2 fotky 
Se ztrátou levého zorného pole se po mrtvici potýká paní Zuzana Slavíčková. Vedla aktivní život, pravidelně sportovala, mrtvice ji však nečekaně zasáhla v pouhých pětadvaceti letech. „Byla jsem v práci, když v tom se mi zatmělo před očima a uvědomila jsem si, že mi současně brní levá ruka a noha. Chtěla jsem levou rukou otevřít dveře, ale nedokázala jsem to,“ popisuje Zuzana. V tu chvíli se bála, že zemře. Její nadřízený naštěstí jednal pohotově a okamžitě zavolal záchranáře.
Zuzaně velmi pomohlo, že se jí dostalo odborné péče relativně rychle poté, co mrtvice udeřila. Přesto jí lékaři řekli, že na levou část zorného pole zůstane doživotně slepá a na vlastní nohy se při pravidelném cvičení postaví do dvou let. S tím se ale nesmířila a díky poctivě prováděným rehabilitacím vstala z vozíčku mnohem dříve – už za jeden měsíc. Po dvou letech od mrtvice se navíc rozhodla, že chce mít dítě.
Těhotenství jí lékaři rozmlouvali, obávali se totiž rizika trombózy, které v jiném stavu stoupá. Zuzana si tak po celou dobu těhotenství musela píchat injekce s lékem na ředění krve. Kromě této komplikace a běžných ranních nevolností ale proběhlo devět měsíců bez potíží a porodila zdravou holčičku.
„Prvních šest měsíců mi manžel musel pomáhat s přebalováním, oblékáním a také koupáním miminka, pak už jsem to zvládala i sama. Hodně mi ale pomáhala moje rodina, jejich podpora je pro mě strašně důležitá,“ říká Zuzana. Dodnes musí neustále rehabilitovat a v důsledku vadného zraku má místy potíže s pohybem a orientací. Vlastní bojovností a optimismem se ale dokázala vrátit do normálního života.
Jak probíhá v ČR léčba mozkové mrtvice? Za její kvalitu se stydět nemusíme!
Čeští lékaři poskytují pacientům s cévní mozkovou příhodou (neboli mrtvicí) špičkovou péči, která výborně obstojí i v celoevropském srovnání. Přesto ale u nás právě tato diagnóza patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Lidé totiž často podcení prvotní příznaky a k lékařům přijedou pozdě.
Mrtvice v 85 % případů vzniká ucpáním mozkové tepny krevní sraženinou. K jejímu odstranění lékaři obvykle volí trombolýzu, tedy podání léku na ředění krve. V Česku je ale hojně využívána i nejmodernější metoda léčby mrtvice, tzv. mechanická trombektomie, která spočívá ve vyjmutí sraženiny pomocí katetru zavedeného přes tříslo až do mozku. Podle statistik se v roce 2016 v celé Evropě touto metodou léčilo 1-2% pacientů. V tuzemsku tak ovšem bylo léčeno více než 5 % pacientů. To je druhý nejlepší výsledek v Evropě – před Českem je pouze Německo.
„Není pochyb o tom, že péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou má u nás skvělou úroveň. Stále je však nutné, aby se veřejnost naučila příznaky mozkové mrtvice rozeznat. Jen tak mohou lékaři začít s léčbou včas,“ upozorňuje MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky UK 2. LF a FN Motol a předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP.
Žilní trombóza dolních končetin: Riziko se zvyšuje v těhotenství
Mezi základní příznaky cévní mozkové příhody patří pokleslý koutek na tváři, ochrnutí končetin nebo porucha řeči, což si lidé mohou spojovat s únavou či krátkou indispozicí. „Velmi obvyklé je, že prvotní symptomy mrtvice člověk podcení a jednoduše se z nich pokusí vyspat. To je ale vůbec to nejhorší, co může udělat,“ varuje primář Tomek.
Ztrácí se tím čas, který je v případě mrtvice naprosto zásadní. „Po propuknutí příznaků mrtvice má člověk jen čtyři a půl, maximálně šest hodin k započetí léčby. Platí ale, že čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím lépe. Již po prvních pěti minutách totiž mozkové buňky začínají kvůli nedostatku kyslíku odumírat a po několika málo minutách či hodinách je mozek nenávratně poškozen,“ vysvětluje primář Tomek. Jestliže mrtvice udeří, měla by se podle odborníků rychle zavolat záchranná služba, která pacienta převeze ke specialistům.
