4 fotky 
Croodsovi jsou dost zvláštní rodinka. Neznají oheň, a než ráno usednou k snídani, musejí si ji řádně ulovit. Pořádná dávka pravěkého humoru je tak zaručena a smát se nebudou jen ti nejmenší.
Byl jednou jeden taťka, který až příliš pečoval o svou rodinu. Na noc ji zavíral do jeskyně a ráno vstával jako první, aby ze dvorku zahnal všechny predátory. Nebyl to totiž jen tak obyčejný taťka – měl šikmé čelo, placatý nos a tupý výraz. Tenhle taťka byl pračlověk.
Motiv pravěké rodinky patří mezi nejoriginálnější nápady studia DreamWorks. Tedy pokud pomineme stereotypy, které ztělesňují jednotliví členové rodiny. Sestava složená z bojácného taťky, rozumné mamky, pošahané babičky a neposlušné dcery totiž příliš připomíná osazenstvo posledního dílu Doby ledové, akorát v lidském obsazení.
Svaly musí ustoupit mozku
Podobnost se slavnou animovanou sérií ale zdaleka nekončí. Ve čtvrté Době ledové s příznačným podtitulem Země v pohybu se objevuje motiv kontinentálního driftu, který způsobí, že se celá rodina musí vydat na cestu. Něco podobného potká i Croodsovy, když se na scéně objeví sebevědomý mladík Boy.
Na rozdíl od hromotluckého táty Gruga nosí Boy kalhoty, ovládá oheň a vůbec používá mozek místo svalů. Navíc se do něj zakouká Grugova dcera Iška, proto není divu, že ho Grug zrovna nemusí. Jenže Boy oprávněně předpovídá hrozivou katastrofu, a tak i Croodsovi prchají před pukající zemí. A že je na co se dívat.
Zejména po vizuální stránce se tvůrci vytáhli s dokonalou 3D animací, kterou proložili i stylizovaným 2D pásmem vyprávějícím historii pralidí v kostce. Právě úvodní čtvrthodina patří mezi nejlepší části filmu, zato kolem zbytku příběhu se postupně vynořují typické nešvary animovaných rodinných snímků.
Sem tam mezi zábavnými scénkami probleskne nucený pokus o humor, který ale, jak bylo ověřeno v kině, u nejmenších diváků funguje. Navíc opakovaný vtip málokdy zůstává zábavný, ale tvůrcům se vcelku obstojně podařilo vybudovat síť vracejících se žertíků. Ty se ale na scéně objeví vždycky, když je divák přesně očekává.
Konec rozbrečí všechny bez rozdílu
Dětem, kterým je film určen především, ale nebylo příliš těžké se zavděčit. Ve filmu se setkáme s tolika pestrobarevnými zvířátky, že se člověk nestačí divit, kam na ty myšoslony, krokopsy nebo beranopštrosy tvůrci chodí. Každých pár minut se objeví nový mutantík s neobvyklými schopnostmi, takže nehrozí, že se by malý divák během hodinu a půl dlouhého snímku nervózně vrtěl na sedačce.
Nejotravnější součástí animáku je snaha přinést nějaké morální ponaučení. O tom, jak moc předvídatelný příběh je, snad ani nemá cenu mluvit. Přesto si raději připravte balíček kapesníčků, slzopudný konec totiž nenechá v klidu ani drsné taťky, kteří dosud v klidu podřimovali.
Je zkrátka znát, že dvojice režisérů Chris Sanders a Kirk De Micco už má s animovanými snímky zkušenosti. Úspěšnější z nich, Chris Sanders, stojí dokonce za animovaným hitem roku 2010 Jak vycvičit draka, kterého ale Croodsovi zřejmě nepřekonají. Pochvalu si navíc zaslouží i velmi povedená česká lokalizace, o kterou se postarali ostřílení dabéři v čele s Filipem Blažkem, Nikolou Votočkovou nebo Bohdanem Tůmou.
Verdikt Nely Christovové:
Croodsovi patří mezi povedenější animáky, za což ovšem nevděčí příběhu nebo vtipným postavám. Stereotyp otravné tchýně a nešikovného zeťáka totiž v dětských snímcích zaručeně fungují, takže dvojice režisérů z DreamWorku pouze vsadila na jistotu.
Velkou zásluhu na filmu má i kvalitní dabing, který už dokázal zkazit nespočet animovaných i hraných snímků. Nejsem si jistá, jestli zrovna Croodsovi budou animákem letošního roku, nicméně je jisté, že ho budou následovat mnohem větší slátatniny. Pokud vám tedy nevadí trocha toho vymývání mozků prostřednictvím roztomiloučkých zvířátek a podivného pitvoření hlavních postav, určitě vyražte do kina.
Hodnocení: 70 %
Verdikt Oldřicha Mánerta
Čistá radost z dokonalého vypravěčského umu, kamerové virtuozity Rogera Deakinse a do posledního detailu vyladěného animovaného pokoukání. Nejlepší animovaný film od Jak vycvičit draka. Nebo dokonce od Železného obra? Možná… Brečel jsem… třikrát!
Hodnocení: 100 %
