Nenáročná srdcovka se hodí do stinných zahrad, kde prozáří místa s minimem barev

Srdcovku podle vzhledu pozná každý a navíc je oblíbenou a nenáročnou rostlinou, která vyžaduje k pěstování jen polostín až stín a pravidelné zalévání. Je tak vhodná k rozjasnění tmavých a stinných míst, kde může svou sytou růžovou barvou zpestřit kdejaký šedý kout, kam nedopadá tolik slunce.

Charakteristika srdcovky

Květy rostliny svým tvarem připomínají srdce, jsou neseny na klenutých stoncích a objevují se již brzy na jaře. Květina se na zahradách nejčastěji pěstuje jako kultivar srdcovky nádherné a někdy se jí také přezdívá krvácející srdcovka. Dorůstá do výšky 60 cm, oproti nízkým druhům srdcovky drobnokvěté a srdcovky nízké. Patří mezi trvalky a stínomilné rostliny, vyskytuje se v růžové či bílé variantě. Patří do speciálně vytvořeného rodu Lamprocapnos, neboť se jedná o velmi specifický druh, který nespadal svou taxonomií nikam jinam a oficiálně se v češtině tento rod nazývá srdcovka.

Srdcovka pochází z východní části kontinentální Asie a přilehlých ostrovů Korei a Japonska, odkud se dostala v 19. století do Evropy. Zde se brzy stala velmi žádanou květinou do zahrad. Na mnoha místech navíc zplaněla a tudíž ji dnes můžete potkat i ve volné přírodě. Už jen to dokazuje, že není nijak zvlášť náročná na pěstování a bezpochyby o ni zvládne pečovat i začátečník. Odmění se vám krásou plnou lásky a ještě ji můžete využít do květinových pugétů.

Bambusům se daří v zahradách i domácnostech. Podívejte se, jak je pěstovat

Kam srdcovku zasadit

Pokud můžete, vysaďte srdcovku pod nejlépe listnatý strom, který ji zastíní před letním sluncem. Nebo se také hodí do míst, kde ji bude stínit nějaká stavba. Nejlepší je pro ni stanoviště s dobře odvodněnou půdou. Půdu vyžaduje hlavně vlhkou a úrodnou, na pH zeminy zas tolik nezáleží. Bude preferovat polostín až stín, rozhodně ji nesázejte na místo, kde je plné slunce po většinu dne, nebude tam vůbec kvést. Bílé odrůdy dokonce vyžadují úplný stín. Půda by měla být trvale vlhká, avšak ne mokrá, ve stojaté či promočené půdě se jí dařit rozhodně nebude. Také vyžaduje bohatou zeminu na výživu, takže pokud víte, že máte spíše chudší půdu, doplňte ji před výsadbou srdcovky o kompost.

Kdy srdcovku sázet

Jelikož srdcovka preferuje chladnější počasí, sázejte velmi brzy na jaře – buď po posledních mrazech, nebo i v dřívějším podzimu. Její kořeny se v této době nacházejí v době dormance, tedy doslova ve spícím stavu, kdy má rostlina klidové období. Se spícími holými kořeny se vám bude lépe manipulovat a také se mnohem lépe usazují v půdě. Pak můžete na podzim či na jaře očekávat klíčky a květenství, podle doby zasazení.

Srdcovku lze sázet i do květináčů

Pokud nemáte zahradu, můžete sáze srdcovku i do květináčů a umístit je na balkon, kde máte stín a nepraží vám tam slunce. Nádoba by měla být dobře odvodněná s drenážními otvory, bohatá na humus a také dostatečně velká – myslete totiž na dospělou velikost vaší srdcovky (rostliny obvykle dosáhnou své zralé velikosti ve třetím nebo čtvrtém roce). Vysázené rostliny by od sebe měly být jak na zahradě, tak i v květináči vzdáleny kolem 50 cm. Po zasazení dostatečně zalijte, tak aby se půda usadila kolem kořenů. Srdcovky lze na zahradě i v květináčích kombinovat například s bohyškou či čechravou.

Plamének je skvělou volbou pokud chcete popínavou rostlinu na vaši zahradu

Požadavky na pěstování srdcovky

Jsou to stínomilné a převážně lesní rostliny, které nejvíce kvetou v chladu jara. V parném létě zpravidla nekvetou, zvláště pokud budou vystaveny přílišnému slunci. Pokud jim dopřejete po většinu dne polostín až stín, měly by kvést po celé léto, důležité je jen je pravidelně a dostatečně zalévat. Občas je též dobré ji přihnojit, aby se živinami posílila odolnost vůči horku. Pokud ani za těchto podmínek srdcovka nekvete, je to způsobeno zpravidla vysokými teplotami či přímým sluncem. V létě se proto může dostat do stavu již zmíněné dormance, kdy kořeny zůstávají naživu a srdcovka vykvete až poleví letní vedra.

Srdcovka v horkých dnes začne žloutnout, což není žádná závada a je to u ní přirozený proces v reakci na klima. Žloutnutí je také známkou, že si ukládá energii na zimu. Byť má ráda vlhkou půdu, není tolik náchylná na sucho jako jiné rostliny s příklonem k vlhkosti. Také dobře snáší vysokou vlhkost vzduchu.

Prořezávání není nutné a občas je i nežádoucí, neboť jak jsme již psali výše, po létu může opět začít kvést. Pouze odrosty srdcovky s třásnitými listy mohou být uříznuty k bazálnímu růstu, jelikož při novém pozdním květu se opět olistí a začnou kvést.

Množení srdcovky

Pokud si ji nezakoupíte jako sazenici, můžete si srdcovky samozřejmě namnožit ze semen, případně řízkováním. Nejjistější je však metoda dělení trsů a dokonce je pro rostlinu žádoucí z hlediska její obnovy, neboť se postupně rozrůstá. Dělení kvůli ozdravení můžete provádět jednou za dva tři roky.

Dělení trsů provádějte po skončení květu. Vykopejte celou rostlinu ze země i s jejím kořenovým balem. Kořeny prořezejte a hledejte v nich nové růžové pupeny, které značí nový růst. Na každém odděleném trsu by měl být minimálně jeden nový pupen, pro jistotu je však lepší, aby byly dva či tři. Zasaďte do zeminy s dostatečnou dávkou kompostu, pravidelně zalévejte.

Mečík je velkolepá květina, která vám bude zdobit nejenom zahradu, ale i vázy doma na stole

Přezimování srdcovky

Jelikož se jedná o mrazuvzdorné rostliny, není třeba o srdcovku mít nějak zvláštní péči. Na zimu přirozeně odumírá a může se tak zdát, že je úplně mrtvá, ale zdání u srdcovky klame. Ještě před mrazy ji seřízněte na 2-5 cm od země a zalévejte do té doby, než přijdou první mrazy. Přidáním mulče můžete napomoci srdcovce zadržovat více vlhkosti, na jaře po skončení mrazů je však potřeba mulčovací směs odstranit, aby mohla znovu započít nový růst.

Možné choroby a škůdci

Srdcovka není náchylná na škůdce ani nemoci. Asi jako většině rostlin jí dělají problém mšice, které jsou pro ni největší zátěží při velkém počtu. Poškozují srdcovku tak, že vysávají její sladkou mízu a mohou ji i zahubit. Ve většině případů se vyskytují hromadně na stoncích či spodních stranách listů. V takových případech se doporučuje účinný postřik fungicidem v době, kdy na srdcovku nesvítí slunce.

Srdcovky dále mohou ožírat plži, na které také platí insekticidní postřik. Na druhou stranu se však na rostlinstvo všeobecně příliš insekticidy nedoporučují, neboť chemikálie zahubí kromě nevítaných návštěvníků i jejich přirozené predátory. Bez účinného protivníka se pak mohou napříště ještě snadněji přemnožit.

Fuchsie – šťavnatá květinová ozdoba na letní zahradu i na talíř

Srdcovka je jedovatá, avšak historicky je ceněna v medicíně

Srdcovka je jedovatá pro zvířata i lidi, neboť obsahuje alkaloidy. Svým vzhledem může být lákavá zejména pro děti. Pokud dojde k požití květů, vyvolávají průjem a zvracení.

Nicméně i přes její toxické účinky při požití, se kdysi její kořen hojně používal v čínské medicíně, ale i v předkolumbovské Americe jako anthelmintikum, tedy proti parazitickým červům. Její alkaloidy jsou však i účinným analgetikem a diuretikem.

Zdroje: gardendesign.com, easytogrowbulbs.com, ceskestavby.cz, thespruce.com, gardeningknowhow.com, .rhs.org.uk, ndnr.com, ncbi.nlm.nih.gov