Šmigrust, oblévačka a další velikonoční tradice. Víte, proč vznikly?

Mrskut, kupačka, šlahačka, šmerkaus či šmigrust. Všechny tyto moravské výrazy označují lidový velikonoční zvyk šlehání pomlázkou, který je spojen s Velikonočním pondělím. Znáte původní význam tohoto starobylého obyčeje, který se v mnoha částech Česka dodnes dodržuje? Co symbolizují pestrobarevné stuhy na pomlázce? A jaký smysl má tzv. oblévačka, při které se někde polévají chlapci, jinde dívky?

Šmigrust a jeho význam

Tradiční šmigrust je stejně jako další velikonoční zvyky spojen s oslavami příchodu jara. V tomto období se příroda opět probouzí k životu, ptáci se vracejí z teplých krajin, stromy se začínají zelenat a rostliny se prodírají vstříc slunečním paprskům. Podle lidové tradice označované jako pomlázka, šmigrust nebo mrskut potřebují jakési znovuzrození a „pomlazení“ také dívky a mladé ženy.

Prostřednictvím vlastnoručně vyrobené pomlázky z mladých proutků se má ženám předat zdraví a síla. Alespoň takto vysvětluje význam šmigrustu čili pomlázky etnolog Lubomír Tyllner. Běžně se také tvrdí, že zvyk šlehání pomlázkou má zajistit plodnost. Jak ale uvádí religionista Pavel Horák pro Seznam zprávy, toto vysvětlení je poměrně nové. Také tradice šlehání žen muži je relativně mladá. Dříve totiž pomlázkou mrskaly i ženy muže, tudíž pohlaví v souvislosti s touto tradicí nehrálo roli. K bodu zlomu mělo dojít až v 18. či 19. století.

Přesný význam šmigrustu tedy není přesně známý. Jisté však je, že se jedná o zvyk velmi starý, jelikož se o něm zmínil pražský kazatel Konrád Waldhauser již ve 14. století. Jeho podoba i název se v jednotlivých krajích lišily. Označení šmigrust je spojováno s oblastí severní a východní Moravy, především s Valašskem. Zde se přitom pomlázky původně nepletly z mladých vrbových proutků, jak jsme zvyklí z jiných oblastí, nýbrž z proutků březových nebo modřínových, popřípadě z rákosu či kořenu lékořice.

V minulosti chodili koledovat zejména nezadaní chlapci. Vydávali se za dívkami, o něž měli zájem. Za vymrskání pomlázkou od nich dostali výslužku – obvykle kraslice nebo různé dobroty. Z náboženského hlediska mělo zvláštní význam vejce nabarvené na červeno, které symbolizovalo Kristovu krev. Koledování mívalo i společenskou funkci, jelikož se při něm navštěvovali rodinní příslušníci, sousedi, známí a podobně.

Barvení vajíček přírodní cestou aneb Velikonoce bez chemie

Oblévačka aneb polévání děvčat i chlapců

Pomlázka a Velikonoční pondělí dnes pro mnoho lidí znamená spíše příležitost pro odjezd z města a setkání s přáteli. Zvyk, že na pomlázku chodí převážně nezadaní chlapci, postupem času ztratil na důležitosti, společenská funkce koledování však zůstala. V současnosti se jej účastní nejen chlapci, ale muži všech věkových kategorií. Nenavštěvují přitom pouze rodinné příslušnice či dívky, o které mají zájem, nýbrž všechny ženy, s nimiž mají přátelský vztah nebo je jen znají.

Pomlázka, budeme-li o ní uvažovat ve smyslu lidového zvyku, nespočívala výhradně ve vymrskání dívek (a v jistých dobách i chlapců) spletenými vrbovými či břízovými proutky. Se šmigrustem se totiž v mnoha oblastech pojilo polévání vodou či voňavkou, tzv. oblévačka.

Asi nejznámější podoba oblévačky je ta, při níž dívky polévají chlapce, kteří přišli na koledu až po poledni. Podle tradice se totiž mají dostavit do 12 hodin, poté je dívky mohou beztrestně polít. Nicméně v různých krajích měl tento zvyk různé podoby. Někde se namísto vody používala voňavka, popřípadě byly polévány dívky chlapci. V takovém případě oblévačka následovala v podstatě hned po vymrskání pomlázkou.

Význam tohoto obyčeje vysvětluje historička, památkářka a spisovatelka Valburga Vavřinová portálu iRozhlas. Oblévačka má údajně připomínat první křty, které byly v období po uznání křesťanství jako rovnocenného náboženství veřejnou záležitostí.

Láska, sympatie, odmítnutí. Co znamenaly barvy pentlí na pomlázce?

Pomlázka se tradičně plete z vrbového proutí. Avšak jak již víme, v některých oblastech – zejména tam, kde se akt vymrskání a následného podarování nazývá šmigrust – se na výrobu pomlázky používaly převážně proutky břízové či modřínové.

Důležité je, aby se jednalo o proutky mladé. Jedině ty totiž mohou vyšupaným dívkám zajistit zdraví a sílu. Každoročně by se proto měla uplést pomlázka nová. Většinu se vyrábí z 6 až 12 proutků, způsoby splétání jsou však různé.

Neodmyslitelnou součástí pomlázky jsou stužky různých barev. Ty se na pomlázku navazovaly nikoliv nahodile, nýbrž podle jasných pravidel – červená znamenala lásku a náklonnost, modrá naději, žlutá nezájem a zelená sympatie. Pentle na pomlázku uvazovaly dívky, které koledníci navštívili. Sami chlapci si mohli pomlázky ozdobit pouze stuhami bílými.

Netradiční barvení vajíček. Vyzkoušejte letos ubrouskovou metodu, rýži či gumičky

Další tradice spojené s Velikonočním pondělím

Velikonoční pondělí, které letos vychází na 18. dubna, se pojí s mnoha tradičními zvyky. Zatímco pomlázka je výhradně českou a slovenskou záležitostí, kterou cizinci moc nechápou, vajíčka jsou nedílnou součástí Velikonoc ve všech zemích s křesťanskou tradicí. Například v Německu se vejcem přehazuje dům, aby byl v příštím roce chráněn před blesky. Dobře známá je také tradice hledání schovaných vajíček, která se dodržuje v Německu a anglicky mluvících zemích.

V Česku se Velikonoční pondělí neobjede ani bez řehtaček, klapaček a dalších nástrojů, které původně nahrazovaly zvony. Ty na Zelený čtvrtek utichly a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Rámusení mnohdy doprovázelo odříkávání básničky, která začínala následovně: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme…“ a symbolizovala vyhánění Jidáše, jenž ve středu, tedy v den před tzv. Poslední večeří, zradil Ježíše.

Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu Velikonočním, což je poslední den Svatého týdne. Křesťané se v tento den radují ze svého vykoupení, ostatní si Velikonoční pondělí užívají především jako den pracovního klidu. V mnoha rodinách se podává velikonoční nádivka, mazanec, beránek a různé pokrmy z vajec. Velikonoční atmosféru často dokresluje zlatý déšť nebo tzv. kočičky, popřípadě zapálená svíce, jež symbolizuje jednak Kristovo zmrtvýchvstání, jednak vítězství jara nad zimou.

Zdroje:
Seznamzpravy.cz
iRozhlas.cz
Wikipedia.cz – Velikonoční pondělí
Wikipedia.cz – Pomlázka
Nase-rec.ujc.cas.cz
Valasky.denik.cz
Milujivelikonoce.cz