Šplhavnice zlatá, známá také pod názvy šplhavník, potos nebo ďáblův břečťan, je rostlina původem z Francouzské Polynésie. Vyskytuje se ve dvou formách – buď jako mohutná liána, nebo jako drobnější popínavá rostlina, kterou lze pěstovat v bytových podmínkách. Jak o šplhavnici zlatou pečovat, aby se jí dobře dařilo?
Pěstování šplhavnice zlaté
Šplhavnice patří mezi málo náročné pokojové rostliny a je proto vhodná i pro začínající pěstitele. Při správné péči dorůstá do délky zhruba 120 cm a také vydrží dlouhou dobu. Je oblíbená mimo jiné díky tomu, že čistí vzduch, stejně jako například fíkus nebo zelenec. Při jejím pěstování nesmíme zapomínat na to, že je jedovatá, a to zejména pro domácí zvířata.
Listy šplhavnice mají srdčitý tvar a žluto-zelenou barvu. Rostlina se velmi rychle rozrůstá a vytváří vzdušné kořeny, díky nimž se dobře přichytává k jakékoliv opoře. Šplhavnici zlatou však můžeme pěstovat také jako převislou rostlinu. Velmi pěkně působí jak v macramé závěsu, tak v klasickém závěsném květináči.
Macramé pro výrobu bytových dekorací i módních doplňků. Jak s ním začít?
Stanoviště
Nejlépe se bude šplhavnici dařit na místě s rozptýleným světlem, tedy bez přímého slunečního svitu. Nevyhovuje jí příliš suchý vzduch, proto je potřeba květináč umístit dostatečně daleko od topení nebo klimatizace. Na místě s nedostatečnou vzdušnou vlhkostí se na listech budou tvořit nevzhledné hnědé skvrny. Šplhavnice poroste i v tmavší místnosti, její listy však mohou začít ztrácet barvu.
Ideální teplotou pro šplhavnici zlatou je 20 až 25 °C od jara do podzimu, v zimě by teplota neměla klesnout pod 13 °C, jinak se rostlina může nachladit. Známkou nachlazení je kroucení listů.
Zálivka a hnojení
V období vegetace rostlinu zaléváme pravidelně vodou pokojové teploty, v zimě zálivku omezíme. Substrát by měl mezi jednotlivými zálivkami vyschnout a v podmisce nesmí stát voda. Pokud se v ní nějaká objeví, je nutné ji zhruba do půl hodiny vylít, aby nedocházelo k zahnívání kořenů a žloutnutí nebo opadávání listů. Šplhavnice zlatá má ráda vysokou vzdušnou vlhkost, proto ji alespoň jednou týdně orosíme rozprašovačem.
Hnojit stačí zhruba jednou za tři týdny univerzálním hnojivem na pokojové rostliny. I bez hnojení však rostlina poroste velmi rychle.
Přesazování
Šplhavnici zlatou je z důvodu rychlého růstu většinou nezbytné každý druhý rok na jaře přesadit, častější přesazování je však nevhodné. Nový květináč by měl být jen o něco málo větší než původní. Vhodnou zeminou je rašelinový substrát.
Difenbachie neboli mramornatka. Krásná, ale prudce jedovatá pokojovka
Množení šplhavnice zlaté
Máme dvě možnosti, jak šplhavnici zlatou rozmnožit. Tou první je metoda dělení při přesazování, kdy stačí rostlinu vyndat z půdy a rozdělit ji na více částí tak, aby každá z nich měla vlastní kořeny. Druhou možností je množení pomocí řízkování, při kterém se jednoduše odštípne vzdušný kořen (výhonek, který trčí z listu) a nechá se zakořenit ve vodě nebo rovnou v rašelinovém substrátu. Květináč s mladou rostlinkou umístíme na dostatečně světlé místo bez přímého slunečního záření. Vyhovující je pokojová teplota a pravidelná, mírnější zálivka.
Choroby a škůdci šplhavnice zlaté
Mezi škůdce, kteří šplhavnici mohou napadnout, patří mšice, svilušky, štítenky a červci. Mnohem pravděpodobnější jsou však choroby způsobené nesprávnou péčí. Hnědé skvrny na listech signalizují nedostatečnou zálivku nebo příliš suchý vzduch v místnosti. Šplhavnice potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost, proto je potřeba ji pravidelně rosit, zvláště v letních měsících. Žloutnutí či opadávání listů naopak znamená, že rostlinu zaléváme příliš. Zkroucené listy jsou zase známkou toho, že je v místnosti příliš chladno. Šplhavnici je v takovém případě nutné přemístit na místo s pokojovou teplotou.
