemi jako následek oslabení imunitního systému (horečka, kašel, rýma, bolesti v krku)
zhoršení atopického ekzému, vznik kopřivky
rozvoj alergického astmatu s dušností

Léčba pylové alergie: Antihistaminika, nebo imunoterapie?

Zatím jedinou osvědčenou možností je nasazení antihistaminik, které blokují specifickou část imunitní reakce. Nejedná se tedy o léčivo jako takové, ale spíše o pomocníka, s nímž zvládnete pylovou sezónu mnohem lépe. Výhodou je, že mnoha antihistaminika jsou dostupná v lékárnách i bez lékařského předpisu. Ne všechna jsou však bez nepříjemných vedlejších účinků ovlivňujících nervovou soustavu a vyvolávajících ospalost.

Pokud však chcete kvalitní antihistaminika nové generace bez vedlejších účinků a opravdu máte v úmyslu svou alergii léčit, je třeba rozhodně navštívit alergologa. Alergolog provede kompletní testy, doporučí užívání léků na předpis (antihistaminika v tabletách, spreje s obsahem kortikoidů či jiných látek k uvolnění průdušek při alergickém astmatu a jiné) nebo i další možnosti léčby, například imunoterapii (desenzibilizaci). Ne vždy se totiž podaří se alergenům vyhnout a bez léčby to prostě nejde, alergie by se totiž časem mohla začít zhoršovat.

Histaminová intolerance trápí hlavně ženy a děti. Kterým potravinám se vyhnout?

Pozor na zkřížené alergie!

Někdy se to opravdu pěkně sejde a může nás trápit více alergií současně. V dubnu začíná období tzv. zkřížených alergií, tedy alergie na pyl a potraviny (převážně rostlinného původu) současně. Největší pravděpodobnost vzniká u alergiků na břízu, lísku a olši, kteří přijdou do kontaktu se syrovou zeleninou, ovocem (jablka a kiwi, jahody) nebo lískovými oříšky. Alergická reakce je o dost silnější, než když se jedná pouze o jednu alergii.

Hlavními příznaky bývá pocit staženého hrdla, mravenčení jazyka a oteklé rty. Pokud postižený nezačne příznaky řešit včas, například užitím léků na alergii, může se jeho stav postupem času zhoršovat. Hrozí i alergické astma a dušnost, nebo anafylaktická reakce – pokles krevního tlaku, bušení srdce, kopřivka, výrazný otok dýchacích cest a dušnost. Pokud patříte mezi ty, u nichž se projevily příznaky silné alergie nebo rovnou anafylaktický šok, měli byste co nejdříve navštívit svého lékaře. Neřešené silné alergické reakce a anafylaktický šok mohou končit fatálně!

Diagnóza astma aneb co všechno může způsobit astmatický záchvat

Alergeny v létě: Pylová sezóna nekončí, ale alergikům se uleví

Ještě v červnu vás může alergie pěkně potrápit, například kvetou lípy, jakmile ale odkvetou stromy, mnoha alergikům se citelně uleví. Tehdy však přicházejí na řadu trávy, které kvetou v průběhu celého léta až do podzimu. V červnu začíná kvést i řepka, akát a mnohé traviny, obiloviny a byliny. Vadit může například pelyněk.

Alergie na roztoče a alergie na chlad nejvíce řádí v zimě. Jak se s nimi vypořádat?

Zhruba od října do února si můžete konečně oddechnout – nekvete nic! Vadit však mohou spory plísní a roztoči, to opět pro změnu začíná jejich sezóna. Záleží vždy na tom, na co vlastně máte alergii. Na podzim a v zimě však končí pylová sezóna, takže alergikům na pyl stromů i pozdě rostoucí trávy se citelně uleví.