Rozdíl mezi hepatitidou A a B a které další typy žloutenky existují?

Hepatitidy jsou virová onemocnění, která patří mezi významnou skupinu přenosných nemocí. Jsou rozšířené do celého světa a jejich výskyt stále narůstá. Průběh onemocnění je velmi různorodý podle typu hepatitidy – od infekce s mírným průběhem, až po celkové jaterní selhání. Včasné zachycení choroby a její léčení významně ovlivňuje konečné uzdravení.

Kolik existuje typů hepatitidy?

Onemocnění hepatitidy způsobují primárně viry zvané „hepatotropní“ (z řeckého hepar, tedy játra a -tropní, což odkazuje na cílený účinek na určitý orgán). Druhy hepatitid jsou pak pojmenovány přímo podle virů způsobující onemocnění: tedy viry A – E. Jedná se tudíž o viry, které se zaměřují především na jaterní buňky a způsobují v nich zánětlivé degenerativní změny. Typ hepatitidy určuje nejenom způsob přenosu a průběh, ale také komplikace a následky, proto se z lékařského hlediska dále dělí na akutní a chronické.

Je AIDS stále strašák moderní doby a jak žít s virem HIV?

Strava u žloutenky a další léčba

U hepatitid je nutné diagnostikovat nemoc v rané fázi. Akutní forma infekce se projevuje u všech variant jako klasická chřipka, nicméně náznaky přichází právě se specificky světle zbarvenou močí a stolicí, případně žlutým zabarvením bělma a kůže. Zde je důležité odhalit chorobu dříve, než se dostane do chronické fáze – v tomto případě mluvíme o hepatitidách B – E.

V akutní fázi hepatitid je potřeba nasadit antivirotika, dále je důležitá vyvážená strava, z níž se vyloučí tuky zatěžující játra. Zásadní je také vyloučit alkohol, a to i v době rekonvalescence. Krajní alternativou po hepatitidě je transplantace jater, přičemž třetina všech transplantací se provádí z důvodu chronické hepatitidy C.

Kolik lidí na světě trpí hepatitidou?

Z dat Informačního systému infekční nemoci (ISIN) je patrné, že hepatitida B má setrvalý pokles, který je způsoben zavedeným celoplošným očkováním z roku 2001. Avšak u hepatitidy E se naopak sleduje nárůst, jenž se přikládá lepší laboratorní diagnostice. Hepatitida A je ovlivněna četností epidemií na lokální úrovni. Hepatitidu C je důležité do budoucna sledovat, neboť se s vzestupným trendem šíří u narkomanů. K porovnání úmrtnosti – u hepatitidy A je celosvětová úmrtnost 1 pacient na 1000 nemocných, u hepatitidy B už je úmrtnost vyšší, a to 1 úmrtí na 100 nemocných.

Tmavá moč jako varovný signál. Co ji způsobuje a kdy jít k lékaři?

Hepatitida A – jak se přenáší?

Tento typ hepatitidy je známý pod pojmem „nemoc špinavých rukou“, ale v širší známost vešla též pod pojmem „infekční žloutenka“. Hepatitida A (dále jen HAV) je způsobena fekálně-orálně přenášeným virem. V rozvojových zemích je vlivem nedostatku pitné vody a špinavého prostředí mnohem více rozšířena než v Evropě. V evropské populaci se nejčastěji vyskytuje u malých dětí a adolescentů.

Nejčastěji se žloutenka přenáší dotykem s nakaženým, jeho stolicí či krví. Z tohoto důvodu jsou z hlediska kontaktu s nemocným ohrožení především ošetřující sestřičky a lékaři, nebo i učitelky v mateřské škole. Největší riziko přenosu je však prostřednictvím kontaminované vody a potravin, čímž se nejvíce šíří v komunitách a u osob, které jsou spolu v těsném kontaktu.

Vyšší pravděpodobnost onemocnění se vyskytuje při požití nedostatečně tepelně zpracovaných potravin, mezi něž patří majonéza, čerstvé plody moře atd. Dalším rizikem jsou kontakty s lidmi z rozvojových zemí a s narkomany.

Žloutenka typu A – příznaky

Nejvíce infekční je člověk v takzvaném prodromálním stádiu, kdy je virus vylučován stolicí. Po nákaze nastává nespecifická infekce (mezi 15. až 45. dnem), která se podobá chřipce. Mezi nespecifické příznaky patří:

• únava
• nechutenství
• bolest velkých kloubů
• vyrážka

V tomto stádiu je sice člověk nejvíce infekční, nicméně kvůli příznakům se nemoc obtížně diagnostikuje. Až teprve v druhém stádiu onemocnění je projevená infekce specifická svými příznaky – k chřipkovým příznakům se přidává tmavě zbarvená moč a světlá stolice, častá je též nausea (nevolnost a zvracení). Asi 50% případů je doprovázeno tzv. „žloutenkou“, jedná se o výskyt zažloutlého bělma očí a kůže.

7 příznaků, které signalizují onemocnění jater. Mohou být nenápadné

Povinné hlášení hygienické stanici

Onemocnění po nespecifickém prodromálním stádiu trvá zhruba 2-4 týdny. V České republice je uzákoněno, že nakažený člověk musí jít do povinné karantény a musí být hospitalizován, a to především kvůli zabránění dalšímu možnému šíření.

Pozitivní zprávou pro člověka nemocného hepatitidou typu A je, že onemocnění nepřechází do chronické fáze. Po prodělání onemocnění je zaručena dlouhodobá imunita. Jako prevence proti hepatitidě A se doporučuje očkování.

Hemangiom jater se nejčastěji vyskytuje u žen. Je nebezpečný?

Hepatitida B jako nejzávažnější typ hepatitidy. Virus přežívá v těle dlouho

Hepatitida B dříve byla označována jako „sérová žloutenka“. Jde celosvětově o nejčastější virové onemocnění jater. Ve světě bychom napočítali přibližně 350 milionů osob, z nichž nejvíce se nachází v oblasti subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie. Co se týče Česka, hlášeno je ročně méně než 100 případů. Tato varianta hepatitidy je také nejzávažnější a nejčastěji přechází z akutní do chronické fáze onemocnění.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) udává, že pokud je onemocnění léčeno, do chronického stádia přechází přibližně 5% dospělých lidí. Toto se děje jednak z důvodu bezpříznakovosti nemocných, a jednak kvůli vyhodnocení onemocnění jako běžné chřipky. Často se pak nakažený diagnostikuje při běžném vyšetření krve, například matky v těhotenství.

Jestliže se jedinec nakazí touto variantou hepatitidy (HBV), přetrvává virus v jaterním ústrojí celý život. Už proto je tato choroba tolik riziková. U pacientů s autoimunitním onemocněním, u lidí s rakovinou a dalšími vleklými chorobami, může nemoc kdykoliv propuknout znovu. Byť je virus v organismu neaktivní, při nemocech radikálněji oslabujících imunitu, se může po čase opět rozvinout. Například lidé s HIV dost často trpí hepatitidou B. Pozitivní zprávou však je, že dnes už existuje vyšetření, které zjišťuje, zda pacient HBV prodělal. Od roku 1982 také existuje očkování.

Jak se šíří žloutenka typu B? Pozor i na piercing a tetování!

Průběh hepatitidy B je ve většině případů těžší než průběh hepatitidy A. HBV se projevuje obdobně jako varianta A, tedy jsou přítomné obdobné příznaky chřipky. Jelikož je žloutenka velmi lehce přenosná tělesnými tekutinami (krev, sliny, poševní sekret, sperma), dobře se šíří při nechráněném pohlavním styku, a je tak nejčastěji se vyskytující pohlavně přenosnou chorobou. Dále se šíří u narkomanů sdílenou jehlou, nebo u nehygienicky prováděných tetování a piercingů. HBV se nepřenáší dotekem ani předměty či jídlem, jako tomu je u HAV.

Co poškozuje játra a co jim prospívá? Onemocnění jater se netýká jen alkoholiků

Žloutenka představuje vysoké riziko pro těhotné ženy

Velmi rizikové jsou děti narozené nakaženým matkám – u novorozenců HBV přechází do chronického stádia až z 90 % a u starších dětí riziko klesá na 40 %. V Česku se hepatitida eliminuje jednak díky povinnému vyšetření těhotných žen, a jednak díky plošnému očkování kojenců od 9. týdne od narození, tzv. hexavakcína, která kromě očkování proti hepatitidě B obsahuje ještě pět dalších očkovacích látek.

Virová hepatitida typu C se šíří pouze krví

Tento druh hepatitidy (HCV) je známý tím, že se šíří pouze krevní cestou. Jsou případy, kdy se člověk nakazil pohlavním stykem, nebo z matky na dítě, ale i v těchto případech šlo o přenos krví. Žloutenka typu C se dnes nejčastěji vyskytuje u narkomanů, je u nich častější než HBV. Její příznaky jsou obdobné jako u hepatitidy A a B, nicméně progres neléčeného onemocnění je velmi pozvolný a rozvíjí se několik let. Kvůli takové prodlevě s minimem příznaků se na diagnózu v mnoha případech přijde až pozdě. Výzkum trendů virových hepatitid v Česku podává informaci, že 30% pacientů umírá na cirhózu jater v rozmezí 20 – 30 let.

Držíte jaterní dietu? Známe povolené recepty, na kterých si pochutnáte

Zvláštní typy hepatitid D a E

Hepatitida D (HDV) se vyskytuje pouze u osob, které již onemocněli variantou B. Jelikož HDV je virus nekompletní tzv. satelitní, dokáže se šířit pouze za pomoci varianty HBV. Léčba varianty D je totožná jako u varianty B, a proto nepředstavuje závažný problém. Poněvadž se lze očkovat proti hepatitidě typu B, je vakcína účinná též proti variantě D. Problém nastává při chronické hepatitidě B, kdy může dojít k superinfekci.

Hepatitida E (HEV) je podobná hepatitidě A. Přenáší se ve většině případů fekáliemi znečištěnou vodou a potravinami, a proto se nazývá „epidemickou hepatitidou“. Rizikové jsou především těhotné ženy, u nichž hepatitida E často mívá těžký průběh a může způsobit až 20% úmrtnost. V Česku je největší míra přenosu viru žloutenky ze zvířete na člověka – tento virus byl nalezen například u prasat. Příčinou onemocnění je pak tedy často nedostatečně tepelně upravené vepřové maso!