Název „rdesno” či „hadí kořen” už jste asi slyšeli. Je to malá luční květina příbuzná šťovíku. Proč se na ni v tomto článku zaměříme? I přes svůj obvykle nenápadný vzhled má rdesno léčivé účinky, jež stojí za to znát. A co více, některé jeho druhy a odrůdy mají nádherné růžové květy, jež ocení snad každý zahradník.
Rdesno × hadí kořen. Lidové názvy neodpovídají botanickým
V běžné řeči jsou rdesno, truskavec a hadí kořen synonyma. Podobně se používala také slova jako rdesen, hadovec nebo třeba užovník. V podstatě jde o rostliny s růžovými květenstvími, které mají podobné chemické složení. Patří do čeledi rdesnovitých, kde se celkem nachází přes tisíc druhů ve 43 rodech, jako je také třeba šťovík, reveň a pohanka.
Botanici však tradičně klasifikovanou skupinu druhů rdesen dělí do více druhů. To, čemu se lidově říká rdesno, tak může znamenat buď rdesno (latinsky Persicaria), hadí kořen (Bistorta) nebo truskavec (Polygonum), někdy také opletka (Fallopia). Všechny tyto rostliny mají něco do sebe, tudíž o některých jejich zástupcích ještě bude řeč.
Celkově řečeno je rdesno léčivka, plevel i kulturní rostlina. Záleží na tom, jaký druh či odrůdu máme na mysli a jak se k nim stavíme. Co někteří chodí sbírat a rádi by měli blíže k domu, jiní na zahradě vytrvale likvidují.
Šťovík není jen plevel. Skvěle se hodí se do salátů a má řadu léčivých účinků
Jaké má rostlina rdesno druhy v české přírodě?
Z botanického rodu rdesno se u nás volně vyskytuje několik zavlečených druhů. Patří k nim rdesno obojživelné, mnohoklasé, pensylvánské a východní. Původní jsou u nás tyto druhy:
- rdesno blešník (Persicaria lapathifolia)
- rdesno červivec (Persicaria maculosa)
- rdesno menší (Persicaria minor)
- rdesno peprník (Persicaria hydropiper)
- rdesno řídkokvěté (Persicaria mitis)
Z rodu hadí kořen najdeme v našich krajích hlavně hadí kořen větší (Bistorta major), zvaný také „rdesno hadí kořen”. Léčivé účinky této rostliny mají dle babské magie zahrnovat pomoc proti uštknutí právě proto, že její oddenky jsou dlouhé a zahnuté jako had.
Významnou léčivkou je také truskavec – rdesno ptačí (Polygonum aviculare). Rod truskavců byl původním rodem, pod který se řadila dnes oddělená rdesna a hadí kořeny. V Česku rostou také opletky, rovněž často přezdívané „rdesno”, a to opletka obecná (Fallopia convolvulus) a křovištní (F. dumetorum).
Je rdesno jedovaté? K čemu ho bylinkáři používají?
Vzhledem k tomu, že je rdesno bylina mnoha podob, je třeba druhy přísně rozlišovat. Ukázali jsme si, že čemu se říká „rdesno”, může být příslušníkem kteréhokoliv z hned čtyř rodů příbuzných rostlin. Účinky různých rdesen se někdy dost liší.
V současnosti se často spojuje rdesno a vlasy. Tím se myslí druh Polygonum multiflorum – rdesno mnohokvěté, správněji truskavec. Účinky této rostliny pocházející z východní Asie jsou dlouho známé v čínské medicíně. Toto rdesno či truskavec je hlavně antioxidační a tonifikační, má prý zpomalovat šedivění vlasů, bránit vypadávání i napomáhat jejich růstu. Je to zdaleka nejprodávanější druh rdesna, co se týče bylinkářských produktů.
Několik vědeckých studií potvrdilo různé pozitivní účinky. Je však nutné říct, že toto celkové ozdravení organismu znamená pro každého něco jiného, naznačuje níže citovaná metastudie. Někomu pomáhá rdesno na oči, jinému uleví od zácpy, a pro někoho jiného jsou to vyhozené peníze. Neopatrnost se rdesnem mnohokvětým může pro některé jedince, hlavně s citlivými játry, znamenat otravu. Nedoporučuje se ani při průjmu, neboť samo projímá a zrychluje.
Méně populární ale stejně užitečná rdesna – účinky, využití
Na rozdíl od mnohokvětého nachází pravé rdesno použití právě proti průjmu. Tím myslíme hlavně červivec, blešník a peprník. Jejich obsažené třísloviny mají stahující účinek: zpomalují vyměšování a snižují otoky. Rdesna rodu Persicaria jsou také protizánětlivá a asi největší přínos mají k léčení močového ústrojí. Dají se také použít pro podporu léčby akné a mokvajících ran.
Protizánětlivý a užitečný na močové cesty (ale více pověstný močopudností) je také truskavec ptačí. Rovněž stahuje cévy, čímž může pomoct upravit příliš silnou menstruaci nebo překrvené sliznice trávicího traktu. Působí i proti průjmům.
Bylinkáři dobře znají i hadí kořen větší, který má skoro stejné účinky jako rdesno blešník nebo rdesno ptačí. Při jeho sběru v přírodě je však třeba dávat pozor na housenky. Motýl ohniváček rdesnový, jehož larvy na hadím kořeni žijí, je totiž silně ohrožený.
Estragon = bylinka na žlučník i výborné koření. Jak si ho vypěstovat doma?
Která rdesna pěstujeme?
Zahrádkáři budou znát spíše cizokrajná rdesna – hlavně ta s velkými květy. Šlechtitelé se samozřejmě zasloužili o všelijaké kultivary, které budou mít specifickou podobu či odolnost vůči škůdcům. Na záhonech se můžeme setkat hlavně s těmito druhy:
- opletka čínská (Fallopia aubertii) neboli rdesno Aubertovo
- opletka baldšuánská (Fallopia baldschuanica) neboli rdesno baldšuánské
- hadí kořen příbuzný (Bistorta affinis)
- rdesno vonné (Persicaria odorata) neboli „vietnamský koriandr”
- rdesno východní (Persicaria orientalis)
- truskavec mnohokvětý (Polygonum multiflorum)
- Bistorta amplexicaulis – nepřeložený název druhu rdesna z Asie
Výčet pěstovaných rdesen je druhově pestrý a opět k tomu možná bude třeba při vašem zahradničení přihlédnout. Velká část těchto rostlin jsou trvalky, ale najdou se tu i rostliny, které žijí kratší dobu.
Zahradní rdesno/hadí kořen: Pěstování není moc náročné
Hadí kořen má rád vlhkou, ale zároveň propustnou půdu. Před vysazením nebo zasetím je vhodné přidat do půdy kompost a toto v případě chudší zeminy občas zopakovat. Rostlinu množíme zasetím semínek na jaře nebo dělením větších rostlin.
Rdesno vonné pěstujeme na slunci. Substrát by měl zůstávat vlhký, ale ne mokrý. V našich podmínkách je ideální tento druh přezimovat na verandě, ne však bez nějaké té vzdušné vlhkosti.
Rdesno mnohokvěté má rádo půdu bohatou na humus, vlhkou, ale propustnou. Roste na slunných stanovištích. Zimu přežije, ale neškodí zakrýt ho na podzim slámou nebo listím. Množit se dá semeny i vegetativně.
Opletky jsou rdesna popínavá, mající většinou bílé květy. Nejpopulárnější je opletka baldšuánská a čínská/Aubertova. Tyto rostliny pěstujeme na sluníčku či v polostínu. Propustnost substrátu by měla být střední.
Kde sbírat rdesno/hadí kořen, použití doma a zpracování
Není moc zvykem pěstovat u nás původně rostoucí druhy, jako je třeba rdesno blešník. Natě či si můžete natrhat ve volné přírodě. Persicaria obsahuje různé druhy s různými prefernencemi půdy, u nás často roste na vlhkých stanovištích. I hadí kořen najdete spíše na lehce podmáčené louce. Samozřejmě se vyhýbejte bylinkám rostoucím blízko cest.
A jak pak bylinky zpracovat? Nejjednodušší je udělat si ze rdesna čaj. Používají se hlavně natě, ale u rdesna mnohokvětého čaj lze připravit i vyvařením kořene. Ostatně pokud si tuto sklizenou bylinu chcete pořídit v prodejně bylinek, budou mít nejspíše na skladě právě kořen či oddenek. Oddenky se sklízejí, když je rostlina 3–4 roky stará.
Další možnost je udělat si ze svého rdesna červivce či vypěstovaného rdesna mnohokvětého tinkturu. Hadí kořen se dá použít i jako zdravé koření do jídla. To samé i rdesno peprník – jež, jak název napovídá, chutí připomíná pepř – či asijské rdesno vonné připomínající koriandr nebo mátu.
Domácí provensálské koření: Recept, který vás přenese do Středomoří
Zdroje:
Botany.cz, Flora na zahradě, České stavby, Bylinky pro všechny, Přírodní lékárna, Wikipedia, Gardening KnowHow, RHS, Jade Institute
Bounda & Feng (2015): Review of clinical studies of Polygonum multiflorum Thunb. and its isolated bioactive compounds. Pharmacognosy Research.