Nemusíte o tom ani vědět, ale i vám se zdají sny. Průměrně to je dokonce až sedm snů za noc. Proč se nám zdají sny ale zatím vědci s jistotou nevědí. Tajemství snů trápilo už starověké národy, které jim přisuzovali božský původ, ale ani mi lepší vysvětlení zatím nemáme. I když několik teorií přece jen existuje.
Co si myslí vědci
Ještě přibližně před šedesáti lety panovaly mezi vědci pochyby o tom, zda vůbec sny existují, jestli to nejsou jen produkty fantazie po probuzení. Pak se ale vědci ponořili do bádání hlouběji a zjistili, že sny opravdu existují.
Stejné a rozdílné sny mezi národy
Sníme mimo jiné třeba o tom, co nás trápí a o emočně významných událostech předchozího dne. Avšak naše sny může ovlivnit třeba i dotyk, zvuk nebo jméno vyslovené v době spánku.
Studie ukázaly, že sny navíc reflektují psychologické rozdíly mezi lidmi. Obsah snů žen a mužů, mladších a starších, lidí z různých sociálních skupin, ženatých a svobodných se liší.
Navzdory těmto rozdílům ale z řady výzkumů vyplynulo, že existuje také něco jako univerzální sny. Ty se objevují u většiny lidí a většině kultur. Určitě se vám už někdy zdálo, že jste se ocitli nazí ve společnosti nebo že jste ztratili někoho blízkého. Takové sny mají i lidé na druhém konci světa.
Průměrný sen obsahuje 2,6 postavy, 4,8 aktivity, 1,4 sociálních interakcí a 1,3 typů prostředí. Dále 0,77 negativních událostí, 0,7 emoce, 0,41 neštěstí, 0,13 úspěchu a 0,06 štěstí. Sen nabírá na intenzitě prvních deset minut, pak následuje fáze poklesu a po dvaceti minutách se sen opět vrací.
Proč se nám sny zdají
Vědci se neshodují na jednom vysvětlení, existuje jich podle nich několik a mohou se mísit.
Hlubinní psychologové se přiklání k tomu, že sníme, abychom řešili složité emoční problémy. Už Freud přisuzoval snům funkci náhradního uspokojení našich potřeb. Sny tedy mohou odrážet touhy a motivy ukryté v nevědomí.
Někteří vědci spatřují význam snu v procvičování únikových a bojových reakcí na nebezpečí. Pak tu jsou také teorie, že se naše mozková kůra snaží organizovat nahodilé myšlenky do smysluplných celků.
Je také dokonce možné, že sny fungují jako čisticí mechanismus mozku. Podle teorie Jamese Cricka nám sny umožňují přeorganizovat informace nabyté a uložené v bdělém stavu a taky zapomenout ty, které pro nás nejsou užitečné.
Deidre Barrett studuje sny už víc než deset let a propaguje myšlenku, že sny plní funkci jakéhosi druhého myšlení. Sny jsou podle něj extra časem, který nám dovoluje řešit problémy, ale v mnohem volnějším duchu.
Zdroj: veda.muni.cz
