Topol osika (Populus tremula), též nazývaný osika obecná, je strom vyskytující se v Evropě a Asii. Má bohatou korunu a měkké, lehké dřevo, které se využívá například k výrobě zápalek nebo vybavení saun. Podle čeho osiku poznat, co obnáší její vysazení na zahradě a jaké jsou další způsoby jejího využití?
Topol osika (Populus tremula)
Osika je listnatý opadavý strom z čeledi vrbovitých, který roste takřka v celé Evropě a mnoha oblastech Asie. Mezi její charakteristické znaky patří široce rozvětvená koruna a vejčité listy, které rostou na dlouhých řapících. Ve větru se znatelně chvějí, což dalo vzniknout rčení „třese se jak osika“. Ostatně i latinský výraz tremula znamená „třást se“.
Obecně se topoly řadí mezi rychle rostoucí, dvoudomé stromy, které se dělí na samičí a samčí jedince. Kromě topolu osiky se u nás vyskytuje také topol černý, topol bílý a topol šedý.
Topolovka neboli slézová růže. Zdobí zahrady a léčí dráždivý kašel
Jak poznat topol osiku?
Kromě listů na dlouhých řapících je pro osiku obecnou charakteristická také hladká zelenošedá kůra, která postupem času praská. Nicméně nejvýznamnější částí tohoto stromu je dřevo, které se díky svým vlastnostem skvěle hodí pro výrobu sirek, saunových kabinek či specifických druhů nábytku.
List
Listy osiky obecné mají vejčitý tvar a výrazně zubaté okraje. Zpočátku jsou bronzové, postupem času nabývají sytě zelené barvy a na podzim žloutnou. Řapíky, na kterých listy osiky rostou, jsou štíhlé a zploštělé.
Květ
Topoly jsou dvoudomé, což znamená, že existují samčí a samičí jedinci. Květy jsou uspořádané do převislých jehněd, které dosahují délky až osm centimetrů. Samičí květy mají zelenou barvu, samčí červenou. Vykvétají během března a dubna a představují středně silný alergen.
Plod
Plody jsou podlouhlé zelenohnědé tobolky, které zpravidla dozrávají během května. Obsahují semena pokrytá bílými chloupky.
Kde osika roste?
Topol osika je rozšířen prakticky v celé Evropě a roste také v mnoha částech Asie. U nás se vyskytuje v podstatě všude, v nížinách i horách.
Nejlépe se osikám daří ve vlhkých, ale dobře propustných půdách bohatých na živiny, porostou však i v půdách s omezeným množstvím živin.
Vysazení osiky v zahradě
Pokud tento strom plánujete vysadit na zahradě, vyberte stanoviště dostatečně vzdálené od domu. Osiky vytváří silné a rozsáhlé kořenové systémy a potřebují proto dostatek prostoru.
Mějte také na paměti, že jde o rychle rostoucí dřeviny, které dosahují výšky až 20 metrů a dožívají se až 160 let. Jsou velmi nenáročné a nepotřebují žádnou zvláštní péči, mají však jednu zásadní nevýhodu, a to vysokou citlivost vůči větru. V případě větrných poryvů nezřídka dochází k poničení či úplnému ulomení větví.
V neposlední řadě je potřeba počítat s tím, že se osiky rozmnožují mimo jiné i vegetativním rozrůstáním skrze kořenové výběžky. Takto dokážou vytvářet rozsáhlé porosty, kterých se nelze jen tak zbavit. Po vykácení se totiž díky podzemnímu kořenovému systému samy od sebe obnoví.
Dřevo osiky a jeho využití
Dřevo osiky obecné je světlé, měkké, lehké a pružné. Dříve se z něj vyráběla vesla a pádla, dnes se díky nízké hořlavosti užívá především pro výrobu zápalek. Slouží také pro výrobu buničiny, obalů na potraviny (např. sýry), košíky nebo obložení a vybavení saun. Do saun se osikové dřevo obzvlášť hodí, protože se nepřehřívá, nevylučuje pryskyřici a nevytváří třísky.
Jasan ztepilý se užíval v léčitelství i k odhánění duchů. Jak nám pomáhá dnes?
Možné léčivé účinky osiky
Obecně se topoly, respektive jejich kůra a listy, využívají pro výrobu tinktur a dalších prostředků, které slouží pro úlevu od revmatických bolestí, neuralgie a potíží s prostatou nebo močovým měchýřem. Obsahují totiž látky, které mají podobné účinky jako aspirin.
O možných vedlejších účincích zatím nemáme dostatek informací, výrobkům z topolu by se však měli vyhýbat lidé alergičtí na aspirin, diabetici a osoby se žaludečními vředy, poruchami krevní srážlivosti a onemocněními jater nebo ledvin.
Zajímavosti
Stejně jako mnoho jiných druhů dřevin si osika obecná získala jisté postavení v mytologii. Koruna z listů tohoto stromu prý svému nositeli dávala moc sestoupit do podsvětí a poté se z něj zase bezpečně vrátit. Nálezy osikových korun uvnitř starověkých hrobů naznačují, že lidé listům osiky připisovali významnou sílu.
Dřevo osiky se v antickém Řecku využívalo pro výrobu obranných štítů.
Keltové zase věřili, že chvění osikových listů ve větru představuje určitý druh komunikace mezi tímto a oním světem.
Zdroje: wikipedia.org, rhs.org.uk, rxlist.com, woodlandtrust.org.uk
